Zlínsko opět zachraňují Baťovy projekty | E15.cz

Zlínsko opět zachraňují Baťovy projekty

Stavební ruch ve Zlínském kraji uvadá, podobně jako v dalších regionech České republiky. Tamní úřady vydaly vloni na 5000 stavebních ohlášení a povolení v orientační hodnotě staveb 13,8 miliardy korun - o čtvrtinu méně než rok předtím. Průměrná hodnota na jedno stavební ohlášení a povolení klesla podle ČSÚ z 3,6 milionu Kč (údaj 2010) na 2,8 milionu Kč.

Stavební ruch ve Zlínském kraji uvadá, podobně jako v dalších regionech České republiky. Tamní úřady vydaly vloni na 5000 stavebních ohlášení a povolení v orientační hodnotě staveb 13,8 miliardy korun - o čtvrtinu méně než rok předtím. Průměrná hodnota na jedno stavební ohlášení a povolení klesla podle ČSÚ z 3,6 milionu Kč (údaj 2010) na 2,8 milionu Kč.

Snížil se i počet zahájených a dokončených bytů. V kraji začala výstavba celkem 1128 bytů, což je o stovku méně než v předchozím roce, a dokončilo se 1090 bytových jednotek, o více než tři stovky nebo o 22,3 % méně.

#####Moderní galerie v továrně

Zlínsko se naštěstí nesmazatelně zapsalo na mapu moderní architektury rozsáhlými a ojedinělými projekty továrníka Tomáše Bati. Nyní se tyto objekty postupně rekonstruují a chystají pro nové využití. Tzv. Baťův institut vznikne z budov č. 14 a 15 bývalého továrního areálu v centru Zlína. „Začaly hydroizolační práce na platformě mezi budovami. Vybourána je také stará střešní konstrukce na budově 14, připravuje se repase lanovky a probíhá tak příprava pro montáž ocelové konstrukce pro vzduchotechniku, následovat bude realizace nové střechy. V budově 14 je v plném proudu betonáž zesilování betonových stropů,“ popisuje práce manažer stavby Zdeněk Adamec ze společnosti PSG.

Projekt konverze budov je nejvýznamnějším revitalizačním projektem baťovského Zlína. Na podzim 2012 bude otevřena budova 14, v níž budou sídlit Krajská galerie výtvarného umění a Muzeum jihovýchodní Moravy. O rok později se veřejnosti zpřístupní rovněž budova 15 - budoucí sídlo Krajské knihovny Františka Bartoše.

Projekt je kalkulován na 900 milionů korun, půl miliardy čerpá Zlínský kraj formou dotace od Regionálního operačního programu Střední Morava.

Rekonstrukce budov začala loni v září, opravy jsou podle stavbařů velmi složité, nemají totiž k dispozici veškeré původní projekty. Statika budov se musela výrazně posilovat, nosnost stropů se zvyšovala o 50 procent. Náročnost prací potvrdil také hlavní architekt Juraj Sonlajtner, který zvolil konzervativní a jednoduchý způsob rekonstrukce respektující původní architekturu. „Je to asi nejtěžší rekonstrukce, co jsem za osmnáct let dělal. Problém je zejména v tom, že budovy mají nyní zcela jinou funkci, než byla ta původní,“ uvedl architekt. Budovy se kromě zesílení statické konstrukce musejí vybavit veškerou nezbytnou technikou, která se v době svého vzniku nepředpokládala. Tovární budovy 14 a 15 byly postaveny v letech 1946 až 1948 podle návrhu architekta Jiřího Voženílka. Rekonstrukce má být kompletně hotová do dubna 2013.

#####Revitalizace opuštěných areálů

Zlínský kraj nyní také nabízí pomoc developerům při revitalizacích dalších starých a nevyužívaných areálů. Jde o možnosti financování proměn bývalých průmyslových, zemědělských, vojenských či jiných objektů, které již neslouží původním účelům (tzv. brownfields), ale mají přitom potenciál se stát novými centry podnikání i společenského života. Podpora se poskytuje z krajského dotačního titulu na zpracování předprojektové dokumentace, a to z operačního programu Podnikání a inovace nebo z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava.

„Zlínský kraj patří mezi regiony s velkou průmyslovou tradicí, a tudíž také s velkým množstvím v současné době nevyužívaných nebo málo využívaných ploch a objektů, které lze za podmínek vhodné organizační, finanční a administrativní podpory regenerovat tak, aby mohly znovu sloužit činnostem podporujícím sociologicko-ekonomický rozvoj kraje,“ vyjádřil se statutární náměstek hejtmana Zlínského kraje Libor Lukáš, zodpovědný za oblast strategického rozvoje.

