Sustainable Facility Management | E15.cz

Sustainable Facility Management

Navštívíte-li jakoukoli zahraniční konferenci o Facility, Asset či Property Managementu, buďte si jisti, že 80 % přednášek se bude točit kolem výrazu sustainability. Oč se jedná a proč je to tak populární téma?

?

#####Tři základní pilíře

[file:13615:small:right]

Základy trvale udržitelného rozvoje uvádí tzv. princip tří základních pilířů – Triple Bottom Line. Ten definuje trvale udržitelný rozvoj jako disciplínu integrující tři základní přístupy k řešení současnosti s ohledem k zamezení nevratného poškození budoucnosti. Prvním pilířem je „smíření se s životním prostředím“, druhým je „společenská spravedlnost“ a třetím „ekonomická vyrovnanost“. Rovnováha těchto tří přístupů je základem posouzení každého procesu, který v současnosti nebo v budoucnosti provedeme. Toto lze snadno demonstrovat na nyní velice frekventované kauze podpory fotovoltaických zdrojů. Výroba elektrické energie ze slunečního záření (či světla) je jednoznačně ekologicky pozitivní. Při úvaze o ekologii této formy výroby elektrické energie však již můžeme zapochybovat, pokud začneme sledovat takzvanou „uhlíkovou stopu“ celoživotní anabáze fotovoltaických článků (výroba převážně v Číně zajisté nebude ekologicky pozitivní, doprava těchto článků z Asie do Čech zanechá výraznou stopu spalin z motorů – a to zatím neřešíme, co s upotřebenými články, až skončí jejich životnost). Pokud bychom zavřeli obě oči a bláhově si představovali „ekologickou“ zázračnost výroby energie těmito články, objeví se zde „ekonomický“ aspekt dotací. Aby v současné době byla tato výroba konkurenceschopná s běžnou elektřinou z energetických sítí, musí být dotována z kapes nás všech. V budoucnu zřejmě nastane doba, že energie z obnovitelných zdrojů budou levnější než z klasických elektráren, ale současnost a nejbližší budoucnost to ještě nebude.

Tím již došlo k nevyváženosti mezi ekologickým a ekonomickým pilířem. Třetí pilíř společenské spravedlnosti nám ukládá zohlednit sustainable přístupnost pro bohaté i chudé země. Fotovoltaické články se dnes staví převážně v rozvinutých zemích, chudé země si je zatím dovolit nemohou. A tak na příkladu fotovoltaických panelů lze přiblížit problematiku trvale udržitelného rozvoje.

#####Celoživotní přístup

Pro běžného facility manažera, správce budovy anebo jejího majitele však bude užitečnější vysvětlit praktické využití Sustainable Facility Managementu (SFM). Předně – co to je: „SFM je celoživotním přístupem ke správě a provozu budov, který začleňuje lidi, prostor a byznys společnosti s ekonomickými, sociálními a environmentálními výhodami trvale udržitelného rozvoje.“ Do nedávné doby SFM nahrazovaly přístupy „Environmentální“ (ISO 14000), „Energetické“ (ISO 50000), „Kvalitativní“ (ISO 9000), „Společenské zodpovědnosti“ (ISO 26000) atd. Pro všechny tyto managementy (systémy řízení) je společný cyklus:

• Analýza stávající situace • Vyhodnocení kritických míst (stavy, aspekty) • Stanovení cílového řešení, časových předpokladů a finančních prostředků (včetně měřitelných přínosů) • Implementace • Sledování a vyhodnocení shod/neshod s cílovým stavem • Provedení úprav či vylepšení • Pokračování v kvalitnější úrovni

Zcela identický postup probíhá i v rámci Sustainable Facility Managementu. Zde si nejdříve analyzujeme stávající procesy z pohledu pěti klíčových oblastí:

1. Nakládání s energiemi 2. Nakládání s vodou 3. Vhodnost materiálů a zdrojů 4. Vnitřní prostředí 5. Umístění a dostupnost

Ve všech těchto oblastech hledáme parametry, které jsou z pohledu budoucnosti nevratné, tzn. vytvářejí prvky, které nevratně poškozují naše životní prostředí, spotřebují energii, kterou nedokážeme obnovit, materiály, jež nejsou recyklovatelné, případně napáchají jiné škody, které bychom zde nevratně zanechali našim potomkům. Pokud si dokončíme tuto analýzu, musíme si vytvořit tzv. „startovní bod“ (ve schématu vpravo vyznačený terčíkem „Go“).

Zde lze vycházet z porovnání současného stavu se stavem budovy při jejím předání do provozu (kolaudaci). Soustředíme se zejména na užitkovou spotřebu, použití materiálů a využívání zdrojů, produkci odpadů, kvalitu vnitřního prostředí a vlastnosti umístění. Stanovíme si cíle, jichž chceme dosáhnout, finanční zdroje, které máme pro tuto oblast k dispozici – a můžeme začít s implementací podle výše uvedeného postupu kroků.

#####Certifikace

V rámci SFM můžeme postupovat buď podle vlastních „kroků“, nebo aplikovat již standardizované „certifikace“, které za nás do praxe uvedli jiní. Tyto certifikace umožňují posoudit, zda projekt, novostavba či provozovaný objekt splňují předem stanovené parametry a zda se v čase tyto parametry zkvalitňují.

Mnozí investoři, developeři a majitelé komerčních či veřejných objektů dnes usilují o získání těchto certifikací s cílem zvýšit hodnotu svého majetku. Nejedná se zde o zanedbatelné částky. Takováto certifikace může zvýšit tržní hodnotu objektu o 11–25 %, nájemní cenu o 5–17 % a obsazenost budovy až o 15 % (zdroj: prezentace Mgr. Františka Macholdy, MBA, společnost EkoWATT). V současnosti jsou u nás nejrozšířenější čtyři certifikační programy: LEED (USA), BREEAM (UK), DGNB (Německo) a SBToolCZ (ČR). Z těchto programů se v současnosti nejdynamičtěji rozvíjí systém LEED.

Závěrem tohoto příspěvku lze pouze konstatovat, že pokud jste dosud o sustainability neslyšeli či pokud jste nevnímali, o co se jedná, v blízké budoucnosti si buďte jisti, že se bude jednat o vysoce frekventovaný výraz, který si najde cestu i k našim politikům.

<i><b>„Nedědíme Zemi po našich předcích, nýbrž si ji vypůjčujeme od našich dětí.“ Antoine de Saint-Exupéry (1900–1944)</b></i>

*Foto: Vít Straňák, Siemens a JRD*

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!