Pavla Tomicová září v politické a společenské satiře Koule

Jízlivě pitoreskní sportovněspolečenská groteska Davida Drábka Koule se stala hitem, ještě než se dostala na divadelní jeviště. Její původní rozhlasová verze, kterou režisér Aleš Vrzák natočil s Pavlou Tomicovou v roli Koulařky a Janem Vondráčkem jako Moderátorem vyšla dokonce na CD a posluchači ČRo ji zvolili Hrou roku. Autor textu David Drábek jej nyní rozšířil a převedl na jeviště komorní scény Klicperova divadla Beseda v Hradci Králové.

Koule
11.6.2012 12:37   |  

Bylo to šťastné rozhodnutí. Text by se jistě dal nechat v podobě, v jaké jej Drábek napsal pro rozhlas, ale pak by se jednalo spíše o uzavřenou hereckou exhibici dvou hlavních představitelů. To však Drábkovi nestačilo. V inscenaci tak ožívá spousta dalších postav minulosti i současnosti, ať už přímo, či spíše typově. Na úplném konci jednu píseň dokonce zapěje ikona české normalizační pop-music Petr Kotvald. Skutečný.

Pro Drábka jsou všechny postavy z doby normalizace, jež ve hře vystupují, spíše symboly zneužití státní mašinerií (již představují především loutky Štrougala a Husáka) než terči bezuzdného výsměchu. Nesmiřitelný je naopak k dnešní době. A to jak skrze trapného Moderátora, jenž je nyní členem Klubu seniorů, plete se a otázky různě komolí, tak oběma dodanými postavami ze současnosti.

Kreace Kamily Sedlárové jakožto Sáry Tlachecí zpovídající koulařku Milenu je nezapomenutelnou jevištní fraškou vysmívající se mediálnímu bulváru se vší jeho zajíčkovsko-potkaní falší a úskočností.

Inscenaci však vévodí Pavla Tomicová jako atletická královna Milena. Zatímco v první půli je zpupnou legendou a funkcionářkou, členkou Rady ČT, v druhé se stává ovládanou loutkou a divák s ní ke konci nutně musí soucítit. Nezvládla životní situace, do nichž ji okolí vmanipulovalo, nemá reflexi sebe samé a nakonec zůstává opuštěná. A zneužívají ji další politici a ikony současné doby.

Režisér David Drábek použil formu pokleslého televizního kabaretu, v němž jsou dialogy střídány výstupy zpěváků a různými miniscénkami ilustrujícími děj, kamera se může otáčet i do publika a postavy na jevišti se mohou proměňovat v různé figury. Zatímco první část je bezuzdným kabaretem s vůdčí Pavlou Tomicovou, druhá se stává čím dál víc smutnou, krutou a bolestnou reflexí dnešní doby.


Čtěte také: Petr Kolečko: Divadlem bych se asi uživil


Důležitá a přesná je i dramatikova práce s jazykem, který je různými zdrobnělinami, zkomoleninami či jinými jazykovými pitoresknostmi dokladem zdětinštělé slaboduchosti doby.

Koule je tak jedním z nejaktuálnějších a nejlepších dramat z naší současnosti, jaká se na českých jevištích v poslední době ukázala.

Autor je redaktorem Divadelních novin

Autor: Vladimír Hulec

Komentáře

Čtěte také

WhatsApp chce zabít SMS, umožní firmám posílat zprávy přímo uživatelům

WhatsApp chce zabít SMS, umožní firmám posílat zprávy přímo uživatelům

Když v roce 2014 Facebook za 22 miliard dolarů pohltil 50členný startup WhatsApp, byl to velký krok – aplikace už v té době byla celosvětově oblíbená a používalo jí přes půl… více

Mobilní web