Zlínský kraj ve spolupráci s městy a obcemi zpracoval speciální soupis celkem 115 těchto ploch-brownfieldů o velikosti půl hektaru a ke každé z těchto lokalit vydal i přehledný informační materiál. Na základě výběrových kritérií bylo pak vytipováno 37 lokalit, které byly dále detailněji rozpracovány do projektových záměrů, to znamená, že již existuje představa jejich budoucího využití. Jsou mezi nimi například Baťův areál ve Zlíně, vytěžené území cihelny v Malenovicích, mlékárna v Kyselovicích, Havřická cihelna v Uherském Brodě, Starý mlýn ve Lhotce nad Bečvou, Dřevařský závod Svatý Štěpán a pivovar v Brumově, farma v Jasenné, průmyslový areál UNITEX Hulín, kasárna v Kroměříži, průmyslový areál ve Slavičíně, další cihelna v Napajedlích, pivovary v Jarošově a Uherském Ostrohu nebo filmový areál ve zlínském Kudlově.

#####Nové výstaviště v Kroměříži

V místě někdejších Rybalkových kasáren v Kroměříži už vyrostly dvě výstavní haly a tři zastřešené konstrukce nového výstaviště. Investice si celkem vyžádá bezmála 100 milionů korun. Areál o ploše 23 000 m2 nabídne vystavovatelům 6000 m2 vnitřních a dvojnásobek zastřešených venkovních ploch. Na letní výstavu Floria navážou další pěstitelské, chovatelské a hobby výstavy. Floria, která má více než třicetiletou tradici, se do Kroměříže z Věžek přesune zejména kvůli omezeným prostorám tamního výstaviště a nedostatku krytých prostor. „Významnou výhodou areálu je vzájemné propojení hal s venkovními expozicemi a jejich možný průchod suchou nohou. Výstavba koridoru, který propojí venkovní expozice, proběhne letos na jaře,“ uvedla mluvčí výstaviště Hana Matulová.

V areálu vznikla též například divoká skála s jezírky. Dokončeny byly také práce na pozemcích pro okrasné zahrady. „Zahrady jsou chloubou výstaviště, a proto jim věnujeme mimořádnou pozornost. Jde o jedinečný koncept, u nás zatím ojedinělý, který přináší výstavišti unikátnost a návštěvníkům ideální prostředí pro relaxaci,“ doplňuje ředitel výstaviště Radek Novotný. Výstaviště nabídne lidem i možnost aktivního odpočinku. Vyznavači in-line bruslí budou moci využít kilometrovou dráhu s asfaltovým povrchem lemující jeho areál.

#####Miliardy do silnic a mostů

[file:13497:small:right]

Rovněž zatím na papíře jsou rozsáhlé rekonstrukce silnic druhých a třetích tříd za více než 2,3 miliardy korun. Přehled silničních staveb je základem pro budoucí žádosti o dotace z fondů Evropské unie. „Dvě třetiny finančních prostředků bychom mohli získat z dotací, třetinu by hradil kraj,“ vyčísluje hejtman Stanislav Mišák. V plánu akcí na léta 2012 až 2020 se objevuje celkem 83,5 kilometru vozovek a 40 mostů. Pořadí bude podle něj upřesňováno podle aktuální připravenosti v rámci stavebního povolení. Již letos Ředitelství silnic Zlínského kraje plánuje zahájení čtyř staveb s podporou evropských peněz. Jde například o výstavbu jihovýchodního obchvatu Holešova za 383 milionů korun, z nichž letos by se mělo prostavět 181 milionů. Stavba silnice, která z města odvede tranzitní dopravu, by měla být dokončena na počátku roku 2014. Obchvat by ale mohl být zprovozněn už před zimou 2013/2014, řekl náměstek hejtmana pro dopravu Jaroslav Drozd. Na nákladech by se zhruba 287 miliony korun měly podílet evropské fondy, přes 95 milionů korun půjde z rozpočtu hejtmanství.

Tato stavba je letos největší investicí Zlínska do silniční sítě. „Všichni to vidíme jako zásadní stavbu pro město z hlediska kvality života, životního prostředí, omezení dopravy a odklonění kamionů z centra i z hlediska bezpečnosti obyvatel,“ líčí starosta Holešova Zdeněk Janalík. V budoucnu se navíc počítá s nárůstem nákladní dopravy v souvislosti s obsazováním místní průmyslové zóny.

Odstartovat má rovněž stavba nového úseku silnice II/150 u Bystřice pod Hostýnem za 67 milionů a rekonstrukce cesty mezi obcemi Cetechovice a Střílky za 56 milionů Kč -vše na Kroměřížsku. Na dalších 41 milionů vyjde třetí etapa rekonstrukce silnice II/487 u Nového Hrozenkova na Vsetínsku.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!