Léda aneb Petr Nárožný jako neúnavný lovec žen

25.1.2010 14:24 |

Sdílet

Název inscenace Činoherního klubu „Léda“ je vypůjčený z řecké mytologie. Odkazuje k příběhu krásné Lédy, kterou oplodnil Zeus lišácky proměněný do podoby labutě. Komedie u nás téměř neznámého chorvatského dramatika Miroslava Krleži sleduje milostný šestiúhelník, z něhož jako vítěz tažením skrze postele dam vychází bývalý diplomat, nyní umělecký kritik Olivier.

Hru inscenátoři vydávají za „pronikavou studii lidského chování“, přesto intelektuální osvěžení nečekejte. Inscenace je spíše lehkou zábavou založenou na řemeslně propracovaném režijním vedením Ladislava Smočka a hereckých výkonech.

Tyto výkony jsou příjemně vyrovnané, přesto v souladu se svou úlohou nad ostatními vyniká Petr Nárožný jako výřečný svůdce a manipulátor Olivier. Je trochu nechutným stárnoucím donchuánem, který drží pevně v rukou nitky, za něž vede své milenky i malíře Aurela potřebným směrem. Jedinou výtkou k jeho výkonu jsou výrazné sykavky, které vynikají především v první scéně založené na dlouhém dialogu s naivní slepičkou Melitou, kterou Nela Boudová obdařila podobnou vadou řeči.

Zasněného idealistu a nepříliš talentovaného umělce Aurela hraje Ondřej Vetchý a jen stěží chápeme, v čem tkví pro ženy jeho přitažlivost. Jeho psychicky labilní a urážlivou manželku Kláru hraje Dana Černá poněkud nervně a upjatě. O to více překvapí, že i ona podlehne přesvědčovacímu kouzlu svůdce Oliviera. Nejméně výraznou postavou je pragmatický továrník Klanfar Mojmíra Maděriče. Jeho normalita působí v kontextu podivných typů nakonec směšně.

S Lédou sice strávíte zábavný večer, přesto lze z repertoáru Činoherního klubu doporučit jiné tituly, které diváka zasáhnou mnohem zásadněji. Autorka je spolupracovnicí redakce