Brno – z průmyslové historie vyrůstají nové možnosti | E15.cz

Brno – z průmyslové historie vyrůstají nové možnosti

Podobu Brna jako moravské metropole v historii významně ovlivňovala výhodná poloha na křižovatce cest, v moderní době pak navazující rozvoj průmyslu a obchodu. S více než čtyřmi sty tisíci obyvatel je druhým největším městem republiky a je tak přirozeným centrem její jihovýchodní části.

Do moderní historie se Brno, pokud jde o ekonomický rozvoj, zapsalo především díky strojírenskému a textilnímu průmyslu. K tradičním firmám patřily 1. brněnská strojírna, Královopolská strojírna, Zbrojovka Brno, Zetor či Mosilana, které si udržovaly klíčové postavení až do počátku 90. let minulého století. Dalším typickým rysem města je přítomnost řady vysokých škol (15 státních i soukromých institucí, pět univerzit), v Brně v současnosti je na vysokých školách přes osmdesát tisíc studentů. To se projevuje jak v životě města, tak v dostupnosti kvalifikované pracovní síly.

Kromě toho charakter města ovlivnilo výstavnictví, areál brněnského Výstaviště každoročně přiváděl do města špičky světového průmyslu a obchodu. Po roce 1989 většina průmyslových velkopodniků zaniká nebo se transformuje a mění zaměření na lehký průmysl. V samotném centru i v okrajových částech města po nich zůstávají velké plochy brownfields, k nimž je třeba přičíst další desítky hektarů v opuštěných areálech zrušených kasáren. Na významu nabývá logistika a služby, jež v minulém desetiletí zaznamenaly velký rozvoj, město nabízí investorům příležitosti v průmyslových zónách a roste i plocha kanceláří.

#####Cesta rozvoje – průmyslové zóny

Brno na změny v podnikatelské struktuře reagovalo zřizováním průmyslových zón s cílem poskytnout prostor a zázemí investorům, kteří vytvoří nová pracovní místa. Jednou z hlavních zón určenou výrobním firmám se stala Černovická terasa o rozloze zhruba 180 hektarů v jihovýchodní části města. Černovickou terasu město prezentuje jako „nejvýznamnější rozvojový projekt“, předurčuje ji k tomu mimo jiné poloha se snadným napojením na dálnici D1, blízká železniční trať a také blízkost mezinárodního letiště v Tuřanech.

Na Černovické terase nacházely po jejím vzniku místo firmy orientované na lehký průmysl a elektroniku, časem se ale objevily i komplikace. Ještě před vypuknutím ekonomické krize ze zóny odešel významný investor firma Flextronics, která měla být „vlajkovou lodí“ areálu. Po jejím odchodu město uvolněný prostor poskytlo k developerskému využití společnosti CTP. „Museli jsme přizpůsobit své původní představy o využití zóny, společnost CTP zde vytvořila developerský projekt, v jeho rámci vlastní haly a pronajímá je výrobním firmám,“ vysvětluje změny v koncepci zóny náměstek primátora Oliver Pospíšil.

Současná krize se projevila i na obsazování Černovické terasy – někteří velcí investoři ustoupili od rezervace pozemků. Město proto v těchto dnech vypisuje na 38 hektarů nové výběrové řízení, do nějž budou moci vstupovat nejen zájemci o vlastní pozemky a výrobní objekty ale i developeři. „Město má spíše zájem pozemky prodávat přímo firmám k výstavbě výrobních objektů. Společnost, která přijde do pronajatého objektu, jej totiž např. v cestě za levnější pracovní silou snáze opustí. Je ale třeba vycházet ze současné situace,“ konstatuje Oliver Pospíšil.

#####Hi-tech láká (nejen) absolventy

Jiným typem rozvojové zóny je Český technologický park Brno v severní části města v blízkosti areálu VUT Brno. Vznikl vzhledem k tradičně rozvíjeným oborům elektrotechniky a strojírenství. Technologický park se proto zaměřuje na podnikání v high-tech technologiích zasazených do prostředí s kvalifikovanou pracovní sílou – blízkost Vysokého učení technického totiž umožňuje přilákat absolventy, kteří mohou pracovat na projektech s vedoucími světovými firmami. Projekt, který byl zahájen v druhé polovině devadesátých let, měl podle náměstka Pospíšila pozvolný rozjezd, ale postupně se rozrostl.

Klíčovým momentem bylo získání společnosti IBM, jež nastartovalo život zóny. Dnes v ní působí přední světoví high-tech výrobci – Siemens, SGI, Vodafone, Honeywell Controls, Symbol Technologies a další. O kvalitě podmínek v brněnském technologickém parku svědčí například i skutečnost, že se navzdory krizi pobočka softwarové vývojářské firmy Red Hat hodlá rozšiřovat a nabírat nové lidi. Také přítomnost výrobního i vývojového pracoviště předního výrobce elektronových mikroskopů FEI dává technologickému parku punc světovosti.

#####Brownfieldy zatím stagnují

[file:6376:small:right]

Po zaniklých průmyslových velkopodnicích zůstaly v Brně přímo v centru a jeho blízkém okolí velké plochy opuštěných areálů. V zastavěném území města je to více než 120 lokalit o celkové rozloze 556 hektarů, což obnáší 6,3 procenta území města. Typově i rozměrově jde přitom o velmi různorodé pozemky od velikosti půl hektaru až po areály, jejichž výměra přesahuje dvacet hektarů. Přeměna zchátralých a mnohdy kontaminovaných areálů průmyslových podniků se ale zatím příliš nedaří.

