Zahájení stavby R43 je zatím stále v nedohlednu | E15.cz

Zahájení stavby R43 je zatím stále v nedohlednu

29. července 2010 • 10:26
Plány na stavbu důležité spojnice mezi jihem Moravy a Pardubickým krajem – rychlostní komunikace R43 – zůstávají stále jen na papíře a jediné, co v chystaném moravském úseku naznačuje budování silnice, jsou sedmdesát let staré pilíře nedostavěné tzv. Hitlerovy dálnice.

Poslední z dlouhé řady komplikací, jež brání ve snaze alespoň zahájit stavbu rychlostní komunikace R43, je květnové rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který zrušil její variantu vedenou přes Brno. Šlo o tzv. bystrckou variantu, která počítá s vedením trasy komunikace dálničního typu přes městskou část Bystrc a která je předmětem sporů od poloviny devadesátých let. Podle náměstka brněnského primátora Martina Andera nyní městský odbor územního plánování a rozvoje pouze administrativně provede změnu, kterou soud nařídil. Ta bude spočívat v tom, že v územním plánu pro výstavbu rychlostní komunikace nebude vyznačena žádná návrhová plocha.

[file:6883:small:right]

„Důsledkem toho je stav, kdy žádný subjekt nemůže zahájit stavbu komunikace R43 ve variantě přes Bystrc, taková stavba by byla v rozporu s územním plánem,“ vysvětlil situaci Martin Ander. Stavba je tak blokována, protože bez brněnského úseku, který má komunikaci spojit s dálnicí D1, nemá R43 smysl budovat. V současnosti se přitom nedá odhadnout, kdy se situace změní. Brněnští radní se kvůli pochybnostem o správnosti postupu Nejvyššího správního soudu při svém posledním červnovém jednání rozhodli podat ústavní stížnost.

#####Zatím jen torzo Hitlerovy dálnice

Záměr vybudovat rychlostní komunikaci R43 je předmětem sporů dlouhodobě. Myšlenka na severojižní dálniční propojení Polska s jihem Evropy je přitom stará a první dálnice vedená přes české území měla podle německých plánů spojovat Wrocław, východní Čechy a přes jih Moravy směřovat do Vídně. Projekt vznikl po mnichovské dohodě a stavba začala v roce 1939, z celkové plánované délky bylo rozestavěno jen 85 kilometrů mezi městečkem Trnávka (v dnešním Pardubickém kraji) a obcí Hrušovany u Brna. Práce byly v důsledku hospodářských problémů válčícího Německa zastaveny a ze záměru zůstaly v jihomoravské krajině navezené náspy, zářezy a stavby několika mostů, jedním z nejvýraznějších pozůstatků je dvacetimetrový mostní pilíř u hráze Brněnské přehrady.

#####Spory o trasu trvají

Obnovený úmysl postavit v této trase rychlostní komunikaci vyvolal hned v polovině devadesátých let v Brně řadu kontroverzí – stavěly se proti němu zejména ekologické iniciativy, které odmítaly variantu vedení R43 přes brněnskou městskou část Bystrc a přes okolí Brněnské přehrady. Proti této variantě vedení byla v Brně zorganizována petice, kterou podepsalo přes pětatřicet tisíc lidí. V návrzích se proto objevila alternativa vést R43 mimo město, proti tomu ale zastánci bystrcké varianty argumentují neúměrným prodražením stavby a výhodami vedení trasy přes Bystrc. Potřebnost vybudování nové komunikace ale vyvolala i opačné tlaky – v současnosti přetížená silnice I/43 protíná většinu obcí na trase z Brna na Svitavy a pro jejich obyvatele by R43 znamenala velkou úlevu. Pokud jde o šance jednotlivých variant vedení R43, bude se rozhodovat na úrovni Jihomoravského kraje

 

Hlavní zprávy

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!