Taky chcete dobře bydlet? | E15.cz

Taky chcete dobře bydlet?

Kdo by nechtěl… Ale co vlastně pojem dobrého bydlení obnáší? Co pro jednotlivce představuje? Jak si jej vysvětlit?

Kdo by nechtěl… Ale co vlastně pojem dobrého bydlení obnáší? Co pro jednotlivce představuje? Jak si jej vysvětlit?

Pro bezdomovce za nepříznivého zimního počasí třeba jen střechu nad hlavou, pro čerstvě plnoletou osobu samostatné bydlení bez dohledu, tedy bez rodičů.

A pro seniory? Určitě ne dům pro seniory s komfortem služeb a zdravotní a sociální péče, ale hezky zůstat tam, kde prožili dlouhá léta života, i když je to bydlení bez výtahu, bez servisu, v zanedbaném domě - jen se nestěhovat… A pro ostatní?

Dobře bydlet znamená život v rodinném domě, nebo byt v centru města? Každému, co vyhovuje, podle jeho životního stylu, pochopitelně taky podle finančních možností rodiny. Dobré bydlení taky nemusí vůbec odpovídat pohodě bydlení. To je pak teprve terno moci o svém bydlení sdělit, že je to pohoda. Bydlení souvisí i s dalšími podmínkami, které si neklademe, život je nastiňuje, jsou nevyhnutelné. Ale - je to bydlení v nájmu, nebo v soukromém vlastnictví? Jak říká v hlavním tématu Daniela Grabmüllerová, která se problematikou bydlení na ministerstvu pro místní rozvoj zabývá léta, dříve bylo nájemní bydlení vnímáno jako „veřejná služba“. Vlastníci rodinných domů kdysi měli povinnost oznámit každý uvolněný byt a dát jej „k dispozici“ národnímu výboru k „přidělení“. A tím byl založen přídělový systém nájemního bydlení, který je zásadně odlišný od smluvních vztahů v demokratických zemích s tržní ekonomikou.

Tento systém, uplatňovaný až do začátku 90. let minulého století, také nadlouho ovlivnil myšlení veřejnosti principem - v praxi však důsledně nenaplněným -že bydlení je „veřejnou službou“, o kterou se musí postarat stát nebo jím určený veřejný orgán. Pojetí nájemního bydlení jako „veřejné služby“ však někde dodnes přetrvává, protože někteří lidé stále uvažují o „přidělování nájemních bytů“ z veřejného vlastnictví v intencích rozhodování bývalých národních výborů (viz str. 18-20).

Ale proč se nebuduje nájemní komerční výstavba? Citace z příspěvku Jiřího Pácala (str. 20-21), který fungování nájemního domu do důsledku propočítává, to trochu osvětluje: „Je to podobou občanského zákoníku, která s chováním soudů významně poškozuje pronajímatele a zvýhodňuje i neseriózní nájemce.

Vymáhání práva v oblasti bydlení je pro vlastníky nemovitostí problémem. Stačí se seznámit se stavem pohledávek, průběhem soudních sporů, chováním některých nájemců v současné době, kdy jsou tzv. regulované nájmy na velice nízké úrovni. A s rostoucím nájmem se řada negativních jevů bude prohlubovat…“ Ke slovu se dostal i reprezentant významného vlastníka nájemních bytů v Moravskoslezském kraji (str. 22-23), který považuje za nevýhodné, že uživatelé těchto bytů platí z valné většiny regulované nájemné, a tak vlastníci takovýchto objektů nemohou realizovat nějaké větší investice či opravy, natož pak poskytovat jakékoli nadstandardní služby.

Když se nájemní bydlení nestaví, těžko lze obtížně vysledovat poptávku. Každopádně je to mezera na českém trhu. Podaří se ji zaplnit? Asi až po přijetí novely občanského zákoníku a až budou fungovat jiné podmínky pro vztah pronajímatel nájemce. Tak příště vezmeme na paškál kanceláře, snad se dobereme lepších zpráv.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!