Město tisíce minaretů lapá po dechu. Už brzy se udusí

Babylon po egyptsku

Chůze po káhirských ulicích je silný zážitek. Představte si pulzující město složené ze samých Václavských náměstí.

Prodíral jsem se nekončícími davy a první půl hodinu si kladl opakovaně otázku, na koho ti řidiči pořád troubí. Pak mne to přestalo bavit.

Ruka na klaksonu zřejmě být musí už jen z prostého pudu sebezáchovy. Tady neplatí jen býti vidět, ale také býti slyšet. Motat se mezi dvěma miliony lehce obouchaných automobilů, jejichž řidiči nedodržují v džungli úzkých ulic jediné pravidlo, prostě vyžaduje svá zvláštní pravidla.

Dnes v Káhiře, městě na Nilu, žije podle velmi hrubých odhadů 20 milionů lidí. Přitom ještě v roce 1937 ji obývalo jen 1,3 milionu lidí. Káhira je dnes nejlidnatější sídlo v Africe a jedenácté nejlidnatější na světě.

Město působí velmi energicky. A to nejen kvůli věčnému troubení a neustávajícímu toku vozů, ale hlavně kvůli jeho obyvatelům. Jedna třetina Káhiřanů jsou lidé mladší patnácti let, téměř tři pětiny pak nejsou starší 30 let. A každý den přicházejí do města dva tisíce dalších, převážně mladých Egypťanů. Hledají zde nový domov.

Jaké to má pro egyptské hlavní město důsledky?

Káhira nekontrolovatelně bobtná. Představitelé vlády se sice snaží příliv regulovat. Apelují také na omezení porodnosti a rozšíření vzdělanosti. Zatím ale očividně selhávají. Svědčí o tom třeba i to, že polovina Káhiřanů neumí číst a psát.

Zhluboka nedýchat!

Jeden z hlavních dopravních uzlů města se jmenuje Ramsesovo náměstí. Pokud si chcete užít chaos, není lepší volba.

Kdosi spočítal, že tu během osmi hodin projde 300 tisíc lidí a projedou téměř tři miliony automobilů, mikrobusů a autobusů.

Famózní pohled! Lidé tu kličkují mezi automobily, ty se navzájem vytlačují do protisměru.

Ovšem nedoporučuji tu dýchat. Ulice jsou úzké, domy vysoké, neprší téměř po celý rok, větry nevanou a smog pálí v hrdle.

Ramsesovo náměstí je jedním z důkazů neschopnosti představitelů města řešit problémy. O jeho úpravě se tu hovoří už roky. A zřejmě další bude.

zvětšit Egypt Autor: E15 Jaroslav Matějka, zavřít

Turista je pán

Chřadnoucí Káhira mne přesto oslnila. Zásluhu na tom měly samozřejmě památky. A to i přesto, že se na nich neduhy města podepsaly dost drsně. Třeba Alabastrová mešita. Nečekejte bílou stavbu, je šedivá, jako i ostatní káhirské budovy. Za zhlédnutí však stojí.

Stejně tak i Egyptské muzeum, pyramidy v Gíze, Sfinga s ulomeným nosem, Citadela na vrcholu hory
Mokattam, mešita al-Azhar (ta byla založena v roce 970, jen tři roky po založení Káhry), hlavní bazar Khan el-Khalili.

Egypťané se o památky starají a dobře vědí proč. Příjmy z turistického ruchu jsou totiž tak vysoké, že
dnes živí v přepočtu každého třetího obyvatele země faraonů.

Znečištění Káhiry

» Hlavní problém představuje znečištěné ovzduší. Nad městem se neustále vznáší mrak smogu.
» Hladina aromatických uhlovodíků je tu mnohem vyšší než ve srovnatelných megapolích. Byla tu také zaznamenána zvýšená přítomnost olova, kysličníku uhličitého a kysličníku siřičitého.
» Problémy způsobuje hlavně pálení odpadků, živelný rozvoj průmyslu a automobilová doprava. Ve městě jezdí více než 2 miliony automobilů. Většina z nich nemá katalyzátory.

Káhira v datech

» Káhira je hlavní město Egypta a největší město v severní Africe a na Středním východě. Je to jedenáctá nejlidnatější oblast světa.
» V centrální části města žije sedm milionů lidí na ploše 214 km2.
» Dalších 13 milionů lidí žije v takzvané velké Káhiře. Dohromady tu tedy bydlí 20 milionů lidí, jedna čtvrtina obyvatel Egypta.
» V Káhiře sídlí Univerzita al-Azhar, druhá nejstarší univerzita arabského světa.
» Je tu jediné metro Afriky. Ročně přepraví více než 700 milionů pasažerů.