Leukerbad: ledový sníh a vařící voda

Trochu z ruky

Z Prahy to tam je dlouhých 900 kilometrů, z Curychu to trvá vlakem tři a půl hodiny. Je to dálka, která asi mnohého odradí. Podobně jako ceny v zemi helvétského kříže. Ale kdybyste se náhodu u hranice s Itálií a Francií v oblasti Valais vyskytli, vyplatí se do Leukerbadu zajet. A to nejlépe vlakem. V pohodlných vagonech připomínajících interiérem leteckou třídu byznys by dokázalo cestovat po Švýcarsku i malé dítě. Jednotlivá spojení na sebe nejen navazují, ale i čekají, při přestupu v městečkách Visp a Leuk se nelze ztratit. Stačí sledovat dav. Posledních třicet minut cesty se už cestuje autobusem, který odbočil z širokého údolí, jehož osou je řeka Rýn, do průsmyku Gemini Pass. Šplhá jeho úbočími s obratností kamzíka a zdá se, že jede téměř do nebe.

Ve stínu ostrých skal

Dva a půl tisíce stálých obyvatel žije v městečku, které připomíná obrázky z kalendářů. Obklopuje ho dech vyrážející hradba hor, která mezi úzké uličky lemované původními dřevěnými domy a jejich moderními variantami pouští slunce jen pár hodin denně. Ale nikomu to nevadí. Lidé se tu po zbytek času ohřívají ve venkovních bazéncích, ze kterých se kouří.

Zdejší oblast čili kanton pobrala 47 ze 48 čtyřtisícovek Švýcarska. A právě jejich kolmé stěny se zasloužily o to, že blokují a zadržují špatné počasí a mraky, které nejčastěji proudí od severozápadu.

Ve Valais byste našli na 121 lyžařských rezortů, které těží z výšky nad 1 500 metrů nad mořem, čímž mají dostatek sněhu zajištěn, i kdyby globální oteplování pokračovalo rychleji než dosud.

Také v Leukerbadu hned poznáte, že jste vysoko, vzduch je jiskřivě pronikavý a nutí vás dýchat zhluboka. „Není to snad ráj?“ ukazuje okolní úžasnou scenerii David Kesten. Takhle mluvit musí, je to ředitel marketingového oddělení zdejší turistické kanceláře. Do Švýcarska se tento Belgičan přestěhoval před patnácti lety a Brusel by prý už za Leukerbad nevyměnil.

Kino v bazénu

Před sportovními aktivitami, stejně dobře jako po nich, přijde vhod teplá koupel. Leukerbad je věhlasný hlavně díky termální vodě, lyžařské vleky přidal do své nabídky až v roce 1957. Porovnejte si to třeba se Svatým Mořicem, který byl propagován mezi britskými návštěvníky od roku 1864, a lanovky tam stály už před zimní olympiádou v roce 1928! To „vodní“ historií Leukerbad sahá mnohem dále proti proudu času.

Kromě toho, že se na stejném místě našly římské mince, bylo městečko šikovně propagováno už od roku 1501. Tehdy ho navštívil kardinál z blízkého Sionu – Matthaus Schiner - a propadl jeho kouzlu i silně vápenité vodě. Do lázní pak zval na diplomatická jednání bohaté obchodníky a členy řádu, ti později přispěli k rozvoji oblasti.

Ti všichni, podobně jako až devět tisíc turistů, kteří mohou navštívit Leukerbad dnes, se cáchali ve vodě z okolních hor. Denně jí vyvěrá na 3,9 milionu litrů, a protože má teplotu 51 °C, musí se před napuštěním do třicítky bazénů nejprve zchladit. Slouží tak i k vytápění všech budov a pro výrobu elektřiny.

