Recenze: Téma Masaryk se dalo vytěžit lépe | E15.cz

Recenze: Téma Masaryk se dalo vytěžit lépe

Recenze: Téma Masaryk se dalo vytěžit lépe
8. března 2017 • 13:30

Pohledné, ale vyumělkované drama o synovi prvního prezidenta Masaryk se nezvykle až po triumfu na Českých lvech dostává do kin.

Díky chytrému využití pravidel Českého lva vstupuje drama Masaryk tento týden do kin už ověnčené soškami české filmové akademie. Rekordní výhra dvanácti Lvů ovšem víc než o kvalitách novinky Julia Ševčíka upozorňuje na soudnost akademiků a jejich slabost pro výpravný, hodně propagovaný film se světovým povrchem a pohodlnými národními mýty.

Příběh o třech těžkých letech v životě syna prvního prezidenta Československa je vytvořen jako drama člověka v krizi, který v sobě nachází sílu ji překonat. Jan Masaryk v roce 1938 osamocen čelí lhostejným politikům, kteří nemají zájem bojovat proti Hitlerovi za zemi formovanou jeho otcem.

Odkaz T. G. Masaryka v playboyském diplomatovi vyvolává pocit méněcennosti. K tomu ho trápí psychické problémy, které si ve filmu léčí na americké klinice s pomocí německého psychiatra – uprchlíka.

Rámec psychoanalytického gauče, odkud příběh často cestuje do retrospektiv, může mást diváky dostatečně neznalé událostí kolem mnichovské dohody. Ti, co je znají, mohou víc ocenit strukturu umožňující plynulé dávkování klíčových informací a osobní pohled na historii.

Český Masaryk ve Lvech rozdrtil zahraniční Anthropoid

Naopak je ale asi zklame, že mnichovskou dohodu film zobrazuje opět jako trauma zrady velkých národů. Méně mytický portrét dostal kromě pragmatického Beneše jen sám Jan Masaryk. Toho tvůrci nejprve ukazují jako marnotratného syna šňupajícího kokain, než ho z jeho slabostí vytáhnou na piedestal lidsky chybujícího hrdiny a národního symbolu.

Názor na Masaryka mladšího i úprava historických fakt v podobě jeho pobytu v blázinci, který nastal mnohem dříve, a romantického vztahu, který nastal později, patří k běžné filmové licenci. I takto vystavěný Masaryk měl potenciál stát se univerzálním dramatem o svědomí a sebedůvěře. Proč ho tedy odmítla většina zahraničních i českých kritiků, kteří film viděli na festivalu v Berlíně, kde se promítal v nesoutěžní sekci Berlinale Special zaměřené na mainstreamové snímky?

Nejspíš proto, že scénář, který po zemřelém Alexi Koenigsmarkovi dopsal méně talentovaný Petr Kolečko za asistence režiséra, mění dramatické události v nezáživné, zacyklené, upovídané floskule. Postavy se stávají věšáky na umělé repliky a životnost jim moc nedodají herci včetně občas přehrávajícího Karla Rodena v titulní roli.

Julius Ševčík vše režíruje sice s technickou profesionalitou a vizuální okázalostí Hollywoodu, jenže i jeho vklad působí málo životně, matematicky přesně jako podle příručky. Vzletná pohledná kamera, povedené masky, návodná hudba, jednoduché symboly – vážně to stačí na nejlepší český film roku?

Masaryk
(drama, ČR/SR, 113 minut)
Režie: Julius Ševčík
Hrají: Karel Roden, Hanns Zischler,
Oldřich Kaiser, Arly Joverová
Premiéra: 9. března
Hodnocení: 50 %

Tvůrci filmu Masaryk se brání, že by jednali nefér. Měli jsme souhlas Akademie, tvrdí

1080p 720p 480p 360p 240p
VIDEO: Film Masaryk se představuje v prvním traileru

Autor: Iva Přivřelová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!