Odborníci se snaží, aby internet nebyl černá jáma

Odborníci odhadují, že průměrná životnost webové stránky je jen okolo stovky dní. Důvody vymizení obsahu jsou různé: krach firmy nebo organizace, která web provozovala, krach provozovatele serveru nebo jen prosté vymazání proto, že na stránkách se dlouhou dobu nic neměnilo. Většinou tak zmizí jen balast, často to ale mohou být i zajímavé a cenné informace. Výsledek je stejný.

„Jednoho dne kliknete na svou oblíbenou adresu – a nic se nestane,“ straší technologický komentátor serveru TimesOnline Murad Ahmed.

Ve skutečnosti je to ale ještě horší. Nejen že mizejí i oblíbené adresy – dříve nebo později bude nahrazen celý obsah z prostého důvodu: aby uvolnil místo novým datům. Zatímco po starých Egypťanech zůstaly hieroglyfy tesané do kamene, po Babylóňanech vypalované destičky a po pozdějších kulturách (až do druhé poloviny dvacátého století) psané texty, po počítačové civilizaci nezůstane vůbec nic.

Twitterové postřižiny

V poslední době má tato internetová „jáma pamětnice“ další podobu, která vyplynula z potřeby zkracování adres. Většina webových adres je poměrně dlouhá, zatímco některé služby jsou omezené počtem znaků – což platí třeba i o velmi populárním Twitteru, ale pochopitelně i o SMS nebo o vzkazech pro Facebook a další sociální sítě.

Pokud chcete třeba manželku upozornit na web se zajímavým produktem ke koupi, zabere vám adresa běžné stránky podstatnou část vaší zprávy. Proto se vyrojila celá řada aplikací, které dlouhé adresy zkracují – například bit.ly či tinyurl.com a celá řada dalších. Použití je jednoduché: do textového okna zadáte původní adresu, odkliknete a máte zkrácenou verzi, která funguje stejně jako ta původní.

Samozřejmě nejde jen o běžné uživatele a jejich manželky. Krácení používají i velké firmy, které se tak snaží se svými produkty vstoupit do sociálních sítí a jiných oblíbených aplikací. „Postřižinové“ služby jsou proto velmi populární a počet takto upravených adres se v současnosti odhaduje na miliardy měsíčně.

Má to ale háček. Velký úspěch přilákal do zkracovacího byznysu značné množství nových nebo malých firem. Většina jich nevydrží dlouho – a společně s nimi, s jejich weby a servery zmizí v propadlišti dějin i jimi zkrácené adresy.

„Je to asi jako když odpojí telefonní linku, na kterou jste byli zvyklí volat,“ říká Stowe Boyd z neziskové organizace Internet Archive, která chce tento problém řešit. Ve spolupráci s několika desítkami firem poskytujících krátící služby začala vytvářet archiv upravených adres. Výsledkem by měla být služba, na níž po zadání zkrácené URL, která vymizela, se objeví její původní neupravená podoba.

Sentimentální browser

Pátrání po vykrácených adresách ale není jedinou, a dokonce ani hlavní náplní činnosti organizace Internet Archive. Už od roku 1996 vytváří digitální archiv webových stránek, ale také filmových záznamů, audionahrávek, obrazového materiálu a programů, které se od té doby objevily na internetu. Organizaci založil počítačový inženýr, aktivista a odborník na digitalizaci dat Brewster Kahle. Dnes je financovaná především z prostředků nadace Kahle/Austin Foundation, kterou roku 2004 založil společně se svou manželkou.

Nejznámější aktivitou Internetu Archive je její služba nazvaná Wayback Machine. Funguje jako obyčejný browser: do vyhledávacího políčka zadáte adresu a vzápětí se objeví výsledek. Jenže nad ním možná zaslzíte dojetím, protože budete mít před sebou podobu hledaného webu, jak vypadal před mnoha a mnoha lety. Wayback Machine totiž zobrazí historii požadované stránky.

Cílem služby ovšem není vzbuzovat sentiment postarších uživatelů internetu. Jde především o to, zachovat informace, které by se jinak nenávratně ztratily. Současně může Wayback Machine posloužit i ke studijním účelům a pro vědeckou práci. Podobně můžete na webu organizace Internet Archive hledat i filmy, zvukové nahrávky a další typu obsahu internetu.

Ani tím ale ambice Brewstera Kahleho nekončí. Tento odborník na problém umělé inteligence chce do budoucna vytvořit veřejně přístupné archivy dalších digitálních médií, především digitalizovaných textů, filmů a televizních programů. Jak sám řekl, mělo by jít o obdobu proslulé alexandrijské knihovny, která na papyrových svitcích uchovávala téměř veškeré vědění antiky.

Ani na Internetu Archive ale nenajdete všechno. Z vlastní zkušenosti proto radím: Pokud padnete na web, jehož obsah vám připadá opravdu cenný, neváhejte si ho stáhnout. Už zítra na svém obvyklém místě nemusí být. Autor je publicista

Bill Gates digitálu nevěří

Organizace Internet Archive, jež archivuje weby, se nevyhnula problémům kvůli obsahu ukládaných textů. Napadali ji právníci scientologické církve, hudebních skupin i jednotlivců – skutečný problém je ale jinde: elektronická podoba dat je nestabilní jako málokterá jiná. Ani papyrové svitky alexandrijské knihovny to neměly lehké: mnoho jich padlo za oběť Caesarovým vojákům při dobývání Egypta, další křesťanským fanatikům po vítězství nové víry. V alexandrijských lázních se tehdy prý poklady vědění topily měsíce. Ale přesto se řada antických knih dochovala do dneška – tedy dva tisíce let. Naproti tomu životnost digitálních nosičů se počítá na desítky let. Problémem navíc pak je častá změna formátů a z toho vyplývající nečitelnost starých digitálních dat. V Evropské unii proto běží projekt KEEP, který se snaží najít univerzální metodu, jak číst stará data. Mnoho odborníků ale tvrdí, že uchovávat data v digitální podobě je nesmysl – nemají šanci přežít. Patří k nim kupodivu i Bill Gates, který svou gigantickou sbírku fotografií skladuje – věřte nebo ne – na papíře a zmraženou. A aby archiv čítající přes 60 milionů snímků vydržel co nejdéle, obstaral si opuštěný důl na železnou rudu a nechal v něm zřídit prostory, kde trvale vládne dvacetistupňový mráz. Kromě fotografií se tu uchovávají také negativy, filmy a tiskoviny. Téhož názoru ale byli i vědci z NASA, kteří připravovali zprávu pro mimozemšťany, již ponesou sondy Pioneer a Voyager, mířící ven ze sluneční soustavy: nenesou digitální disky, ale „jen“ obrázky vyryté do pozlacených desek. A ač většina z nás nemá možnosti Billa Gatese ani potřebu komunikovat s mimozemšťany, i nám odborníci na uchování dat radí: Nejcennější texty a snímky si vytiskněte na kvalitní tiskárně.