Kdo může za nerovnost? Stiglitz sepsal bibli pro levicové okupanty

Kniha amerického ekonoma Josepha Stiglitze Cena za nerovnost: Jak dnešní rozdělená společnost ohrožuje naši budoucnost patří v Americe už měsíce k ekonomickým bestsellerům. A není se co divit. Stiglitz je už léta populárním levicovým kritikem neoliberálních teorií volného trhu a za mapování tržních lapsů z důvodu asymetrické výměny klíčových informací dokonce získal v roce 2001 i Nobelovu cenu za ekonomii. Leitmotivem jeho prací je už dlouho ale výzkum nerovností ve společnosti.

 Joseph Stiglitz
18.1.2013 11:33   |  

Stiglitz se po propuknutí krize v USA znovu vrátil k celoživotnímu tématu a jistě ještě tehdy netušil, co tím způsobí. Kniha vlastně jen rozvíjí článek ve Vanity Fair z května 2011 Of the 1 %, by the 1 %, for the 1 %, tedy česky už méně úderně cosi jako Vláda jednoho procenta, jedním procentem, pro jedno procento. Stiglitzovi se v něm kritikou nepřiměřeného obohacování těch nejbohatších Američanů – často například šéfů padlých finančních institucí zachraňovaných penězi daňových poplatníků – povedlo nejen prokázat prohlubující se nerovnost v USA. Navrch se nečekaně stal i duchovním otcem hnutí Occupy Wall Street. Slogan okupantů My jsme 99 procent přímo odkazoval na Stiglitzovu kritiku jednoho procenta.

My jsme 99 procent!

O rok později se Stiglitz pokusil munici pro okupanty v USA, ale i třeba ve Španělsku trochu více ekonomicky podložit. Proto vznikla Cena za nerovnost. Ústřední myšlenka však zůstává: „Bohatí se stávají bohatšími, bohatí mezi bohatými ještě bohatšími, chudí chudšími i početnějšími a střední třída mizí.“ Nikdo nemůže Stiglitzovi upřít dobře podložená data o nerovnosti. Zatímco tři čtvrtiny dětí z 20 procent nejchudších dánských rodin uniknou v dospělosti chudobě, v USA to platí jen pro šest z deseti dětí. Nerovnost není je ve výdělcích. Je i v přístupu ke vzdělání či sociální péči.

Výbušné je ale hlavně Stiglitzovo svědectví ne o nejchudších, ale o těch nejbohatších. A to především v pokrizové době, kdy si všichni museli utahovat opasky: „Procento nejbohatších Američanů získalo 93 procent veškerého přidaného zisku vyprodukovaného v roce 2010 ve srovnáním s rokem 2009.“ Stiglitz ilustruje, že po poválečných dekádách relativního sociálního smíru je společnost čím dál rozdělenější, což lze jedním číslem vyjádřit v poměru 243 ku jedné. To je poměr průměrného ročního výdělku CEO a dělníka v roce 2010.

„Rent-seekers“ aneb vykořisťovatelé

Stiglitz z dat usuzuje, že americký sen o právu každého na své štěstí je dnes už opravdu jen snem. Chudí nemají šanci na mobilitu směrem vzhůru a bohatí už nevytvářejí skutečnou produkci v americké ekonomice, jsou jen „rent-seekers“, dobyvatelé renty (my v ještě nedávno komunistickém světě bychom asi řekli pěkně podle Marxe vykořisťovatelé).

Do chvíle, kdy Stiglitz jen analyzuje nerovnost v USA, se kniha čte jedním dechem. Problém však nastává, když se na konci knihy pokouší o řešení. Poslední kapitola knihy se jmenuje „Cesta vpřed: jiný svět je možný“ a skutečně Stiglitz místo reformy amerického kapitalismu navrhuje rovnou spíše jiný svět. Nerovnost by vymýtil krutě progresivním zdaněním, 70procentní daň z příjmu boháčů mu zjevně přijde v pořádku. Finančnictví by tvrdě zreguloval a CEO by rychle zapomněli na své bonusy.

Kniha Cena za nerovnost je sice propracovanější než původní článek, ale stále jistě v hnutích jako Occupy Wall Street vyvolává tentýž pocit – o tom nemá smysl jednat, za to je nutné vyjít rovnou do ulic.

Joseph Stiglitz: The Price of Inequality How Today’s Divided Society Endangers our Future Nakladatelství: Norton, 2012


Čtěte více:

Stiglitz: Americký sen končí, USA už nejsou zemí příležitostí

Evropa se proškrtá k recesi, varují Stiglitz i data OECD


Autor: David Klimeš

Komentáře

Čtěte také

Shell omezil investice do fotovoltaiky. Musí prý zjistit, jak na ní vydělat

Shell omezil investice do fotovoltaiky. Musí prý zjistit, jak na ní vydělat

Ropná společnost Royal Dutch Shell omezí investice do solární energetiky, dokud nebude dostatečně zisková. Prohlásil to generální ředitel Ben van Beurden. Na jednání s akcionáři… více

Komerční prezentace
Mobilní web