Recenze filmu Krotká: Brutální podobenství o spáčích v čekárně | E15.cz

Recenze filmu Krotká: Brutální podobenství o spáčích v čekárně

Iva Přivřelová

Brutální podobenství ruské společnosti uvězněné v marasmu bezmoci a nezájmu vysílá naivní, pasivní ženu na kalvárii po své zemi. Novinka Sergeje Loznici Krotká soutěžila letos v Cannes. Spolu s držitelem Zlaté Palmy, švédskou tragikomedií Čtverec, podzim přivál do českých kin i další kandidáty letošní soutěže festivalu v Cannes. Jedním z nich se stala i Krotká, třetí hraný snímek jinak převážně dokumentaristy Sergeje Loznici.

V ruštině se film jmenuje stejně jako povídka Fjodora Dostojevského (jež u nás vyšla jako Něžná). Zatímco ta vypráví tragický milostný příběh dívky, kterou její manžel nedokázal správně milovat, ve filmové verzi jemné a naivní ženě ubližuje její vlastní země. Hrdinka Krotké má muže v cele, kam mu posílá balíčky s jídlem a oblečením. Jeden z nich se jí vrátí. Bez vysvětlení. To se manželka vydá ze zapadlé vesnice hledat do jiného nuzného kraje, kde stojí věznice. Jenže podle Loznici se už stala vězením celá ruská oblast, zatímco většina jejích obyvatel přežívá jako spáči v čekárně. 

Loznica, jenž se narodil v Bělorusku, má ukrajinské občanství a žije v Německu, svůj kritický pohled na bývalý Sovětský svaz do filmů otiskuje dlouhodobě. V jeho hraných snímcích má jeho politická nespokojenost se stavem putinovské země podobu obecnějších alegorií o osudu člověka zdrceného tíhou nepřátelského okolí. V Krotké to je poprvé žena, povětšinou pasivní průvodkyně panoptikem zalidněného těmi, kteří se naučili v marasmu lhostejné byrokracie orientovat a využít ho ke svému prospěchu, a těmi, kteří jsou tam s nimi uvězněni. „Lidi jsou prasata, včetně mě“, prohlásí jeden z místních mocných.

Filmový režisér Sergej Loznica: Žijeme, jako kdybychom řídili se zavřenýma očima

Krotká ale nemá kam utéct, země, v níž dnes znamená včera, postupně zaplňuje každý kousek její existence, nakonec i její sny, jak ukáže závěrečná dlouhá scéna s defilé projevů s brutálním, hororovým koncem. Ta řádně otestuje u diváků jejich citlivost k podobenství bez servítků a bez útěšnosti. Ruská duše předvedená na mnoho způsobů je rozlehlá a pojme litry vodky i litry ponížení a prázdnoty.

Loznica přitom začíná krutě realisticky, než se začne záměrně točit v kruhu motivů a bezvýchodných situací, až skončí u smutné satiry se zvýšenou expresivností vyjadřující zablácenou přízračnost rozložené společnosti. Kamera Rumuna Olega Muta se pohybuje okolím pomalu, jako by omráčená tím, co vidí. Rozpravy jsou podané bez obvyklého střihu, záběr nejdříve pozoruje mluvícího, než se obrátí k obličeji hlavní hrdinka. Ta totiž nevede dialogy, ale poslušně žádá o pomoc. S krotkou tváří bez úsměvu, bezmocná.

Krotká 

(drama, Francie/Německo/Litva/Nizozemsko 2017, 143 min)

Režie a scénář: Sergej Loznica

Hrají: Vasilina Makovcevá, Boris Kamorzin, Valeriu Andriutã, Lija Achedžaková

Premiéra: 12. 10.

Hodnocení: 70 %

Autor: Iva Přivřelová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!