Kultovní sci-fi komiks Incal vychází konečně v češtině

4.5.2011 7:03 |

Sdílet

Jedno z nejpodivnějších uměleckých spojení minulého století dalo vzniknout legendě. Tak by mohl znít slogan propagující grafický sci-firomán Incal, který patří k nejdůležitějším artefaktům evropské komiksové tradice vůbec. Nyní konečně vychází i v češtině – nakladatelství Crew jej zařadilo do své nové edice Mistrovská díla evropského komiksu. A všichni milovníci sci-fi, senkvenčního vyprávění, popkultury, ale i mystiky mají v rukou zásadní dílo.

Podivným spojením, které dalo vzniknout Incalu, je umělecká symbióza Chilana Alejandra Jodorowského a Francouze Jeana Girauda alias Moebiuse. Zatímco první patří k nejsvéráznějším filmařům minulého století (v jeho filmografii jsou podivnosti typu Krtek či Svatá hora), druhý náleží ke klíčovým komiksovým kreslířům vůbec. Incal však dokazuje, že šlo o kongeniální spolupráci.

Tvůrci nás zavádějí do vesmíru, který se od toho našeho liší úplně vším. Žije v něm spousta ras, společností, zároveň nové inteligentní druhy neustále vznikají a zanikají. Všemu vládne parlament složený ze zástupců nejvyspělejších ras a jakési ztělesnění božského principu Imperoratrix. Jedna skupina se však vzbouří, snaží se získat moc a pomáhá jí v tom Temnota. Na scénu se dostává obyčejný člověk – detektiv John DiFool. Ten se náhodou (nebo řízením osudu či vyšší moci?) dostává k jedné polovině tajemného Incalu. Zdánlivě obyčejný krystal v sobě nese zárodky nové budoucnosti. Je na Johnu DiFoolovi, aby Incal poslouchal a téměř proti celému vesmíru a samotné Temnotě tuto novou budoucnost pomáhal vytvořit.

Naznačení hlavní dějové linie Incalu je složité a trochu zavádějící, protože příběh je neskutečně košatý a komplikovaně vyprávěný. Tvůrci pracují s tradičními klišé sci-filiteratury, hlavní postavy posílají na stále nové a nové planety, do příběhu se dostávají stále nové mimozemské rasy a jejich mytologie, které svádějí stejné boje jako samotní hrdinové. Samozřejmostí jsou technické vynálezy, technicistní principy ale zcela prostupují i jazyk komiksu.

Jodorowsky tak může neustále přeskakovat v dějích, přidávat stále nové dějové linie, čímž komiks dostává smrtící dynamiku. Jak se blížíme závěru a rozuzlení, Moebius přidává svůj um a stále častěji porušuje klasickou lineární stavbu komiksových vinět. Ty se začínají prostupovat, vše vrcholí explozivním a až éterickým závěrem.

Incal lze vnímat jako jeden z inspiračních zdrojů dnešních sérií typu Transmetropolitan. I v Incalu jde o čirou vědeckou fikci, která ale předznamenává budoucnost. Jak jinak vnímat fakt, že většina lidí je jen přikovaná u 3D televize, z níž se na ně line doslova celý vesmír.