Tchajwanci nedají dopustit na své policejní rádio | E15.cz

Tchajwanci nedají dopustit na své policejní rádio

Tchajwanci nedají dopustit na své policejní rádio
Moderátorka Police Radio Station
• 
ZDROJ: Dáša Hyklová

Dáša Hyklová

Tchajwanská média patří k nejsvobodnějším v Asii. Názorová rozmanitost včetně nejcitlivějších politických témat týkajících se nezávislosti ostrova na Pekingu je zde samozřejmostí. Stejně jako intenzivní konkurenční boj. Čínská republika (ROC) má 23 milionů obyvatel, o jejichž pozornost a přízeň se uchází 2215 vydavatelů novin, 2063 zpravodajských agentur, 8918 vydavatelů časopisů, 5 pozemních TV kanálů, 62 operátorů kabelové televize, 14 343 knižních nakladatelství a 171 rozhlasových stanic.

Jedno rádio známé pod zkratkou PRS (Police Radio Station) se však těší mimořádné oblibě u zdejších posluchačů. Provozovatelem je tchajwanská policie a hlavním správcem ministerstvo vnitra. I když podobné projekty nejsou ve světě běžné, jedna paralela by se našla.

„V roce 1995 k nám přijela delegace z Pekingu. Zdrželi se pouhý týden, ale po příjezdů domů celý náš model okopírovali. A dnes prý mají jednu z největších poslechovostí doma,“ říká James G.C. Chung, zástupce generálního ředitele PBS (Police Broadcasting Service), tchajwanské policejní vysílací služby, která řídí samotný chod rádia. „Kdybyste chtěli replikovat naši stanici u vás doma, klidně se do toho pusťte,“ usmívá se.

Studio PRSStudio PRSAutor: Dáša Hyklová
Studio Police Radio Station

S penězi jsme víceméně spokojeni

Rádio PRS sídlící v moderní dvanáctipatrové budově v centru Tchaj-peje a pouze pro letošek disponuje rozpočtem kolem 200 milionů tchajwanských dolarů (138 mil Kč.) „Platy redaktorů nejsou nijak zvlášť vysoké. Více je vždy lépe, než méně, ale co se týče financí, které máme k dispozici, jsme více méně spokojeni,“ komentuje objem státních peněz vydělených na chod rádia Chung. Redakce sčítá přibližně dvě stě členů. Pracují v ní jak samotní policisté, tak i reportéři vedení jako státní zaměstnanci a nakonec i civilní techničtí odborníci.

Tchajwanské policejní rádio zahájilo svoji činnost po dvouletých přípravách 1. března 1954 a to díky technickému vybavení, které mu tehdy poskytla americká armáda. V úvodu se vysílalo pouze osm hodin denně, přičemž většina programů byla edukativních. Cílovou skupinou měli být noví policisté procházející v té době řadou školení. Po roce vysílání však vedení rádia zjistilo, že uniformovaní příslušníci ochranných složek představují pouze jedno procento posluchačů. Tchajwanci si prostě policejní rádio, jehož hlavním mottem se stala „služba veřejnosti“, zamilovali. A to hned od začátku.

Skoro každý řidič poslouchá PRS

Dnes PRS vysílá 24 hodin denně. Na prvním místě je u všech reportérů profesionalita. Minulostí jsou také doby, kdy v průběhu výjimečných událostí, jakou byl například dělostřelecký útok z pevniny v roce 1958, dostalo rádio přesně instrukce včetně textu, který mělo vysílat. Šlo o tzv. druhou krizi tchajwanské úžiny. V průběhu 40 dnů Čínská lidová armáda vypálila na tchajwanský ostrov Kinmen více než 470 tisíc střel. Zabito a zraněno bylo přes dva tisíce lidí z řad vojenského, ale i civilního obyvatelstva.

Tchaj-pejTchaj-pejAutor: Profimedia.cz
Více než dvouapůlmilionová Tchaj-pej

Kromě běžného zpravodajství poskytuje dnes tchajwanské policejní rádio velice spolehlivé a především aktuální informace o dopravní situaci na ostrově včetně všech zácp a incidentů na silnicích. „Drtivá většina našich řidičů si okamžitě po usednutí do auta naladí tuto stanici,“ potvrzuje státní úřednice Cathy Chenová.

Reportéři PRS jsou u všeho podstatného

V případě živelných katastrof jako je zemětřesení, tajfuny a záplavy vysílají redaktoři přímo ze zasažených míst živě. Stanice také přijímá telefonáty od občanů, kteří se chtějí podělit o aktuální informace ze zasažených míst. „Vzpomínám si, že po velkém zemětřesní v roce 1999, které dosáhlo síly 7,3 Richterovi stupnice se najednou celá Tchaj-pej ponořila do tmy. První, co mi tehdy problesklo hlavou, že se musím pokusit naladit policejní stanici, abych věděla, co se děje, “ vzpomíná Cathy.

Občané však telefonují do rádia denně. Například, když se ocitnou v nebezpečné situaci a nevědí si rady. Případně, když sami nabízejí asistenci jiným poškozeným, o nichž se také dověděli přes jejich oblíbený éter.

Rádio, které pomáhá i v horkých chvilkách

„V průběhu industrializace naší ekonomiky docházelo k nejrůznějším incidentům v továrnách. A tak jsme měli pár telefonátů z nemocnic, když se například hledal amputovaný prst, který si v taxíku zapomněl zraněný,“ vzpomíná James Chung. Díky tomu, že řidiči naši stanici poslouchají, se prst našel,“ dodává. Kvůli zapomnětlivosti lidí zřídilo rádio dokonce speciální oddělení pro ztráty a nálezy. Nejvyšší suma v hotovosti, kterou nechal v taxíku roztržitý zákazník a díky PRS ji dostal zpět, bylo podle Chunga 2,8 milionů tchajwanských dolarů (1,9 mil Kč). Šperky byly nalezeny v ještě vyšší ceně. Poctiví řidiči, nálezci dostávají odměnu a také od tchajwanské policie vyznamenání.

Nedávno zapomněl v taxíku čínský novinář pocházející z pevniny veškeré podklady, které sbíral na Tchaj-wanu celý měsíc. V průběhu svého pobytu napsal několik reportáží o tom, jaký chaos na ostrově panuje. Materiály považoval za navždy ztracené, nicméně na radu známého kontaktoval policejní rádio. Ke svému úžasu svoji tašku v tamním oddělení ztrát a nálezů skutečně našel. A to včetně celého obsahu.

Autor: Dáša Hyklová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!