Územní plán Prahy bude kompromisem | E15.cz

Územní plán Prahy bude kompromisem

„Praha reaguje na podněty a svůj územní rozvoj neřídí. Projednávání je bezbřehé. Dnes projekt spadne do soukolí a není jednoznačné, jak dopadne, kdy se projedná,“ říká k současnému stavu územního plánování Josef Nosek, náměstek primátora hlavního města Prahy pro oblast územního rozvoje.

S novelou stavebního zákona přišly i novinky, že se nově, a to celorepublikově zpracovávají územně plánovací dokumentace. Jaký termín vyplývá ze zákona pro Prahu?

Z tohoto zákona vyplývá, že nejpozději v roce 2015 musí být zpracován nový územní plán a příští rok by měla proběhnout aktualizace zásad územního rozvoje. Nicméně, co se týká územního plánu, tak doufejme, že během několika měsíců schválíme koncept v Zastupitelstvu hlavního města (ZHMP) a pak - děj se vůle boží.

A Praha to stihne?

Praha to stihnout musí. Je to dané legislativou, ale budeme s tím mít plné ruce práce. Výhled, že by to mohlo být o rok či ještě dříve, je skutečně neuvěřitelně optimistický. Pokud se bude hodně dobře dařit, pokud projde koncept a pokud v druhé fázi nebude tolik připomínek, tak možná stihneme konec roku 2014. Nyní se do konceptu zapracovává na 16 tisíc připomínek. Upřímně řečeno, dřívější termín by byl pro město přívětivý, ale prakticky neuskutečnitelný.

Ale to jsme začali od konce. Co vlastně všechno obnáší nový územní plán?

Jednak bude mírně zjednodušovat a v zásadě přináší dvě věci. V komplexu se opravují věci, které starý územní plán nemohl předpokládat. Dáváme dohromady záležitosti, aby ze systémového hlediska měl logiku. Aby Praha z té urbanistické koncepce mohla pohlížet na svůj výhled - na svoji budoucnost. Nový územní plán, který se bude nyní přijímat, je spíš reakcí na to, co chtěli developeři, uživatelé hlavního města, obyvatelé… Je to spíš souhrn podnětů zdola nežli budování města jako takového. Moc bych si přál, aby nový územní plán byl aktivní, aby Praha říkala, co chce. A ne obráceně. U tohoto stávajícího plánu, který probíhá, to dosud není.

Plán se dělil podle barev na funkce, těch byla neskutečná řada a nyní přichází změna, říkám to správně?

Nechci popisovat jednotlivosti nového územního plánu, ale snažím se, aby byl výrazně jednodušší. Na jednu stranu musí územní plán držet funkci regulativní, nesmí být moc volný, nesmí dovolit výstřelky, ale měl by být srozumitelnější, přehlednější. Na stranu druhou by neměl být tak podrobný, jako je současný plán.

Také se mají stanovit regulační plány výšek zástavby. Jak se vyvíjí tato oblast?

Aktuálně je to poměrně široce diskutovaná záležitost. Diskutovali jsme před zastupitelstvem, a taky se skupinou odborníků, která se vytvořila kolem pozice náměstka pro územní rozvoj. Diskuse probíhá, a je na vážkách, nakolik má město výstavbu do výšky regulovat. A zda vůbec regulovat, či zda bude vhodnější použít regulační plány jen na určitá území. Hodně by to zpřísnilo výstavbu, ale mělo by to půvab, že Praha by mohla určit: tady budou sedlové střechy, tady bude moderní výstavba. Ladíme, co bude nejrozumnější, jakým směrem - zda regulovat, kde a jak moc. Ještě není vyjasněná celá myšlenka, zatím se nedá prezentovat. Musíme říci, co chceme a pro jaká území, a pak budeme hledat cesty, jak to udělat.

Máte v úmyslu územní projednávání, přístup k řešení v Praze zjednodušit hned od příštího roku. Jak to chcete udělat?

