Recenze: Baumaxa sprosťák i romantik | E15.cz

Recenze: Baumaxa sprosťák i romantik

Recenze: Baumaxa sprosťák i romantik
Xavier Baumaxa
• 
ZDROJ: Profimedia.cz
30. května 2017 • 08:27

Nekompromisní písničkář Xavier Baumaxa vydal deváté autorské album Idueto, opět pro jistotu vlastním nákladem.

Úvodní píseň alba je neobvykle poprockový jednoduchý rádiový hit o tom, jak slunce svítí a autor se válí na pláži. Ale nenechte se zmást, stejně to skončí přáním nakopat někoho do ehm, říkejme tomu protentokrát zadnice. A tak je to s celou deskou, která se skládá ze tří typů písní – typicky sprosťáckých, pronikavě sarkastických a nezvykle baladických.

Z prvního ranku pocházejí skladby, v nichž je lidská sexualita kvůli vulgární terminologii snížena na pudovou záležitost pro polní králíky či vztah mezi dvěma lidmi založen na oblibě partnera svou ženu mlátit.

Tak je tomu třeba v Přísahám, kde je navíc drsnější text postaven do kontrastu s téměř romantickou melodií a dojemným zpěvem Dana Bárty. Dalším takovým příspěvkem je asi nejméně srozumitelná píseň o tom, že kdyby autor mohl, chtěl by se živit jako sběrač exkrementů.

Hudební recenze: Květy mají jiné složení, ale stejný pohled na svět

Uzdu sžíravému sarkasmu a jedovaté ironii pak Baumaxa popustil v písních, v nichž se bez zbytečných vulgarit pouští do shazování mnohých pro společnost „svatých“ věcí a kde se opět projevuje jako výsostný básník, který dokáže najít rým či dvojsmysl tam, kde už by toho značná část poetů dávno nechala.

Nejvtipnějšími písněmi na novém albu jsou tak duet s Nikolou Muchou Pivní zmrd, skladba nazvaná Petra Kvitová, kde tenisová terminologie o lajnách a čárách velmi trefně slouží jako alegorie na konzumaci drog, či Tibeťanka o často naivních snahách mladých dívek hledat klid někde ve vzdáleném klášteře.

Hudební recenze: Gorillaz jsou zpět, ale jsou jiní

A pak následuje třetí a nejlepší část. Na albu se totiž – jak napovídá název – pustil autor do duetů, a to ne jen tak s někým, ale se zavedenými jmény česko-slovenské hudební scény Janou Kirschnerovou, Lenkou Dusilovou a Martou Kubišovou.

Kvůli nim se Baumaxa vzdal svého obvyklého slovníku i jedovatosti v hlase. Výsledkem jsou překvapivě civilní a nezvykle jemné balady a šansony téměř horáčkovsko-hapkovského střihu, mezi nimiž vysoko vyčnívá na piano a kontrabas hraná jazzová Seňorita Lenka, která by mohla bourat hitparády – kdyby tedy Baumaxu rádia hrála.

Devátá deska Xaviera Baumaxy je tak mixem nejrůznějších stylů a albem, na němž rozšiřuje své tradiční sarkastické prostředí a kousavý slovník. Na Iduetu dokazuje, že je všestranným umělcem, který umí zahrát a napsat píseň v ledasjakém stylu, a to i bez vulgarit a s překvapivou mírou civilnosti a jemnosti. Svého tvrdého a nekompromisního jádra se ale určitě vzdát stejně nehodlá.

Xavier Baumaxa: Idueto

Vydal: Xavi & Bady

Distribuce: Supraphon

Hodnocení: 70 %

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!