Z fabriky vyrostlo kulturní centrum

20. září 2010 • 10:34
Opuštěný areál svitavské textilky Vigony se přeměnil na vzdělávací a kulturní centrum okresního města. Při rekonstrukci významně pomohly i peníze z evropských fondů.

Východočeské Svitavy dostaly ve středu města „černého Petra“ v podobě opuštěného areálu textilky Vigony, která se přestěhovala do nového objektu za město. Po dlouhých úvahách se radní rozhodli zchátralou budovu z roku 1925 v chráněné památkové zóně přestavět na moderní vzdělávací a kulturní centrum. Architekti vtiskli stavbě s původním železobetonovým skeletem s cihelnými vyzdívkami ojedinělou podobu zachovávající tovární prvky a kombinující je s moderním vzhledem monolitické struktury zastřešené ocelovou konstrukcí.

Náklady dosáhly 185 milionů korun, z nichž bezmála sto milionů poskytly strukturální fondy EU. „První studie využití ukázala, že náklady na rekonstrukci převyšují možnosti jakéhokoli investora. Situace se zásadně změnila možností čerpat prostředky fondů Evropské unie,“ popisuje starosta města Jiří Brýdl. Šlo o jeden z prvních projektů financovaných z těchto zdrojů, jenž se uskutečnil od konce roku 2005 do poloviny roku 2008.

Na místě textilních provozů vzniklo multifunkční vzdělávací, komunitní a kulturní centrum příznačného jména Fabrika a také centrum pro rozvoj lidských zdrojů a sociální integraci v mikroregionu Svitavsko a informačních a komunikačních technologií. „Projekt rekonstrukce starého objektu v historické části města se ukázal, při využití všech dotací, jako výhodnější oproti stavbě objektu nového,“ tvrdí autoři projektu.

#####Vzdělávání na úrovni 21. století

Základní myšlenkou projektu nové Fabriky je zajistit v mikroregionu podmínky pro moderní způsob vzdělávání 21. století. Zároveň byl součástí regenerace historického centra města se 17 tisíci obyvatel a vyřešil jednu z problémových zón. Architektonickou podobu vdechl urbanista a projektant Roman Svojanovský, výběrové řízení na generální dodávku stavby vyhrála firma Wachal. „Tato zvláštní stavba se liší výrazně od současných průmyslových objektů svým křivkovým tvarem, přizpůsobeným půdorysné stopě hradebního systému,“ přibližuje Svojanovský. Kombinace křivek a nepravidelného betonového skeletu se čtvercovou věží zakódovala podle něj do strohé průmyslové architektury „úžasnou poezii“.

Celému objektu vévodí prosklená dvorana, která umožňuje od přízemí do posledního podlaží přehledný nástup do jednotlivých společenských prostorů. V objektu se nyní nachází městská knihovna s multimediálním přístupem, učebny, menší přednáškový sál a velký kongresový sál, který se vymyká celému konceptu kvůli nepravidelnému skeletu s malými rozpony. „Byl navržen jako přístavba v místech asanací bývalých přístaveb a části původního objektu,“ poznamenává Svojanovský. Sál se stal domovem divadelních a projekčních představení, kongresů, prezentací, tanečních zábav i společenských plesů.

#####Podnikatelé mají své místo pro setkání s partnery

Podnikatelé ve Fabrice zase nalezli své informační místo, stejně jako prostory pro zájmovou a uměleckou činnost, sociální služby, studio lokálního televizního kanálu, restaurace, bar či internetová kavárna a obchodní pasáž pro drobné podnikání. Projekt příznivě ovlivnil i široké okolí, když v nově vysazené zeleni přinesl parkoviště s kapacitou pro 150 automobilů na Komenského náměstí, které tak odlehčuje provozu v historickém centru. Wolkerova alej ožila relaxujícími lidmi a celkově zanedbané okolí staré fabriky vykvetlo do nové krásy.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Mohlo by vás zajímat