Nyní finišujeme na tom, aby část věcí - mám na mysli různá vyjádření, která zpracovává Útvar rozvoje města (URM) - přešla pod odbor územního plánu, který je součástí Magistrátu hlavního města (OÚP MHMP). Dosud existovala dvě místa, která se vyjadřovala k jedné a té samé věci. A to na OÚP, který je součástí Magistrátu hl. m. Prahy, a pak znovu na Útvaru rozvoje města, kde se na vyjádření čekalo podruhé. Pracovní náplň, která je duplicitní, se snažím posunout na jedno místo. Radě hlavního města Prahy bude předložen materiál o změně, kterou jsem nyní vysvětlil. Do konce tohoto roku by to mělo být připraveno fakticky. Nevypadá to nijak dramaticky, bude to nenápadná organizační změna, která bude mít poměrně velké důsledky v tom, že Útvar rozvoje se přestane vyjadřovat ke každému stavebnímu povolení. Potřeba vyjádření zůstane u záležitostí, které jsou celoměstského rozsahu. Například kdyby se objevila podobná zásadní stavba, jako byla Kaplického knihovna na Letné. Tam se útvar vyjádří, ale když někdo chce postavit rodinný dům, tak tam není vyjádření Útvaru zapotřebí.

Plánujete vytvořit post poradce pro urbanismus a architekturu. Co má tato funkce naplnit? Podaří se ho prosadit?

Nemusí to být oficiální funkce a dnes jméno nemám, bude to poradce pro urbanismus. Navíc u této pozice nemusí fungovat žádný aparát. Neznamená to, že by se tento člověk měl zabývat každou maličkostí. Měl by rozhodnout zásadní věci, že třeba na Pankráci bude výšková výstavba, zda zvětšit, či zmenšit památkovou zónu, zda je lepší zachovat na Smíchově přístav, nebo tam povolit výstavbu. Pro tyto případy by tu měla existovat osoba, skutečný urbanista, jenž má pro město cit a je profesionál. Také o zajištění tohoto postavení usiluji proto, když dnes někdo přijde s úžasným nápadem, přinese zajímavý úmysl, ale jeho záměr se propadne do různých výborů, podvýborů, skupin vyjádření a v podstatě nikdo nerozhodne. Když na to nahlédnou jednotlivě urbanisté, tak mohou mít také protichůdný názor.

Chybí tu zcela evidentně osobnost, která by už na začátku sdělila, že tato varianta možná je, nebo že investor přichází se scestnou myšlenkou. Dnes tu není nikdo, kdo by toto stanovisko vyjevil. Neexistuje jedno místo, kde by se fyzická osoba nebo skupina tuto informaci dozvěděly. Je třeba jednu konkrétní osobu, s níž je možné se na podobné úrovni o tomto bavit. Musí to být respektovaná osoba, odborník s autoritou, přijímaný odbornou veřejností. V okamžiku, kdy se bavíme o rozvojovém území, tak tam má tato osoba prostor.

Skupina, která založila iniciativu Za novou Prahu, dává magistrátu za vinu, že se územní plán přizpůsobuje potřebám lobbistů a developerů, jak jim se zlíbí. Oni si prosadí vše. Členové iniciativy vyzvali magistrát k debatě. Jak se stavíte k této iniciativě a co děláte pro to, abyste je přesvědčil, že pravdu nemají?

Oni částečně pravdu mají. Dnes funguje Praha tak, že někdo přijde a něco chce. Buď se mu to podaří, či nepodaří prosadit. Byl bych velmi rád, aby se to změnilo, aby si Praha sama řekla, co chce město Praha. Pak mohou přicházet developeři, investoři, kteří se budou muset srovnat s podmínkami, jak budou oficiálně nastavené. Jde o systémovou změnu, nejen o zpracování podnětů, ale musí se změnit i systém práce. Chybí tu dlouhodobá vize. Máme sice Strategický plán hl. m. Prahy, Územní plán, Zásady územního rozvoje, je tu mnohovrstvý systém regulací… Přitom stále ještě netvoříme rozvoj podle města Prahy. To je záležitost na dlouho. Věřím, že se mi podaří tou debatou rozvášnit zúčastněné natolik, aby to už nešlo zastavit, překlopit systém práce tak, aby mí následovníci už jen pokračovali. Aby se město Praha začalo chovat jinak, vědělo, co chce a dokázalo si to prosadit.