K proniknutí minerálů skrz kůži stačí pouhých 25 minut a pro zbytek času se musely vymyslet další pro návštěvníky zajímavé vodní činnosti. V Leukerbadu si tak můžete dát v bazénu snídani a okořenit si ji pravým šampaňským, přes den se nechat masírovat bublinkovými lázněmi v teplotě od 26 do 36oC i rukama masérů. Na odpoledne lze doporučit speciální saunové lázně a večer se uvelebit v 35 °C teplém vnitřním bazénu a z vody sledovat na gigantickém plátně některý z právě do kin uváděných filmů.

zvětšit Kontrast. Jeden z mnoha bazénů, do nichž se voda musí chladit, ve stínu zasněžených horských velikánů Autor: Vladimír Tůma, zavřít

Pomalost kotvových vleků

Ledové lázně čekají na milovníky zimních sportů o tisíc metrů výše. Z Leukerbadu vyjíždějí dvě kabinkové lanovky, každá na jinou stranu konce údolí. První končí na římse ve výšce 2350 metrů, odkud je úžasný pohled na městečko i na protější vrchol, kde se lyžuje. Na druhé straně se rozkládá asi o sto metrů níže jezero Dauben, které je přes zimu vyschlé a vedou tam stopy pro běžkaře i pěší výletníky. Do okolí se lze vydat i na sněžnicích, skialpových lyžích nebo k bílé hladině sjet na sáňkách klopenou dráhou. Sáňkování je oblíbenou kratochvílí i dospělých Švýcarů.

Sjezdovky v okolí horské chaty Rinderhutte na svazích třítisícového Torrenthornu připomínají dálnice. Nejobtížnější z nich je deset kilometrů dlouhý padák s 1300metrovým převýšením. Na rozdíl od rakouských Alp je tu terén typický lehce zvlněným, do široka otevřeným prostorem. Švýcaři si potrpí na dokonale upravené tratě, pokud nejsou rovné jako golfové fairwaye, nikdy by na ně nevyjeli.

Kombinace volného prostoru, příjemně nakloněných a super urolbovaných strání téměř bez lidí je úžasná pro carving. Člověk si při rychlosti kolem 80 kilometrů v hodině připadá, že létá. Zvlášť když ho ve skluzovém oblouku nadlehčí odstředivá síla. Ale pak dojede k lanovce a vrátí se proti času. Do minulého století, kdy sjezdovky lemovaly jen nepohodlné kotvové vleky. Těch je v rezortu většina.

Ale zase se při pomalé jízdě vzhůru můžete opálit. Jihozápadně orientované svahy o délce 51 kilometrů nabízejí hned po desáté hodině spoustu slunce, které se hodí na počátku zimy, nebo když fouká ledový vítr. V půli dubna jsou však už jeho paprsky natolik silné, že se ze sněhu stává břečka a zimní provoz rezortu končí.

Proč? Voda z podzemních pramenů se nedá používat pro sněžná děla, která připutovala až z Izraele, protože nejlépe zvládají zpracování teplejší vody. Ale důvody jsou i jiné. Vysvětlil je Pietro, lyžařský instruktor. „Na dohled od nás je tolik lyžařských středisek, které mají výhodu ledovcového podkladu, že lidé pojedou tam.“

A tak to je ve švýcarském Leukerbadu se vším. Zážitek, kterému odpovídá hodně vysoká cena, musí být dokonalý. Jinak by za něj lidé nezaplatili.

Ceny v Leukerbadu

» Skipass pro dospělého stojí 33 eur na den, 178 eur na celý týden.
» Vstup do vodního kina vychází na 18 eur na osobu, musí se rezervovat.
» Zážitek v římských lázních, kde člověk absolvuje sedm druhů sauny a masáž rozemletými kávovými zrny, stojí 62 eur, musí se rezervovat.
» Pokud ho nakombinujete se dvěma nocemi v hotelu s polopenzí, za osobu zaplatíte od 277 eur výše.
» Jen o málo levnější je nabídka přenocování v soukromých penzionech a studiích a vychází z akční nabídky/poptávky.

Autor je publicista