Panenské přírodě Bělověžského pralesa hrozí zánik, ohrožuje ji těžba dřeva | E15.cz

Panenské přírodě Bělověžského pralesa hrozí zánik, ohrožuje ji těžba dřeva

Tomáš Stingl

Prales na pomezí Polska a Běloruska se dostal nedávno na titulní stránky novin, když ekologové zkoušeli zablokovat stroje na kácení stromů. Unikátní oblast, kterou nyní ohrožuje těžba dřeva, je domovem velké populace zubrů čili evropských bizonů.

Takhle to asi vypadalo, když byla Evropa ještě mladá. Rozlehlé močály, volně popadané a tlející kmeny mohutných stromů, všechno potaženo lišejníky. A někde mezi tím zkoumavě vykukuje veliká hlava zubra.

Na mnoha místech Bělověžského pralesa má návštěvník pocit, že právě vkročil do pravěku. Na asi 150 tisících hektarech se tu rozléhá nížinný prales evropského střihu s listnatými i jehličnatými stromy, jehož stáří se někdy odhaduje na osm tisíc let. O to větší pobouření vyvolalo rozhodnutí polské vlády, která umožnila těžit dřevo z oblastí, které nejsou chráněny jako národní park.

Mikroby žijící v oceánech se možná naučily konzumovat plast

O prales se Polsko dělí na druhé straně hranice s Běloruskem. A přísnější ochranu má kupodivu – přinejmenším na papíře – běloruská část. Ta je totiž národním parkem celá. V Polsku je to jen šestina plochy. Jde zároveň o jedinou polskou lokalitu uznanou jako Světové kulturní a přírodní dědictví UNESCO.

Podle ekologů Poláci svolili v pralese kácet i stromy starší 200 let. K obřím těžařským harvesterům se při protestních akcích letos připoutali i aktivisté z České republiky. Polsko sklidilo tvrdou kritiku také od zástupců Evropské unie a právě organizace UNESCO. V jakém rozsahu bude těžba pokračovat, to je v tuto chvíli nejisté.

Je tudíž raději lepší si na šetrný průzkum pralesa pospíšit. Návštěvu lze z Česka podniknout i jako dvoudenní víkendový výlet. Zatímco dostat se na běloruskou stranu může být těžké jak kvůli přísnější ochraně, tak kvůli nutnosti zařídit si vízum, na polskou stranu je přístup snadný a stezky pralesem jsou tu dobře upraveny.

Jednodušší je samozřejmě pozorovat flóru. Zahrnuje ne méně než 800 druhů rostlin, přes 280 lišejníků a dvě stovky mechů. Mezi stromy tu lze vidět klasickou sestavu – duby, olše, topoly, habry, břízy, ale také borovice i smrky. To vše ovšem v nadstandardní velikosti. Některé stromy se blíží výšce 40 metrů. Takzvaná Cesta královských dubů vede mezi stromy pojmenovanými po slavných Jagelloncích a dalších panovnících.

Hawking varuje: Trump může ze Země udělat neobyvatelnou Venuši, musíme kolonizovat vesmír

Fauna zahrnuje mimo jiné 52 druhů savců, jsou tu vlci nebo rysové. Ovšem největší atrakcí pralesa je zubr. Podle správy parku jich na polské straně žije asi pět stovek. V celém pralese má jít až o 900 zubrů, takto třetinu celé evropské populace. Zubr neboli bizon evropský je menší než jeho americký příbuzný, přesto je největší volně žijící přežvýkavec na starém kontinentě.

I v samotném Bělověžském pralese je relativně vzácné toto zvíře uvidět. Větší šance je prý během zimy, kdy jsou stopy ve sněhu dobře patrné. Řadový turista si ale představu musí dojít udělat spíš k ohrazenému areálu, který je vybudován u obce Białowiez˙a (česky Bělověž). Zde jsou zubři i další zvířata vidět sice ne ve zcela volné přírodě, ale přesto v relativně rozlehlých výbězích.

Tři scénáře vyhubení života na Zemi: výbuch supernovy, gama záblesk a dopad asteroidu

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!