Stavět šetrné budovy by se mělo stát samozřejmostí | E15.cz

Stavět šetrné budovy by se mělo stát samozřejmostí

I na českém trhu již vznikly nebo vznikají první budovy, které se mohou pyšnit tím, že jsou šetrné. Jedním z důvodů, proč je podobných staveb zatím málo, je obava investora z toho, zda se mu vynaložené vyšší investice vrátí. Podle ředitele České rady pro šetrné budovy Borise Zupančiče by se mělo řešit pouze to, proč vlastně šetrnou budovu nestavět.

Česká rada pro šetrné budovy oslavila nedávno první výročí svého vzniku. Proč vůbec vznikla a jaké jsou cíle její existence?

Vznikla díky iniciativě malé skupinky lidí, kteří jsou nadšenci do projektů šetrných budov neboli green building. Tento termín je dnes v celé široké oblasti stavebního a realitního trhu pojmem. Původně bylo šest nebo sedm nadšenců, dnes má rada celkem přes 70 členů. Měli jsme zkušenosti ze zahraničí, kde vznikaly první aktivity týkající se výstavby šetrných budov. Tyto zkušenosti jsme se snažili přenést do českého prostředí. Tak to vlastně začalo.

Co bylo cílem založení rady?

Hlavním cílem bylo zvednout kvalitu staveb, které se na českém trhu realizují. Jedním z pilířů naší činnosti v rámci rady je vzdělávání. Zatím se orientujeme zejména na profesionály na stavebním trhu, časem bychom se rádi dostali i mezi laickou veřejnost, mezi laické příznivce šetrných budov. Vysvětlujeme, co to vlastně obnáší, když se řekne šetrná budova, jak probíhá příprava její výstavby, na co je nutné si dát při realizaci podobného projektu pozor. Chceme přispět k tomu, aby se zvýšila poptávka po šetrných budovách. To znamená, že zákazníci budou vědět, o co jde, a budou žádat kvalitu.

Jak byste vůbec definoval šetrnou budovu?

Šetrná budova je velmi široký pojem, a pokud má nějaká budova nést podobné označení, musí projít náročnou certifikací. Ta se zaměřuje v první řadě na urbanismus, tedy začlenění budovy do okolního prostředí, dále na architekturu, použité materiály, technologie, propojenost technologií. Důležité je mikroklima v daném objektu a správný management po celou dobu provozu. Hodnotí se i to, zda materiály po skončení životnosti objektu při rekonstrukcích bude možné znovu využít a do jaké míry. Tady se často hovoří o nízkoenergetických stavbách, ale energetická úspornost je pouze jedním z faktorů ovlivňujících to, zda daný objekt bude, či nebude šetrný.

Jedním z našich hlavních úkolů je přiblížit mezinárodní certifikační systémy českému prostředí, vysvětlit, jak pracují, co znamenají, co všechno přinášejí. Rádi bychom dosáhli toho, aby se tyto certifikáty začaly zcela běžně používat u alespoň trochu významnějších projektů. Nejde jen o stavbu nových budov, ale i o rekonstrukce starších budov, aby se dělaly kvalitně. Zatím tady jsou první vlaštovky, věříme, že si poptávka vyžádá, aby certifikace budov byla společenskou nutností.

Znamená to tedy, že nízkoenergetická budova ještě neznamená, že je šetrná?

Ano, můžeme to tak říci. Energetická úspornost je pouze součástí šetrnosti. Primárně tady jde o to, aby se lidé v jakékoli budově cítili dobře, aby budova nezatěžovala jejich zdraví. To platí jak pro bytový projekt, tak pro kancelářskou budovu. Musí tam být správná tepelná pohoda, osvětlení na úrovni, kvalitní netoxické materiály a další.

Kdo se vůbec může stát členem České rady pro šetrné budovy?

Členy rady jsou firmy i jednotlivci, kteří jsou jakýmkoli způsobem zapojeni do stavebního byznysu. Jsme velmi otevřená asociace, sdružujeme architekty, developery, konzultanty, stavební firmy, dodavatele stavebních materiálů a technologií, firmy z oblasti facility managementu, advokáty, kteří se primárně zaměřují na realitní trh. Je to velice široké spektrum činností.

Jaký je zájem o členství. Začínali jste se 13 členy, kolik jich máte nyní?