Nyní je v běhu zapracování připomínek ze změnám UP, které by ještě letos mělo odsouhlasit zastupitelstvo. Jsou tam zahrnuta i území Masarykova nádraží, Smíchovského nádraží, Nákladového nádraží Žižkov?

Bylo veřejné projednávání. V některých případech je nutné ještě dohodnout určité požadavky dotčených orgánů. Je to živá záležitost, v níž zkoušíme, aby připomínky byly zapracovány a zastupitelstvu byl materiál předložen do konce tohoto roku.

Co Trojmezí?

Zrovna tento týden proběhne schůzka starostů, kde se budeme pokoušet nalézt nějaké řešení. Co se tam dá prosadit? Neexistuje dobré řešení, pokud Praha nebude schopná dát dohromady v řádu stovek milionů korun na vykoupení pozemků, aby se tam mohl vytvořit park. Jestliže jsou pozemky ve vlastnictví soukromých subjektů, tak je těžko přesvědčíme, aby založily park. Pokud je přesvědčíme, že musí brát ohled na veřejné mínění, že by tam byla vhodná funkce oddychu, tak to má smysl. Zdali se kompromis podaří najít, je dnes věštění z křišťálové koule.

Tiskem proběhla zpráva, že přes území zoo by mohla vést tramvaj.

Je tam pro tuto funkci územní rezerva. Znamená to, že kdyby se budoucí politická reprezentace rozhodla, že tramvajové spojení Prahy 8 a Prahy 6 je nezbytné a všichni s tím souhlasili, tak ta možnost pro tento účel tam je. Ale dnes tyto dvě městské části nesouhlasí a myslím si, že to tak bude i do budoucna.

Taky byl navržen most v prodloužení Jeremenkovy ulice, jak je to s ním?

[file:11715:small:right]

Tento most je součástí konceptu územního plánu. S jeho návrhem nesouhlasí Praha 4. Jsou to takzvané rozpory, které půjdou k projednání Zastupitelstvu hlavního města Prahy (ZHMP). Tam, kde městské části nesouhlasí s návrhem hlavního města Prahy, musí rozhodnout ZHMP.

Jak je to s dokončením pražského dopravního okruhu?

Snažíme se. Problém je ve velmi urputném odporu obyvatel městských částí Suchdol, Běchovice a některých dalších poblíž stopy okruhu. Vždycky nastává konflikt, pokud má někde poblíž bytové zástavby vyrůst silniční obchvat. On však nikde jinde vyrůst nemůže. Jde o to lidi přesvědčit, udělat protihlukové bariéry, a zkusit jim postupně vysvětlovat, že jiná cesta není. Praha bez tohoto silničního propojení nebude životaschopná. Doprava vedená dnes centrem Prahy velmi zhoršuje dopad na zdraví obyvatel a velmi ničí i památkově chráněné objekty, navíc je Praha v okamžiku dopravní špičky prakticky neprůjezdná.

Před nedávnem jste spustili Geoportál. Co obsahuje, komu a čemu slouží?

Jedná se o aplikaci, která byla spuštěna před několika měsíci. Zde najde veřejnost informace z katastru, správců sítí, mapové podklady a další informace. Postupně tento systém rozvíjíme tak, aby se Geoportál stal jediným kontaktním místem. Pokud bude někdo potřebovat informace o pozemku, najde zde veškeré dostupné informace.

Co představuje skupina VIZE 2050?

Mám to štěstí, že se podařilo přesvědčit architekty Josefa Pleskota, Jakuba Fišera, Pavla Hniličku a další, že obětují svůj volný čas a snaží se mi pomoci. Dělal jsem deset let starostu na Praze 8, kde územní plán spadal do mé kompetence, ale i přesto potřebuji v této oblasti odbornou konzultaci. Tito pánové jsou tak laskaví, a Praha je jim natolik blízká a baví je to, že se snaží pomoci mi nastavit pravidla. A to tak, aby se Praha rozvíjela a nereagovalo se jen na podněty. Tuto záležitost však musí dělat víc odborníků, ale i nejdelší cesta začíná prvními krůčky. A tak jsme začali.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!