Zapomeňte na sruby s travnatou střechou a modrooké Nory

Čapek by se divil

Co byste chtěli slyšet o Norsku? Že jsou Norové vysocí modroocí svérázové žijící ve srubech s travnatou střechou? Nebo že pronikavá vůně rybích trhů v přímořských městečkách se vám spolu s letním téměř nezapadajícím sluncem nesmazatelně vryje do paměti jako obraz drsně krásné romantiky? Či že se z vás snadno stane samotář brázdící jen nekonečnou zimní krajinu na běžkách?

Ani jedno z toho nemohu potvrdit. Časy se od dob severských výprav a cestopisů Karla Čapka změnily. Rybí trhy v Norsku prakticky žádné nejsou; většina vylovených ryb se vyváží, ty zbylé se prodávají balené v superpodporu marketech jako u nás. Norové nejsou zdaleka všichni modroocí a sruby s travnatou střechou jsem viděl převážně ve skanzenech.

Norské jistoty

Překvapilo mne, jak silný a dobře fungující je norský sociální systém. Norové jsou velmi štědří, očekávají za to ovšem čestné jednání.

Tak například každý, kdo ztratí práci či sám odejde ze zaměstnání a přihlásí se na úřad práce, dostane Pohlednice z Oslo. Zdejší přístav má své kouzlo v nezaměstnanosti ve výši svého dosavadního platu.

Tu může brát po dobu jednoho roku. Podmínkou však je, že nevycestuje do zahraničí na dobu delší než tři týdny a každé dva týdny úřadu práce prokáže, že se snaží sehnat nové zaměstnání.

Norští studenti studují zadarmo a navíc ještě dostávají od státu stipendium, které jim pokryje běžné životní náklady. A stát je podporuje, i pokud studují v zahraničí. Po návratu do země a poté, když nastoupí do svého prvního zaměstnání, tak začnou absolventi státní půjčku splácet.

Nepálí, skladují

O Norsku se traduje, že je to vyspělá země s příkladnou péčí o životní prostředí. To ovšem neplatí až tak doslova, někdy si počínání Norska a skandinávských zemí idealizujeme. Třeba všechny odpady tu skládkují.

Důvod? Norsko je velká země s nízkým počtem obyvatel, krajina je členitá, se stovkami menších či větších údolíček. Ideální místo podle Norů pro skládky.

Když se jich zeptáte: „Nevadí vám to?“ tak odpoví: „Nelíbí, ale lesy jsou všude okolo, můžeme chodit na procházky na druhou stranu.“ Zrovna tak nejsou Norové uhranuti bioplynovou mánií. Mají totiž všude vodní elektrárny na horských vodopádech. Čištění splaškových vod biologickým rozkladem, užívaným běžně u nás, je v Norsku raritou. Z biologického čištění splaškových vod vzniká kal, který po vyhnití (za vzniku bioplynu) je možné použít jako hnojivo na pole, podobně jako chlévský hnůj.

V Norsku se však splaškové vody čistí za použití chemie, a tím pádem jakékoli využití vzniklého kalu je vyloučeno. Končí, jak jinak, na skládce.

Je to paradox: Norové zásobují Evropu i svět nejmodernějšími technologiemi, přitom je využívají minimálně.

Pragmatičtí Norové

Pokud vás Norové (kamarádi, kolegové) pozvou do hospody na fotbal, vězte, že se budete skutečně jen dívat na fotbal. Nebudete přitom přátelsky klábosit, ani po utkání hodiny rozebírat nad pivem zápas.

Norové totiž přijdou do hospody těsně před utkáním, objednají si jedno děsně drahé pivo a prohodí pár slov na pozdrav. Pak sledují utkání, utrousí další slovo dvě a usrkávají přitom to děsně drahé pivo. Když utkání skončí, Norové se zvednou z barových stoliček a v mžiku jsou pryč.

Jediný den, kdy se rozšoupnou, je sobota. V ten den se ulice a venkovní sezení u hospod a barů zaplní lidmi a všude panuje veselá odlehčená nálada.

Propadli pizze

Národním jídlem v Norsku je ryba s brambory. To jídlo nezklame, ryby jsou vždy čerstvé, kvalitní, na bramborách není vcelku co zkazit. Rybu s bramborem Norové zapíjejí mlékem, ostatně jako každé jiné jídlo. Mléko se k jídlu podávalo i v závodní jídelně firmy, kde jsem pracoval.

Vedle ryb se v Norsku k jídlu podávají i různé karbanátky, těstoviny s mletým masem, bramborová kaše s párky, zapečené brambory.

Trendem je také přejímání zahraničních kuchyní jako u nás. Norové neradi tráví čas v kuchyni, proto je obvyklé, že i nedělní návštěvu pohostí zakoupenou pizzou.

Dávné specialitky, jako byl třeba rybí puding, rychle upadají v zapomnění. Škoda. Přestože název nezní dvakrát lákavě, raději bych se z Norska vracel s tím, že mě někdo pozval na domácí rybí puding než na zakoupenou pizzu.

Porsgrunn
Autor je studentem České zemědělské univerzity