Pavla Tomicová září v politické a společenské satiře Koule

Jízlivě pitoreskní sportovněspolečenská groteska Davida Drábka Koule se stala hitem, ještě než se dostala na divadelní jeviště. Její původní rozhlasová verze, kterou režisér Aleš Vrzák natočil s Pavlou Tomicovou v roli Koulařky a Janem Vondráčkem jako Moderátorem vyšla dokonce na CD a posluchači ČRo ji zvolili Hrou roku. Autor textu David Drábek jej nyní rozšířil a převedl na jeviště komorní scény Klicperova divadla Beseda v Hradci Králové.

Koule
11.6.2012 12:37   |  

Bylo to šťastné rozhodnutí. Text by se jistě dal nechat v podobě, v jaké jej Drábek napsal pro rozhlas, ale pak by se jednalo spíše o uzavřenou hereckou exhibici dvou hlavních představitelů. To však Drábkovi nestačilo. V inscenaci tak ožívá spousta dalších postav minulosti i současnosti, ať už přímo, či spíše typově. Na úplném konci jednu píseň dokonce zapěje ikona české normalizační pop-music Petr Kotvald. Skutečný.

Pro Drábka jsou všechny postavy z doby normalizace, jež ve hře vystupují, spíše symboly zneužití státní mašinerií (již představují především loutky Štrougala a Husáka) než terči bezuzdného výsměchu. Nesmiřitelný je naopak k dnešní době. A to jak skrze trapného Moderátora, jenž je nyní členem Klubu seniorů, plete se a otázky různě komolí, tak oběma dodanými postavami ze současnosti.

Kreace Kamily Sedlárové jakožto Sáry Tlachecí zpovídající koulařku Milenu je nezapomenutelnou jevištní fraškou vysmívající se mediálnímu bulváru se vší jeho zajíčkovsko-potkaní falší a úskočností.

Inscenaci však vévodí Pavla Tomicová jako atletická královna Milena. Zatímco v první půli je zpupnou legendou a funkcionářkou, členkou Rady ČT, v druhé se stává ovládanou loutkou a divák s ní ke konci nutně musí soucítit. Nezvládla životní situace, do nichž ji okolí vmanipulovalo, nemá reflexi sebe samé a nakonec zůstává opuštěná. A zneužívají ji další politici a ikony současné doby.

Režisér David Drábek použil formu pokleslého televizního kabaretu, v němž jsou dialogy střídány výstupy zpěváků a různými miniscénkami ilustrujícími děj, kamera se může otáčet i do publika a postavy na jevišti se mohou proměňovat v různé figury. Zatímco první část je bezuzdným kabaretem s vůdčí Pavlou Tomicovou, druhá se stává čím dál víc smutnou, krutou a bolestnou reflexí dnešní doby.


Čtěte také: Petr Kolečko: Divadlem bych se asi uživil


Důležitá a přesná je i dramatikova práce s jazykem, který je různými zdrobnělinami, zkomoleninami či jinými jazykovými pitoresknostmi dokladem zdětinštělé slaboduchosti doby.

Koule je tak jedním z nejaktuálnějších a nejlepších dramat z naší současnosti, jaká se na českých jevištích v poslední době ukázala.

Autor je redaktorem Divadelních novin

Autor: Vladimír Hulec

Komentáře

Čtěte také

Ropa je nejlevnější za poslední tři měsíce

Ropa je nejlevnější za poslední tři měsíce aktualizováno

Světové ceny ropy dnes výrazně klesly, americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) se tak dostala na tříměsíční minimum pod 43 dolarů za barel. Ceny tlačí dolů obavy… více

Mobilní web