Tak kdo je tu vlastně zdravý?

V porovnání s filmem by se dokonce v jistém smyslu mohlo zdát, že se text do divadla hodí víc. Situace, ke kterým v příběhu dochází, mají totiž občas až crazy prvky, a spolu s charaktery postav tak vytvářejí vhodnou půdu pro jevištní stylizaci.

Téma lidí na vozíku, přístup hlavního hrdiny k tomuto faktu a gagy z něho vyplývající způsobují v divákovi trochu rozpor, smí-li se bavit nebo si má připadat nejapně, že se směje. Breienovým záměrem ale nebylo zkoumat problémy hendikepovaných lidí ani poučovat ostatní, jak s těmito lidmi (ne)jednat. Jeho film se snaží poukázat na rozšiřující se moderní trendy společnosti, totiž programové vedení lidí k tomu, aby byli za každou cenu pozitivní. Breien tomuto fenoménu nasadil korunu tím, že ho vsadil do příběhu lidí, pro které je hledání pozitivního přístupu k životu mnohdy těžší než pro kohokoliv jiného.

Inscenace se pevně drží filmové předlohy, ale zpracování některých situací a osobité charakterizace postav ji chrání před rizikem pouhé kopie. Nejvýrazněji vybočuje od své předlohy Apolena Veldová v roli vedoucí terapeutické skupiny, jejíž pojetí zde ale funguje velmi dobře. Naproti tomu Michal Dlouhý jako představitel hlavní role svým místy až patetickým projevem zhnusení všemi a vším téměř „překřičí“ skutečný charakter svého hrdiny, a to je škoda.

I když se jedná o velmi zábavnou černou komedii, stejně odcházíme z divadla s lehkým brněním v nohách a s neodbytnou myšlenkou, že fakt, že jsme zdraví, ještě neznamená, že žijeme lepší život. Skutečné životní hodnoty leží totiž možná docela jinde než ve zdravých končetinách.

Bard Breien: Kurz negativního myšlení

Švandovo divadlo na Smíchově
Premiéra: 27. dubna 2010
Režie: Daniel Hrbek
Hrají: Michal Dlouhý, Kristýna Frejová, Apolena Veldová, Eva Leimbergerová, Kamil Halbich
Hodnocení: 70 %

Autorka je spolupracovnicí redakce