Máme nyní kolem 70 členů a zájem o členství je veliký nejen kvůli tomu, že jsme stále mezi odbornou veřejností známější. Naše vize jsou natolik známé, že už je nemusíme nějak složitě vysvětlovat, lidé znají naše akce.

Co přináší členství v radě jejím členům?

Všichni členové musí věřit tomu, že to, co děláme, je ten správný směr. To, jak se chováme vůči prostředí, jak používáme energii, jakým způsobem jí plýtváme, to se musí změnit. Společně máme všichni dohromady větší sílu než každý z nás sám. Velmi přínosný je systém vzdělávání, protože každý architekt, každý z jakéhokoli segmentu stavebního trhu, se musí stále vzdělávat. Akce, které pro naše členy děláme, jim přinášejí nové informace. Vozíme sem odborníky ze zahraničí, kteří přinášejí svoje pohledy a svoje vize a svoje zkušenosti na reálných projektech, jež mají za sebou. Rozšiřují si obzory, dostávají nové nápady. Je výzvou patřit ke špičce na trhu.

Máte za sebou rok existence. Co se povedlo, co se nepovedlo?

Povedlo se především to, že nejsme neznámou organizací, ale poměrně velmi respektovanou. Česká rada pro šetrné budovy je už nějakou značkou, která má širokou bázi členů, jež má svoje kontakty a může se dále rozšiřovat. Zatím se nám nepovedlo to, že by se vůbec neřešila otázka, zda stavět, či nestavět šetrnou budovu, že by bylo zcela samozřejmé, že se budou stavět jenom šetrné budovy. Ještě pořád se tady diskutuje, zda to má, či nemá smysl. Víme, že všechno vždy začíná a končí u peněz. První otázka je vždy, kolik mě to bude stát, a druhá je, pokud se rozhodnu pro šetrnou budovu, co z toho budu mít. Máme speciální pracovní skupinu, která připravuje dokument, jenž zcela jasně ukáže, co to přináší.

Samozřejmě výše investice je důležitá věc a záleží na tom, do jaké míry chceme šetrnou budovu. Je to otázka rozhodnutí investora. Chceme ale ukázat, jak se investorovi vložené peníze vrátí zpět. To se dá všechno docela přesně zkalkulovat, máme široké zkušenosti ze západní Evropy, i pokud jde o výši nájemného, kvalitu nájemců a podobně. Důležitá je například také třeba hodnota budovy na trhu za deset za dvacet let. Chceme ukázat konkrétní případy, chceme dokázat, že investice do šetrných budov má ekonomický smysl.

Vidíte větší potenciál investování do šetrných budov v segmentu rezidencí, nebo spíše u komerčních staveb?

Když jste narazil na certifikaci, na českém trhu je několik systémů a několik možností, jak certifikovat komerční nemovitosti. Není to trochu roztříštěné, neměl by být jen jeden společný systém pro všechno?

Teoreticky by samozřejmě jeden systém byl lepší a v nějaké delší budoucnosti se to pravděpodobně stane. Bude to přirozený vývoj. Na trhu momentálně existují čtyři základní certifikační systémy - LEED, BREEAM, SB Tool/GB Tool a GSBC. Při srovnání těchto systémů do českého prostředí se ukázalo, že všechny systémy mají velmi podobný základ. Znamená to, že kterýkoli systém použijete, budete mít certifikát šetrné budovy. Systémy se velmi rychle vyvíjejí, nicméně existuje spolupráce mezi nimi a některé věci řeší spolu. Další vývoj směřuje k tomu, aby byla nějaká koordinace. Důležité je, že každý kontinent i každý stát má svá specifika. Možná bude jeden základní systém, ale ten bude dále přizpůsobený jedné zemi, jedné klimatické zóně nebo jednomu jinak určenému regionu. Na to si ještě počkáme.

Pro komerční objekty je dnes certifikace povinností. Co brání tomu, aby se stejnou povinností stala pro rezidenční objekty?

Každá nová budova včetně rezidenčních musí mít takzvaný energetický průkaz, což je první krok k výstavbě šetrných budov. Na půdě Evropské unie se už uvažuje o nějakém opatření, které by dále rozšířilo tu energetickou certifikaci. Měl by vzniknout certifikační systém šetrných budov, který by měl jít dále. To je širší pohled na udržitelný rozvoj. Průkaz energetické náročnosti se musí udělat pro každou novou a celkově rekonstruovanou budovu, a to bez ohledu na to, zda je to komerční objekt nebo rezidenční budova.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!