Wikipedia stojí před problémem – ztrácí dobrovolníky

Nejdříve s tím přišel Wall Street Journal a vzápětí nejen technologickými časopisy koncem listopadu prolétly zprávy, že počet dobrovolných editorů Wikipedie se snižuje o celé desetitisíce.

„Pokud se na jakémkoliv projektu nepodílí dostatečný počet lidí, dojde rychle k jeho zániku,“ upozorňuje na možné důsledky neblahého trendu Felipe Ortega z Universidad Rey Juan Carlos v Madridu, autor studie, která alarmující čísla uvádí. „Wikipedia se zatím do této situace ještě nedostala. Ale pokud bude trend pokračovat i v několika dalších letech, může se v ní snadno ocitnout.“

Živá encyklopedie

Projekt Wikipedie odstartovali v lednu roku 2001 Jimmy Wales a Larry Sanger za pomoci technologií vypracovaných několika dalšími nadšenci. Letos v červnu už tu bylo 14 milionů hesel přibližně ve stovce jazykových mutací. Samotná anglická verze, která je pochopitelně nejrozsáhlejší, má nyní přes tři miliony hesel. Wikipedia obstála i při odborném srovnávání s nejslavnější encyklopedií všech dob Encyclopaedia Britannica.

Je to nepochybně jeden z nejúžasnějších projektů internetu: svépomocná encyklopedie sestavená dobrovolníky se postupně stala asi nejčastěji používaným zdrojem informací laické veřejnosti (tedy alespoň té, která umí anglicky nebo německy, protože česká verze je stále ještě dost ubohá). I navzdory určité nevyváženosti je „Wiki“ asi prvním zdrojem informací každého, kdo chce s pomocí internetu získat základní znalosti prakticky o čemkoliv; kdybych byl mimozemšťanem a dostal za úkol prozkoumat planetu Zemi i její podivné obyvatele, nemohl bych začít jinde než právě tady. Kromě samotného obsahu k tomu přispívá i přehlednost, jednotná strukturovanost, aparát odkazů – a v neposlední řadě i to, že wikipedická hesla se v Googlu obvykle zobrazují na předních pozicích.

Odpadlíků přibývá

Kritika je dobrá věc a nevyhne se ničemu, výjimkou tedy samozřejmě nikdy nebyla ani Wikipedia. Až dosud se ale výtky týkaly spíše tendenčnosti pojetí některých hesel (asi nepřekvapí, že jde především o pohled na některé politiky a jiné celebrity, na klimatické změny a podobná „módní“ témata). Méně kritiky kupodivu bylo k odbornosti a prakticky žádná k projektu jako takovému.

To se ale nyní zřejmě mění. Již zmíněný Felipe Ortega vytvořil počítačový program, s jehož pomocí dokázal sledovat editační historii Wikipedie jako celku. A dobral se k alarmujícím ukazatelům: za první čtvrtletí letošního roku z projektu odpadlo 49 tisíc dobrovolných editorů. Přitom za stejné období roku 2008 přestalo pro Wikipedii pracovat skoro přesně desetkrát méně lidí. Trend je tedy nejen dlouhodobý, ale především hrozivě narůstající. Zprávy ale bohužel mlčí o tom, kolik editorů má Wikipedia celkem, neumožňují tedy vyčíslit procentuální podíl odpadlíků.

Lidé z organizace Wikimedia se ale domnívají, že aktuální nebezpečí zániku ještě nehrozí. Někteří také zpochybňují metodiku, kterou Ortega použil.

„Je otázka, co si kdo představuje pod pojmem editor Wikipedie,“ prohlásil pro noviny The Times Michael Peel z britské organizace Wikimedia Foundation. „Editování je dobrovolné, lidé přicházejí a odcházejí, nejde tedy o nějaké stabilní uskupení.“

„Wikipedia rozhodně neumírá,“ dodává ale Peel poněkud v kontrastu s předchozím tvrzením. „Jde o volnou licenci, takže ten obsah, který je na webu nyní, tam zůstane napořád, i kdyby došlo k nejhoršímu.“
Což by ovšem znamenalo ztrátu současné aktuálnosti a schopnosti dynamicky reagovat na rychle se měnící svět. Takže nějaký problém tu zřejmě je.

Hlasování o pravdě

Problematický může být i samotný princip otevřené encyklopedie: ani demokratická většina nemusí mít pravdu. Žádný skutečný vědec asi nepochybuje o tom, že objektivní skutečnost nelze zjistit hlasováním, ve Wikipedii však zpracování hesel prochází sítem neodborníků, které k tomu nemá daleko.

Ve skutečnosti by tedy odchod velké části přispěvatelů projekt vůbec nepoškodil – kdyby zůstali ti kvalitní. To sice zatím žádný průzkum nepostihl, ale ani prohlášení aktivistů Wikipedie tomu nenasvědčují.
„Budeme se snažit klást důraz na to, aby se k projektu ve větší míře dostali odborníci z každé oblasti,“ říká Michael Peel.

Jenže o tom se mluví už několik let bez viditelného výsledku. Odborníci obvykle nemají zájem – tím spíš, že samozvaní wikicenzoři (takzvaní správci) jim jejich práci často znehodnotí. Wikipedia dokonce zakazuje publikovat výsledky vlastního výzkumu, takže špičkový odborník je ve skutečnosti nežádoucí – zatímco v papírových encyklopediích bývalo zvykem pověřovat zpracováním hesel pokud možno právě specialisty.

Wikipedia se zkrátka stala zajatcem svého neortodoxního přístupu k tvorbě encyklopedie. Dostat se z této pasti nebude jednoduché, byla by ale velká škoda, kdyby se jí to nepovedlo.

Jak je to u zahraničních wikipedistů?

Kupodivu zřejmě podobné, i když na výsledcích to není tak vidět. Začátkem letošního roku provedl Yair Amichai-Hamburger ze Sammy Ofer School of Communication in Herzliya (Izrael) sociologický a psychologický průzkum mezi tvůrci wikipedických hesel. Výsledky zveřejněné v odborném sborníku Cyberpsychology & Behavior a převzaté časopisem NewScientist naznačují, že jde často o lidi, kteří se cítí lépe v anonymním prostředí internetu než v reálných sociálních vazbách. To patrně příliš nepřekvapí, z hlediska projektu otevřené encyklopedie je ale víc znepokojující další zjištění: pro přispěvatele je typická snížená míra schopnosti přistoupit na kompromis a malá otevřenost novým myšlenkám. Amichai-Hamburger uzavírá, že práce na internetové encyklopedii těmto lidem zřejmě často vynahrazuje neschopnost prosadit se v běžných sociálních strukturách.

Náhražka za sociální vazby

Na příčinu neutěšeného stavu české Wikipedie asi brzy narazí každý, kdo se pokusí do ní přispívat: dříve nebo později zjistí, že jeho úpravy a vklady prostě zmizely, zato vyložené nesmysly zůstávají. A přestože i tady se nezřídka najdou hesla zpracovaná vynikajícím způsobem, na většině ostatních je vidět, že encyklopedii tu vládnou lidé, kteří mažou vše, čemu nerozumí – a někdy dokonce jen vše, co nenapsali sami. Dokonce i pouhé překlady anglických originálů jsou nepochopitelně osekané a krácené.

Autor je publicista