Mladé Japonsko, jak je nikdo nechce vidět

30.9.2010 10:57   |  

Hitomi Kaneharová se po vydání veleúspěšného debutu Hadi a náušnice stala prozaickou mluvčí japonské nejmladší generace. Jako mnoho dalších japonských mladých umělců Kaneharová popisovala sadistickou touhu po bolesti, již lze chápat jako převlečenou snahu o sebezničení.

Propichování částí těla, násilný sex a jiné praktiky jsou hledáním intenzivního prožitku, hledáním skutečna v chaotické změti pocitů, naléhajících obrazů a obsesivních představ. I druhý, neméně výrazný a podařený román je o kolem hledání skutečné osobnosti v současném Japonsku.

Příběh Autofikce se točí kolem mladé spisovatelky Rin a její paranoicko-hysterické osobnosti. Nakladatel ji přemluví, aby napsala vlastní fiktivní autobiografii. Od této chvíle se děj pomalu rozpadá do různých časových rovin, v nichž se setkáváme s postavou Rin a jejími aktuálními obtížemi.

Hlavním problémem v této knize je především navázání milostného vztahu. Rin hledá muže na způsob pevného bodu, který jí pomůže z tekuté reality a nahradí jí vlastní ztrátu smyslu života. Drogy, sex, násilí, gamblerství, tanec – to vše působí jako anestetikum, jež pomáhá hlavní hrdince vytěsnit z vědomí nevyhnutelnost smrti i strach ze stárnutí. Kniha však nemá být nějakou lacinou obžalobou konzumu a povrchnosti. Naopak je jeho obhajobou. Ve světě mladé hrdinky, kde jednoduše hloubka neexistuje, vypařila se společně se starým světem a povrch ji naopak zachraňuje před tragickým koncem, je povrchnost její zbraní.

Krom těchto témat se Autofikce zabývá obecnými problémy literatury a psaní. Kaneharová používá oblíbené retrospektivní narace, ale volí takové propojení oddělených pasáží z životních osudů hlavní hrdinky, že jejich souvislost není jednoduše rozluštitelná. Jednotlivé životní etapy působí uzavřeným a soběstačným dojmem, vzájemné narážení příběhových masivů je však klíčové pro hlubší pochopení psychologické motivace hlavní postavy.

Druhým literárním problémem je psaní autobiografie jako fikce. Osudy mladé spisovatelky Rin se ve velké míře shodují s osudy Hitomi Kaneharové, jenomže fikční povaha textu jí umožňuje držet si patřičný odstup. Literární voyery uspokojuje zdáním odkrytí vlastní intimity. Ty ostatní věrohodným přepisem novodobé reality nejmladší generace, k jejímž problémům nebyl dodnes nikdo schopen říci něco povzbudivého či konejšivého.

Autor je spolupracovníkem redakce

Hitomi Kaneharová: Autofikce

Vydavatel: Argo, 2010
Překlad: Jan Levora
Hodnocení: 80 %

Autor článku: Jan Bělíček

Komentáře

Čtěte také

Ilona Švihlíková: Zametá ČNB stopy svého selhání?

Ilona Švihlíková: Zametá ČNB stopy svého selhání?

Družstevní záložny prošly po roce 1989 dramatickým vývojem a další milník je za rohem: vládní novela zabývající se jejich regulací. Záložny mají v českém prostředí dlouhou tradici… více

Komerční prezentace

Další weby mladé fronty

Mobilní web