Město na výraznější pobídky pro investory nemá prostředky a současná krize tak většinu připravovaných projektů zastavila. Významnou plochu brněnských brownfields tvoří areály, které opustila armáda. Ani zde není situace příliš optimistická. Rozsáhlý objekt Jaselských kasáren v blízkosti centra měla firma Kliminvest přeměnit na kancelářské a bytové objekty, kvůli narůstajícím finančním problémům ale od města dostala výpověď.

„Výpovědní lhůta uplynula a areál je formálně volný pro výběr nového investora. Společnosti Kliminvest hrozilo, že skončí v insolvenci a že projekt nedokončí,“ říká o řešení problému náměstek Pospíšil. Situaci ale nyní komplikuje žaloba Kliminvestu na neplatnost výpovědi. Perspektivnější rysy vykazují jiná bývalá kasárna ve Slatině, kde nyní aktuálně probíhá veřejná obchodní soutěž. Zatím se objevilo zhruba pět zájemců, z nichž by měl vzejít generální investor areálu, který by realizoval představy obsažené v územním plánu – vytvoření smíšené plochy bydlení a občanských služeb.

#####Spory o Jižní centrum

Nejvíce protichůdných názorů a střetů již řadu let vyvolává oblast na jih od historického centra Brna pracovně označovaná jako Jižní centrum, která by se měla stát nejvýznamnější zónou, pokud jde o urbanistický rozvoj města. Expanze města severním směrem totiž v současnosti není možná a oblast Jižního centra se navíc nachází v blízkosti důležitých komunikací i historického jádra města. „Změny se dotýkají přibližně dvou set hektarů území, ve kterém po jeho proměnách vznikne prostor pro čtyřicet až šedesát tisíc obyvatel, což už je na české poměry poměrně velké okresní město,“ uvedl primátor Roman Onderka.

Podle primátora je pro zónu rozhodující, aby jednotlivé projekty navzájem na sebe navazovaly a aby vznikl harmonický celek. Hlavním důvodem kontroverzí v oblasti je skutečnost, že součástí její koncepce je i přesun stávajícího hlavního nádraží, proti němuž se staví značná část brněnské veřejnosti. Také přípravu projektu provázejí komplikace, donedávna bylo například kvůli formálním chybám pozastaveno územní řízení a může se stát, že se kvůli průtahům nestihne termín podání žádosti o finance z evropských fondů (r. 2013).

Návaznost a plynulost chystaných přeměn v Jižním centru je tak ohrožena i přesto, že zde byly některé jednotlivé projekty – transformace areálu Vaňkovka, komplex Trinity – úspěšně realizovány. „Mrzí mě, že takový spor rozhoduje o budoucnosti důležitého projektu. To už snad patří ke koloritu města Brna. Jsem přesvědčen, že vznik Jižního centra včetně nádraží v nové poloze je obrovská příležitost pro rozvoj města. Pokud by se taková objevila v jiném městě, nikdo by neváhal,“ říká o komplikacích kolem Jižního centra Oliver Pospíšil, věří ale, že se investice podaří včas zahájit.

#####Hlavní město hypermarketů?

Výhodná poloha na křižovatce dopravních tepen (D1, D2, severojižní mezinárodní spojení) umožnila velký rozvoj výstavby obřích obchodních center. Výsledkem je, že na jednoho obyvatele v Brně připadá zhruba 1,5 čtverečního metru prodejní plochy. Velká obchodní centra se koncentrují v jižní části území města, v blízkosti dálnic a slouží kvůli snadné dostupnosti celému jihomoravskému regionu. Trend růstu prodejních prostor byl od vzniku prvních hypermarketů setrvalý až do současnosti, kdy jej přibrzdila krize.

#####Od funkcionalismu k současnosti

O plány a velkorysé projekty do budoucna v Brně není nouze. V centru města by mělo vzniknout Janáčkovo kulturní centrum s koncertními sály, mluví se o rozpočtu kolem jeden a půl miliardy korun, Moravská galerie zase plánuje náročnou přestavbu Místodržitelského paláce na moderní galerijní centrum za půl miliardy. V Králově Poli na radnici zase leží na stole futuristický projekt přestavby dopravního uzlu a plánuje se i vybudování důstojných stadionů pro tradičně silně navštěvované sporty v Brně – hokej a fotbal. O tom, zda a jak rychle dojde k realizaci, rozhodne vývoj finanční situace. Změny jsou ale patrné už v současnosti.

Brno spojované v oblasti architektury s funkcionalismem se v současnosti může prezentovat řadou zdařilých realizací – namátkou například budova Moravské zemské knihovny, bytový komplex Eden v Králově Poli nebo komplex Trinity v Jižním centru. Snaha po harmonizaci městského prostředí je patrná i v ulicích města, kde brněnský magistrát již několik let ve spolupráci s předními architekty realizuje rozsáhlou rekonstrukci historického centra a podobu tak mění všechna náměstí, ale i např. parky a další tradiční prostory centra.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!