V družstevních domech se bydlí levněji

27. února 2009 • 10:51
Družstevní bytová výstavba by mohla ve spolupráci s obcemi plnit funkci sociálního bydlení. „Družstva k tomu mají všechny předpoklady,“ říká předseda představenstva Stavebního bytového družstva Praha Martin Kroh.

Podle jeho slov družstva umějí bytové domy stavět i spravovat, fungují na neziskovém základě a pro obce představují finančně spolehlivé partnery. Byty postavené a dodnes spravované bytovými družstvy představují stále velmi významný segment bydlení, kterého využívají občané a rodiny prakticky všech socioekonomických skupin. Členská družstva Družstevního marketingového sdružení ČR (DMS) v současné době spravují v Praze přibližně 83 000 bytů, jež jsou domovem zhruba 210 tisíc osob, tedy zhruba pětiny obyvatel hlavního města. Standardem těchto bytů je kvalitní bydlení ve vyhledávaných lokalitách, úplně a komfortně vybavených veškerou infrastrukturou. Ceny za toto bydlení patří k nejdostupnějším na trhu. Většina spravovaných bytů byla postavena v 70. a 80. letech minulého století. Přibližně 4500 bytů pochází z 20. a 30. let minulého století (ty jsou nyní spravovány v rámci Lidového bytového družstva Praha 3) a přibližně 10 tisíc bytů vzniklo v 60. letech. „Pověst družstevních bytů mezi veřejností je v dnešní době výrazně negativně ovlivněna obdobím panelové výstavby, a to především její špatnou estetickou úrovní a použitím některých sporných stavebních prvků v interiérech, zejména proslulých montovaných jader,“ připouští předseda Stavebního bytového družstva Stavbař František Sojka. Naproti tomu ale velikost bytů, jejich užitné vlastnosti i umístění prý i nyní většině jejich obyvatel vyhovují.

#####Údržba družstevních bytů byla lepší

#####Novou výstavbu limituje nejen nedostatek vhodných pozemků

Nová družstevní bytová výstavba je především limitována stavebními pozemky. Zatím se nepodařilo vytvořit podmínky pro širší využití pozemků ve vlastnictví měst a obcí pro družstevní bytovou výstavbu. Družstevní výstavba proto v dnešní době nemůže být konkurentem pro developery a plnit tak funkci sociálního bydlení. Současné aktivity bytových družstev se zaměřují především na správu bytů jak vlastních, tak bytů v majetku jiných osob. Nová výstavba má přes značný zájem členů bytových družstev pouze doplňkový význam. Trochu jiné je postavení družstev v dalších evropských zemích. Bytová družstva jsou v evropských zemích jedním z nejdůležitějších partnerů státu a municipalit při vytváření a naplňování sociálních programů a podpory bydlení. Stejný potenciál mají bytová družstva v ČR, avšak tento potenciál není v současné státní bytové politice zahrnut. U nás družstevní bytová výstavba v 90. letech téměř utichla. Bytová družstva se angažovala v opravách, modernizaci a revitalizaci bytového fondu a v privatizaci bytů ve vlastnictví státu a obcí. Nová výstavba se však prakticky zastavila. Zlepšení nepřinesl ani zákon o podpoře družstevní bytové výstavby, přijatý v roce 2005. Podle údajů Ministerstva pro místní rozvoj ČR bylo v následujících dvou letech postaveno se státní podporou na základě tohoto zákona pouhých 300 nových družstevních bytů. Pro srovnání například v Rakousku v roce 2005 bytová družstva a nízkoziskové organizace postavily 14 680 nových bytů se státní podporou.

#####Standardní bydlení za nižší nájemné

Významnou předností bytových družstev je skutečnost, že nevytvářejí zisk, a proto mohou nabízet standardní bydlení za nižší nájemné. Kromě toho mají velmi dobrou pověst i jako správci bytového fondu. Družstva jsou například nejaktivnější žadatelé ve využívání programu Panel na revitalizaci panelových bytových domů. „Mohu potvrdit, že bytová družstva jsou nejlepšími hospodáři v péči o bytový fond a že jsou velice váženými klienty bank, neboť jim poskytované úvěry patří k obchodům s nejnižší rizikovostí,“ říká manažer ČSOB pro bytová družstva a společenství vlastníků bytových jednotek Ladislav Koucký. Hlavní město Praha v současné době řeší otázky sociálního bydlení pro seniory a hledá možnosti zajištění bydlení pro mladé rodiny a další skupiny osob, které sice nemají možnost zajistit si svou bytovou potřebu sami pořízením bytové jednotky do svého vlastnictví, ale hodlají se na řešení této své potřeby finančně spolupodílet a nečekat na „záchrannou síť“ v rámci bytové politiky města. „V současné době zvažujeme přípravu pilotních projektů, které by měly podpořit výstavbu nových družstevních domů,“ informuje radní hlavního města Prahy pro sociální a bytovou politiku Jiří Janeček.

#####Pomoc pro mladé rodiny i seniory

Dnešní pražským magistrátem uvažované pojetí družstevního bydlení či samotného bytového družstva by tedy mělo umožnit jak výstavbu nových bytů, tak i možnou pomoc pro mladé rodiny i seniory s žádoucí integrací, tedy společným bydlením. Nová družstevní forma by tak mohla za přijatelnějších ekonomických podmínek umožnit a při spoluúčasti města podpořit výstavbu takovýchto bytů. Novou výstavbu uvítají i nebydlící členové bytových družstev. Jen ve členských družstvech DMS jich je zhruba 12 tisíc. „Přál bych si začít splácet dluh, který jako družstva máme k našim nebydlícím členům už z konce 90. let, kdy se výstavba zastavila. Doufám, že ve spolupráci s hlavním městem Prahou se první projekty podaří realizovat už v příštím roce,“ dodal Oldřich Sova.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!