Realizace PPP projektů stále vázne | E15.cz

Realizace PPP projektů stále vázne

O výhodnosti realizace projektů spolupráce soukromého kapitálu a veřejného sektoru se mluví už řadu let. Bohužel většinou stále jen mluví a příprava velkých projektů se protahuje. Z původních devíti velkých pilotních projektů je momentálně životaschopný pouze jediný -výstavba části dálnice D3, osud ostatních je ve hvězdách. Trochu lépe funguje spolupráce soukromých firem a veřejnoprávních institucí na úrovních krajů či měst a obcí.

Pohled na to, co se zatím u nás dokázalo na poli PPP projektů, není zrovna dvakrát radostný. Počet odložených či zrušených záměrů podstatně převyšuje projekty, kde k realizaci došlo, nebo s ní lze alespoň počítat. Neúspěchem skončily například záměry na výstavbu justičního areálu v Karlových Varech, vysokoškolského komplexu v Ústí nad Labem či dostavby pardubické nemocnice.

Nadějně vypadá snad už jen zmíněná realizace části dálnice D3 na jihu Čech. To všechno byly či jsou projekty řízené na úrovni vlády. Na úrovni regionů je situace o něco lepší, řadu projektů se již podařilo realizovat díky spolupráci veřejného sektoru a soukromého kapitálu (projekt sportovního komplexu v Tachově), mnoho projektů se připravuje a naděje na jejich realizaci je poměrně slušná.

#####Chybí politická vůle

O příčině faktu, že se velké projekty PPP nerealizují, má jasno zástupce Asociace PPP, která má hájit zájmy soukromých investorů, Jiří Došlý. „Není tady politická vůle,“ konstatoval na nedávném semináři Stavebního fóra, který se věnoval právě problematice PPP projektů. Podle jeho slov tady chybí politická kontinuita, každá politická reprezentace si je vědoma svého časově omezeného mandátu. Čtyři roky jednoho volebního období jsou na složitější projekty z hlediska času málo a na nějaké pokračování procesu příprav po dalších volbách nelze příliš sázet. Politické strany se u vládního vesla dnes střídají pravidelně po každých volbách, přičemž málo konstruktivní a vysloveně bojový charakter vrcholné politiky víceméně zaručuje scénář, podle kterého, co jeden kabinet schválí, druhý odvolá a zruší. Zvláště jde-li o projekt, jehož hodnota se počítá ve stovkách milionů korun. Pro mnohého politika pak PPP mohou představovat jen dopředu ztracenou, marně vynaloženou energii. V regionech je situace trochu jiná, tady politika více reaguje na konkrétní potřeby obce či kraje.

#####Velké projekty vyžadují dlouhou přípravu

#####Oživí PPP projekty krize a nový zákon?

V mnoha zemích vedla k oživení zájmu o projekty PPP krize. Třeba Itálie oprášila už hotový, ale odložený stamiliardový projekt pevného spojení Sicílie s pevninou, leccos se děje na Slovensku i v Polsku, v USA a jinde - někde jde už přímo o realizace projektů, jinde o usnadnění jejich vzniku úpravou legislativy. U nás začne možná už příští rok platit nový zákon o veřejných koncesních zakázkách. Nahradí tak nedokonalý, dosud platný koncesní zákon a doplní rovněž nikoli ideální zákon o veřejných zakázkách. Předkladatel - ministerstvo pro místní rozvoj - je přesvědčen, že nový předpis procesy spjaté s PPP zjednoduší a urychlí. Ne všichni ale tento názor sdílejí. Teprve čas ukáže, kde je pravda.

Náměstek ministra financí Bohdan Hejduk si myslí, že v době, kdy klesají daňové příjmy a hledají se cesty, jak udržet investice například do infrastruktury, může být spolupráce veřejného a soukromého sektoru vhodným řešením. Podle Hejduka nestihne současná přechodná vláda udělat průlom ve využívání modelu PPP a bude až na nové vládě, aby „zintenzivnila tento tlak“. Novou vládu čeká práce na novém koncesním zákonu a novelizace zákona o veřejných zakázkách. Podle Andyho Cartyho z European PPP Expertise Centre (EPEC) není třeba hledat chybu v současném nedostatku jednotlivých projektů, zásadní je podle něj programový přístup a legislativní rámec, který v ČR není dokončený. Česká republika podle něj navíc musí počítat s velkou konkurencí na poli PPP projektů. Vzhledem k absenci zkušeností s realizací PPP projektů Česká republika není členem EPEC. Tento poradní orgán Evropské investiční banky a Evropského parlamentu čítá 27 členů. Z členských zemí EU ze střední a východní Evropy nejsou členy ČR a Maďarsko.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!