Kupec benátský je pojat jako panoptikum

Přejít na navigaci Přejít na obsah

Kurzy:

25,250

19,143

30,194

E15 > Magazín > Kultura > Kupec benátský je pojat jako panoptikum

Benátský kupec Antonio si vypůjčí od Žida Shylocka tři tisíce dukátů a úpisem se zaváže, že nesplatí-li sumu včas, bude mu vyříznuta z těla libra masa. Kupec ale zkrachuje a není schopen sumu vrátit. Ačkoli Kupec benátský nakonec skončí dobře, hra není nijak banální.

Tématem nesnášenlivosti mezi židy a křesťany vzbuzuje otázky týkající se spravedlnosti, práva a msty. Jak asi byla hra vnímána v Shakespearově době? Kam jsme dospěli během těch několika staletí my? Nadčasovost díla může mít v různých dobách velmi silný přesah a text nabízí konkrétní interpretace.

Inscenace režiséra Martina Čičváka ale jako by tyto otázky poněkud opomíjela a více se zaměřuje na hledání významů vedlejších, aniž by bylo jasné proč. Herci pojímají své role každý jinak. Jiří Štěpnička charakterizuje Žida jako vypočítavou pomstychtivou figurku s jakýmsi vývojem. Civilně mluvící Porcie Lucie Žáčkové působí jako cynická pavlačová nána a Antonio Igora Bareše je stárnoucí ufňukaný homosexuál, jehož ostatní využívají.

Slova, která jim vycházejí z úst, ale s těmito pojetími často nekorespondují a divák má problém rozpoznat motivace jednotlivých postav a zařadit si dění na jevišti do konkrétní doby. Přestože závěrečná scéna rozsudku nad Shylockem nese určitou sílu, nakonec stejně není jasné, co se vlastně inscenace snaží sdělit.