Mezi laureáty Chalupeckého ceny se vrátil a malba | E15.cz

Mezi laureáty Chalupeckého ceny se vrátil a malba

Mezi laureáty Chalupeckého ceny se vrátil a malba
Vladimír Houdek (na snímku) získal cenu Jindřicha Chalupeckého
• 
ZDROJ: ČTK

Ivan Adamovič

Na vyhlašování Ceny Jindřicha Chalupeckého za posledních deset let lze také pohlížet optikou sloganu „čekání na malíře“. Ačkoli je malba v kontextu ceny pro umělce do 35 let vnímána jako něco zpátečnického, letošní ročník právě tato disciplína ovládla. Na pátečním slavnostním ceremoniálu v brněnském Divadle Husa na provázku se laureátem ceny stal Vladimír Houdek, žák Vladimíra Skrepla na pražské Akademii výtvarných umění.

Houdek na prezentaci finalistů soutěže v brněnské galerii Dům pánů z Kunštátu nabídl působivou kolekci dvaceti pláten, jež nápaditě variují modifikace kruhu v obdélníkovém formátu plátna. Nad prvním obrazem jen mávnete rukou, že se jedná o další samoúčelnou exhibici, ale s každou další variací se do šedočerného Houdkova světa noříte čím dál víc a na konci tohoto defilé jste již polapeni silou jeho vize. Podobně kumulativní účinek má celé Houdkovo dílo, které se vyvíjí rozvážným krokem a zároveň s hledáním vlastního výrazu módně zkoumá odkazy historie malířství. Zejména období kolem ruského supermatismu se zdá být malířově vnímání blízké.

Konkurence, letos rovnoměrně rozložená v různých uměleckých formách, nebyla mdlá. Za nejslabší by se dalo považovat video Adély Babanové Já tam mám tělo. Detektivní psychothriller uzavřený do věčné smyčky a nasáklý inspirací z Davida Lynche nenabízel o moc více než latentní touhu autorky stát se skutečnou režisérkou.

Utajená instalace či "model" snového podvědomí

Leitmotivem letošní přehlídky finalistů byla hra na přenos významu a znejisťování čtení díla. Permanentně invenční Richard Loskot například vytvořil instalaci, která byla tak subtilní, až zřejmě nejednomu návštěvníku zůstala utajená. Jednalo se o vytváření falešných odrazů na skleněných prvcích ve zdánlivě obyčejné a prázdné místnosti.

David Böhm a Jiří Franta, veteráni této soutěže, nabídli hru na dvojí znesnadnění. Ukázali své vlastní práce, často založené na tvorbě za komplikovaných okolností, způsobem, který to komplikoval i divákovi. Umělci snížili strop jednoho sálu a nutí tak návštěvníka, aby sledoval jejich díla z žebříčků s hlavou zasunutou do děr ve stropě. Vzniklý meziprostor připomíná snové podvědomí, z něhož se rodí kreativita.

Jiří Thýn, poslední z finalistů, se pak věnoval svým oblíbeným meditacím nad médiem fotografie, tentokrát navíc ještě i nad galerijním prostorem. Jeho práce s vícenásobnou expozicí jsou působivé, ale nenabídly pro letošek žádný posun vpřed.

Vladimír Houdek obdržel finanční ocenění 100 tisíc korun, záruku vlastní výstavy a stipendium v New Yorku. Práce jednotlivých finalistů budou v Domě pánů z Kunštátu k vidění do neděle 9. prosince.

O autorovi| Ivan Adamovič, Autor je spolupracovníkem redakce

Autor: Ivan Adamovič
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!