Poznejte pravého filmaře Gustava Machatého | E15.cz

Poznejte pravého filmaře Gustava Machatého

Poznejte pravého filmaře Gustava Machatého
Mezinárodní hvězda. Počátkem třicátých let byl Machatý na vrcholu a znal jej celý filmový svět
• 
ZDROJ: repro E15
8. září 2011 • 08:22
Stanislav Šulc
Snímky Erotikon a Extase patří mezi nejvýraznější a nejslavnější československé filmy vůbec a jejich tvůrce, Gustav Machatý, se stal jednou z prvních mezinárodních hvězd, které český film světu dal. Jako u mnoha podobných celebrit i Machatý však byl zároveň obětí svého úspěchu, proměnlivé geopolitické situace a hned několika paradigmatických změn filmového média.

Všemožné aspekty tvůrčího i osobního života přináší vynikající studie Jiřího Horníčka Gustav Machatý. Touha dělat film, již jako první svazek nové filmové edice vydalo nakladatelství Host.

V první řadě je třeba autorovi přiznat ohromnou poctivost a píli při sbírání materiálů, a to primárních i sekundárních. Horníček vychází ze studia spousty smluv, úředních listin, deníkových záznamů a samozřejmě z divácké zkušenosti jednotlivých filmů, jichž Machatý za několik desítek let stihl natočit pouze desítku. Postupně vykresluje trochu bohémskou a extrémně ambiciózní osobnost, která byla až příliš originální, aby mohla uspět v kolektivním filmovém umění.

Přesto se Machatý od raného mládí motal kolem filmu, vyrazil na vlastní pěst do Hollywoodu a po svém návratu do Československa v polovině dvacátých let začal točit celovečerní filmy. A neustále toužil po mezinárodním ohlasu, což se mu podařilo díky Extasy, prvnímu internacionálnímu filmu (jak ji Machatý sám nazýval).

Právě Extase se stala určující pro druhou polovinu jeho kariéry – proslavil se, ale již nikdy se mu nepodařilo na její úspěch navázat (komerčně ani esteticky). Horníček rovnoměrně rekapituluje Machatého život, veškerým zásadním peripetiím věnuje takřka stejný prostor. Přesto Machatého druhá hollywoodská anabáze spojená s prací v MGM je v popředí. Tak ji jistě vnímal i slavný tvůrce, jenž se do hollywoodské studiové rychlovýrobny filmů prostě nehodil.

Horníček umně propojuje konkrétní motivy Machatého filmů s jeho osobním životem a ukazuje, že mnohem dříve před vznikem konceptu autorského filmu (první polovina padesátých let – pozn. aut.) bylo Machatého dílo značně osobní, autorské. Přece jen lze Horníčkovi vytknout, že se blíže nesoustředil na motiv sebevraždy, jež je ve většině Machatého díle klíčový. Úmrtí jeho první ženy a značná deprivace z nemožnosti tvorby naznačují, že sebevražda mohla být určující i v Machatého osobním životě.

Velké množství sekundárních pramenů, studií, novinových ústřižků, knih z celého světa pak dokládá, že Machatého postava od třicátých let fascinovala filmové historiky a teoretiky a platí to dodnes. Je dobře, že čtivou a poctivou studií autora Extase otevírá novou filmovou řadu nakladatelství Host. O životě a díle Machatého totiž povědomě ví téměř každý, jak to všechno bylo doopravdy, ale ne. Navíc kniha nabídne zasvěcený vhled do počátků českého filmu, který vychází z nejnovějších filmově historiografických východisek (film jako médium a průmyslové odvětví). Drobná výtka na závěr: proč chybí ikonický záběr z Extase, na němž se krčí nahá Hedy Kieslerová?

Jiří Horníček: Gustav Machatý. Touha dělat film

Nakladatelství: Host, 2011
Hodnocení: 90 %

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!