Svatbám zaslíbený Chateau St. Havel

První dojmy jsou veskrze příjemné. Zaparkujete na malém parkovišti (s pomocí MHD je to trochu z ruky), po schodišti vyjdete do zámku a vzápětí vás obklopí atmosféra anglického venkova – střídmá a konzervativní. Vše je sladěno do nejmenších detailů, od prostírání, elegantního skla, krásných svíček až po příjemnou podkresbovou hudbu.

Telecí řízek nesmí chybět

Jídelní lístek je postaven v moderním duchu, dvacet jídel se vším všudy, která se co dva měsíce mění podle dostupnosti sezonních potravin (jedinou výjimkou je klasický telecí řízek – ten hosté milují a šéfkuchař si ho „netroufá“ vyškrtnout). Pokud rádi ochutnáváte, můžete sáhnout po degustačním menu.

Důraz se klade na maso, pocházející většinou z malých tuzemských chovů, třeba jehněčí vozí ze Šumavy. V nabídce úplně chybějí dnes tolik módní mořské ryby a téměř také další „slanovodní“ potvory, takže pokud chcete rybku, tak jen sladkovodní, což je celkem chvályhodný pokus jít proti proudu. Co chvályhodné naopak není, je naprosto lajdácké provedení jídelního lístku, který je plný překlepů a pravopisných chyb (například: řetkvičky, silný výar, filátko ze ptruha či jablečené kuličky).

Skvělé škvarky s tvarůžky

Mezi předkrmy mě zaujaly především škvarky z candáta, podávané s omáčkou z olomouckých tvarůžků. A byla to perfektní volba. Kombinace smaženého rybího masa s tvarůžkovou omáčkou je krásná ukázka kulinářské kreativity. Bohužel, druhý z předkrmů, a sice svatojakubky s kopřivovými nudlemi, byl ve výsledku poněkud fádní.

Rozpačitý dojem pokračoval i při hlavních jídlech. Králičí hřbet s telecí fáší a kedlubnovým ragú je skvělý nápad, který by mohl zazvonit, ale tady to byl jen průměr. A stejně průměrné bylo i kedlubnové ragú. O trochu lépe dopadla jehněčí roláda, která byla celkem chutná (hlavně bylinková náplň), ale také působila poněkud okoralým a unaveným dojmem. Prostě výborné nápady, ovšem slabší provedení. Jako by kuchař neměl svůj den.

Vína pod taktovkou V8

Výše uvedené nedostatky doháněla milá obsluha a pozorný someliér. Také nabídka vína je na zámečku velmi příjemná – zvláště v oblasti tuzemských vín se soustředí na vinařskou skupinu V8, jež představuje špičku našeho vinařství. A ať ochutnáte cokoliv, nemůžete nic zkazit. Speciální postavení zde má vinařství Sonberk, které připravuje pro restauraci „domácí“ víno s unikátní etiketou Chateau St. Havel (jinak jde o jejich vyhlášený rýnský ryzlink). Také ceny vína jsou velmi příjemné – od 300 do 400 korun.

Chateau St. Havel je ideálním místem na svatby či na nejrůznější rodinné oslavy a jeho obědovou byznys nabídku určitě využije řada manažerů, kteří pracují v okolí (výhodou je bezproblémové parkování). Pokud se však chce stát místem, kde se budou střídat milovníci dobrého jídla a na večer bude nutná rezervace, musí ještě trochu přidat. Ale hlavně by měl poslat nové meníčko na korekturu.

Autor je publicista

Z nabídky

Pečený roastbeef s křenovou majonézou 145 korun, škvarky z candáta s dipem z olomouckých
tvarůžků 175 korun, telecí řízek s bramborovým salátem 190 korun, pečené kachní prso s jablečnou omáčkou 195 korun, čokoládový lanýžový dort 85 korun

zvětšit ilustrační foto Autor: Libor Budinský, zavřít

E15 hodnotí

menu * * *
obsluha * * * *
prostředí * * * 1/2
sociální zařízení * * * *
ceny mírně vyšší standard
celkový výsledek * * *1/2
nejvíce je 5 hvězdiček / nejméně 1
hvězdička

+

noblesní zámecká atmosféra

-

lajdácké chyby v jídelním lístku