Veřejné úřady ušetří přesunem do moderních budov | E15.cz

Veřejné úřady ušetří přesunem do moderních budov

9. února 2010 • 11:02
Zatímco se státní úřady či státem zřízené organizace a agentury ve většině evropských metropolí přestěhovaly z historických objektů do moderních kancelářských budov, situace v České republice je odlišná. Veřejné instituce setrvávají ve starších a někdy historických budovách.

Přitom pouhá změna pracovního prostředí může výrazně zvýšit provozní efektivitu a pracovní výkonnost a naopak snížit náklady, jak potvrzují příklady ze zahraničí. Ze studie provedené v roce 2008 mezinárodní poradenskou společností DTZ mezi vládními a veřejnými úřady ve Velké Británii vyplývá, že 50 procent z oslovených organizací zaznamenalo po relokaci do vhodnějších prostor zvýšení pracovního výkonu zaměstnanců. „Kvalita pracoviště má přímý vliv na produktivitu,“ konstatuje Bert Hesselink, vedoucí oddělení pronájmů v pražské kanceláři poradenské společnosti DTZ.

Současné nemovitostní portfolio českého veřejného sektoru podle jeho slov sestává z mnoha zastaralých a historických budov, které jsou využívány jako kancelářské. Takové objekty prý v mnoha případech neposkytují optimální pracovní prostředí a tím negativně ovlivňují i produktivitu sektoru.

#####Veřejný sektor plýtvá kancelářským prostorem

Současnou situaci neefektivního využívání kancelářských prostor českými veřejnými institucemi potvrzují data pražské kanceláře DTZ. Průměrná plocha na pracovníka v soukromém sektoru činí podle údajů DTZ 10 až 12 metrů čtverečních, u státních institucí je to v Praze podle údajů vládní Dislokační komise ČR 15,5 m2. Při odhadovaném počtu 21 tisíc pracovních míst na ministerstvech se tak při optimalizaci nabízí značná možnost úspory nákladů. „Nejlepším příkladem stávající situace veřejného sektoru je současné sídlo ministerstva pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí,“ říká Matijn Kanters, vedoucí oddělení Consulting & Research DTZ v Praze. Je to nádherná budova, ale dalece zaostává za moderními požadavky na kancelářské prostory.

„Je snadné si představit výhody plynoucí z nového využití budovy odpovídajícího jejímu charakteru a zároveň z relokace ministerstva do vhodnější destinace, moderního areálu zajišťujícího efektivnější pracovní podmínky, s mnohem lepší dostupností a dostatečnými parkovacími plochami,“ říká. Některá z ministerstev a dalších veřejných institucí však již přistoupila k plánu restrukturalizace svého nemovitostního portfolia. Například ministerstvo průmyslu a obchodu a jemu podřízené organizace, mezi které patří například Česká obchodní inspekce, Státní energetická inspekce či Státní výzkumný ústav, dále CzechInvest, Český báňský úřad, Licenční správa a CzechTrade, se již delší dobu zaobírá myšlenkou optimalizace využití svých nemovitostí. Současná ekonomická krize však tyto plány minimálně přibrzdila.

#####Dobré příklady nabízí například Budapešť

Trochu jiný případ je ministerstvo školství, tělovýchovy a sportu, které dislokovalo část své „evropské agendy“ do administrativního centra v pražském Karlíně. Podobné náznaky lze vypozorovat i v rámci krajských úřadů. Pro pozitivní příklady racionalizace nemovitostního portfolia není nutné chodit příliš daleko. Hlavní město Maďarska zahájilo před dvěma lety plán na vybudování nového vládního centra, které se mělo stát sídlem premiéra a dalších 11 ministerstev. Důvodem byly zejména vysoké náklady na údržbu jednotlivých ministerstev rozmístěných po celé maďarské metropoli. Projekt měl být realizován na nevyužívaných průmyslových pozemcích v blízkosti historického Západního vlakového nádraží. Zahrnují plochu 16,5 hektaru pro vládní budovu a dalších 40 hektarů rozvojového území v jejím okolí.

Plán byl však nedávno pozastaven kvůli nedostatečným finančním prostředkům a komplikacím ve výběrovém řízení. Mezi další evropská města, která již přistoupila k radikální restrukturalizaci nemovitostního portfolia vládních úřadů, patří například Haag - sídelní město vlády s vysokou koncentrací ministerstev. V průběhu doby došlo k relokaci většiny veřejných institucí z historického centra do nově postavených kancelářských budov v sousedních čtvrtích, soustředěných především kolem centrálního nádraží.

*

Investice do realit se loni v ČR propadly

Celkový objem investic do komerčních nemovitostí v České republice za rok 2009 činil přibližně 400 milionů eur, tedy asi 10,5 miliardy korun. Meziročně je to propad o 64 procent. Informovala o tom mezinárodní poradenská společnost CB Richard Ellis. Největší realitní transakcí loňského roku se stal v jeho samotném závěru prodej kancelářské budovy City Tower v Praze-Pankráci. Developerská firma ECM Real Estate Investments ho prodala blíže neurčenému investorovi za 130 milionů eur, tedy asi za 3,4 miliardy korun.

Deník E15 informoval, že kupujícím je privátní investor ze Slovenska, který získáním nejvyšší budovy v Česku pronikl na tuzemský trh. Transakce měla jít podle deníku přes finanční skupinu J&T. Druhým největším loňským realitním obchodem se stal prodej nového kancelářského centra Gemini, které se nachází také na Pankráci. Německý fond Deka ho koupil od rakouské společnosti Sparkassen Immobilien za 110 milionů eur (kolem 2,8 miliardy korun). Na loňském trhu jednoznačně dominovaly kanceláře, na objemu investic se podílely z 90 procent. Mezi investory opět převažovaly zahraniční subjekty, a to hlavně z Německa.

Rok 2010 bude podle CB Richard Ellis z hlediska investiční aktivity srovnatelný s rokem minulým. „Po velice pomalém začátku v roce 2009 jsme potěšeni zjištěním, že ve druhé polovině došlo k mírnému oživení,“ uvedla Katarína Turňová z investičního oddělení konzultantské firmy. Podle jejích slov bude rok 2010 v mnoha ohledech náročný. „Nicméně zachovávám optimismus, co se týče objemu a množství investic, jejich úroveň by měla zůstat alespoň porovnatelná s druhou polovinou roku 2009 a ke konci roku 2010 by se mohla dále zlepšovat,“ odhadla Turňová. (čtk)

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!