Klasika klasik, Shakespeare podle Laurence Oliviera, vyšel na DVD

Bez ohledu na to, kolik dalších slavných rolí vytvořil, Olivierovo jméno je nejpevněji spojeno právě s alžbětinským dramatikem. Mohlo za to hlavně divadlo, kde si zahrál všechny jeho největší postavy, na plátně hrál Shakespeara jen pětkrát, třikrát ve vlastní režii a produkci. A i v těchto filmech je poznat, proč byl britský umělec označen „pravým interpretem Shakespeara naší doby“.

Současného diváka asi víc osloví Jindřich V. od Kennetha Branagha, i Olivierova technikolorová verze ale stále baví. Olivier znal svého Shakespeara a chápal proč je populární. Jeho historické drama, kvůli délce zkrácené skoro o polovinu textu, vystihuje dramatikovu univerzálnost. Má v sobě kus frašky, hlubokomyslnosti i vznešené tragiky.

Zatímco Branagh v roce 1989 hru pojal jako ukázku válečných hrůz, na Olivierově filmu je vidět, že byl natočen v časech druhé světové války a byl původně navržen jako dílo pro povzbuzení morálky britských jednotek. Proto tolik záběrů na neposkvrněnou anglickou vlajku hrdě vlající nad bojištěm u Agincourtu a pomalých kamerových jízd od krále pronášejícího známé proslovy včetně toho o bratrstvu neohrožených (v těchto českých titulcích, které nevyužily žádný starší překlad, bratrstvu vyvolených).

Olivier Jindřicha vystavěl originálně. Začíná zábavnými scénami odehranými v alžbětinských kostýmech na jevišti divadla Globe, pak se postupně z namalovaných kulis přesune do exteriérů a středověkých šatů a rozmáchne se k bitevní scéně, na svou dobu výpravné. I kvůli ní stál skoro 475 tisíc liber a splácet se přestal až pět let po premiéře. Jako první filmový Shakespeare však zaznamenal velký úspěch.

Na něj za čtyři roky navázal Hamlet, další projekt nad nímž si perfekcionista Olivier vyžádal plnou kontrolu. Olivier, z nějž se během natáčení stal ve čtyřiceti letech Sir, se za něj dočkal konečně regulérních Oscarů (za Jindřicha mu Akademie dala speciálního). Hru prokrátil, aby zpřehlednil její hlavní příběh nerozhodného prince, a zdůraznil vztah Hamleta a jeho matky, jíž pouze syn připomíná, že by měla cítit vinu. K tomu ukázal, jak rozumí filmové řeči a nárokům pochmurného dramatu. Film natočil černobíle, nejen proto, že se mu nelíbila práce s technicky složitým Technicolorem, ale aby mohl využít hloubku ostrosti a mít v jednom záběru víc postav, a vzdáleností vystihnout jejich odcizení. Aby byl Hamlet i z dálky poznat, obarvil si vlasy na blond.

Olivier byl inteligentním umělcem s citem pro látku. Jeho Shakespeare je klasika prověřená časem, vzešlá ze zkušenosti, nápaditá. Spolehlivě dobrý základ i pro ty, kteří obdivují dnešní vzrušující shakespearovské aktualizace (Luhrmannův Romeo a Julie) či originální mixy (Branaghova Marná lásky snaha).

Jindřich V.

historické drama, Velká Británie, 132 minut
Režie: Laurence Olivier
Hrají: Laurence Olivier, Renée Ashersonová, Leslie Banks
Hodnocení: 70 %

Hamlet

drama, Velká Británie, 155 minut
Režie: Laurence Olivier
Hrají: Laurence Olivier, Jean Simmonsová, Eileen Herlieová, Basil Sydneys
Hodnocení: 80 %
Vydavatel: Levné knihy

Autorka je spolupracovnicí redakce