McCarthyho vyprahlá moderní existence a hrůzná síla života

V ní McCarthy propojuje osudy hlavních hrdinů dvou předchozích knih trilogie Všichni krásní koně a Hranice. John Grady Cole a Billy Parham spolu pracují na ranči poblíž americko-mexické hranice a již tímto zdánlivě podružným faktem buduje autor syrové uzavření nesmlouvavého koloběhu jejich životů.

Základním motivem Měst na planinách je pochroumaný milostný příběh Johna Gradyho a mexické prostitutky Magdaleny. Snaha vykoupit a později vysvobodit Magdalenu z nedůstojného prostředí nevěstince je jednou z mnoha autorských variací na téma překračování hranic a jím vyvolanou fatalistickou reakci. Hranice se zde objevuje v podobě nemožnosti propojení dvou odlišných sociálních prostředí. Grady a Parham reprezentují neposkvrněné a svým způsobem ideální hodnoty zanikající kovbojské kultury amerického Jihu. Magdalena na druhé straně patří do prostředí nelegálního obchodu s bílým masem, jehož pravidla se od těch prvních zásadně liší. Touha po lepším, vysněném životě zde naráží na překážky nevyzpytatelného chodu světa. Toto pnutí od základu bourá literární patetické konstrukce a předkládá drsný realismus charakteristický pro McCarthyho tvorbu.

Jak už je u jeho knih zvykem, postavy románu mají přísně vymezený prostor k žití a jejich svoboda je omezena na naprosté minimum. Každý akt volby u nich vychází z předchozího jednání a vytváří neúprosný příčinný řetězec. Naznačuje tak, že celá představa lidstva o svobodě rozhodování je pouhou iluzí, antropocentrické uvažování o světě je lží a v životě člověka rozhoduje zákon přírody pod rouškou možnosti volby. Vášně, nezvladatelné emoce či tělesné dispozice mají určující vliv na podobu životních příběhů aktérů McCarthyho prózy.

Obdobně důležitý je také autorský styl, jehož stopy jsou v Městech na planinách patrné. Strohý, téměř anti-literární jazykový projev vylučuje stejně jako samotný příběh uměleckou utopii krásy. Jediným zůstatkem klasických literárních postupů je vyobrazení přírody, které pomáhá dotvářet významový celek knihy. Hrůzná krása přírodních výjevů působí svým obrazotvorným potenciálem, zároveň se však nápadně podobá biblické přírodě, do níž je zaseto nadosobní poselství. Samotný název Města na planinách odkazuje k biblickému příběhu o zániku hříšných měst Sodomy a Gomory. McCarthyho literární fikce ovšem nemá ambice vytvářet etické univerzum, nepřednáší morální předobrazy či poselství. V čele knihy stojí zničující i sebeobrodná síla života, z jejíchž osidel se nelze vymanit.

Cormac McCarthy: Města na planině

Vydavatel: Argo, Praha 2010
Překlad: Jiří Hrubý
Hodnocení: 80 %

Autor je spolupracovníkem redakce