Realitní trh by ozdravila certifikace realitních makléřů

5. listopadu 2009 • 10:20
Důvěře Čechů v české realitní kanceláře by pomohl podobný systém vzdělávání realitních makléřů, jako je tomu například v Severní Americe. Tam totiž každý makléř, než začne pracovat v oboru, musí absolvovat minimálně tříměsíční kurz a pak může pracovat jako makléř. Následně po minimálně dvouleté praxi se může stát manažerem, nebo si může založit vlastní realitní kancelář. V rozhovoru pro Realit to řekl majitel realitní kanceláře HANEX GROUP Frank Hanečák.

Jste člověk, který má za sebou dlouhá léta podnikání na realitních trzích v zahraničí. Jak se s touto zkušeností díváte na fungování českých realitních kanceláří?

Za to, jak fungují české realitní kanceláře a jakou důvěru mají mezi veřejností, si mohou sami realitní makléři. Jednoznačně tady chybí nějaká regulace trhu, nedodržují se základní pravidla platná ve vyspělých demokraciích. Každý realitní makléř, každá realitní kancelář si zde vytváří svá pravidla a smutné je to, že vláda nezasáhne a nepřijme taková opatření, která by chránila spotřebitele a určila základní pravidla. Asociace realitních kanceláří se sice snaží udělat v tomto směru alespoň nějakou práci, bez podpory státních úřadů však bude trvat delší dobu vybudovat dostatečný respekt veřejnosti k činnosti realitních makléřů.

Velkou část svého profesionálního života jste strávil v Kanadě. Jak probíhá tam vzdělávání makléřů?

Každý člověk, který chce v Kanadě dělat realitního makléře, musí nejprve absolvovat tříměsíční školení zakončené zkouškou. Po jejím úspěšném složení získá certifikát, se kterým se přihlásí na příslušném ministerstvu a může začít pracovat pro nějakou zavedenou realitní kancelář. Povinné školení stojí několik tisíc dolarů, nejde rozhodně o to, že se někdo rozhodne obchodovat s realitami a zítra začne. Nový makléř musí být řádně pojištěn stejně jako firma, ve které začne pracovat. Zatímco pracuje, může tento makléř dál chodit do školy a brát si další kurzy.

Poté, co dokončí šest různých kurzů, může se stát brokerem. Po minimálně dvouleté praxi se může stát manažerem a může si založit vlastní realitní kancelář. Tento systém je dostatečnou zárukou toho, že když si někdo otevírá novou realitní kancelář, má dostatečnou praxi a dostatek zkušeností, které nasbíral na minimálně sedmi kurzech a v praxi. Kurzy pořádá místní asociace realitních kanceláří a jejich doba trvání i podmínky absolvování se každoročně zpřísňují.

Jak se v Kanadě obchoduje s nemovitostmi?

Nejčastější jsou dva způsoby – buď se uzavře smlouva s realitní kanceláří a jde to do centrální databáze, do které mají přístup všichni realitní makléři (MLS systém), nebo se prodávající dohodne na exkluzivní spolupráci s jednou realitní firmou. Bývá také zvykem, že jeden realitní makléř zastupuje prodávajícího a druhý kupujícího. To je záruka toho, že makléř hájí zájmy svého klienta a jedná korektně. Díky systému vzdělávání a korektnímu chování si realitní makléři v Kanadě vybudovali značný respekt veřejnosti.

Jak zlepšit fungování českých realitních kanceláří? Hodně se hovoří o vázané živnosti, pomohla by něčemu?

Základním předpokladem jsou jasná pravidla a povinné kurzy pro všechny realitní makléře, registrované kanceláře přístupné veřejnosti na obchodní adrese a jasné otevírací hodiny, povinnost pojištění jak pro makléře, tak pro realitní kanceláře, povinnost realitní kanceláře mít oddělené konto pro peníze klientů od firemního konta a zpronevěru peněz posuzovat jako kriminální čin. Pokud dnes u nás zbankrotuje firma, řekne se prostě, že neuměla obchodovat, a už se nehledí na to, že její klienti přijdou o své peníze v částkách, které jdou někdy do milionů korun. Přitom to podle dnes platných zákonů není trestný čin. Povinností každého makléře by mělo být každé dva roky absolvovat obnovení certifikátu, aby se agent naučil nové věci a zejména nové zákony, které se za tu dobu změnily.

Všechny realitní kanceláře by také měly používat stejné a zjednodušené smlouvy odsouhlasené realitní asociací. Ty by byly z 90 procent pro všechny stejné a doplnily by se vždy pouze o informace o prodávajícím a kupujícím a o informace o prodávané nemovitosti či případné specifické podmínky. Když tyto smlouvy budou stejné, bude mít veřejnost větší důvěru v to, že tam nebude žádná záludnost. Pak by také bylo možné si smlouvu koupit v obchodě nebo vytisknout na internetu a nemuselo by se platit za služby advokátů a podobně. Samotné případné uzákonění vázané živnosti makléře bez změny jeho vzdělávání moc nezmění.

Kdo by měl udělovat makléřům certifikace?

Ideální by bylo, kdyby tady byla asociace realitních kanceláří, která by pořádala kurzy pro budoucí makléře a na základě úspěšného složení zkoušky jim udělovala certifikáty. Musí to být ale nastolené na základě vládního nařízení. Tato asociace by pak také mohla spravovat centrální databázi nabízených nemovitostí, která by přinesla řadu výhod. Například by se sjednotily ceny stejné nemovitosti, které se na různých serverech liší. Stejné je to i s daty u jednotlivých nemovitostí, uvádějí se třeba různé podlahové plochy a podobně.

I v České republice už podnikají realitní kanceláře na základě franšízové smlouvy. Může právě franšízing ozdravit český realitní trh?

Já jsem pracoval jako broker 10 let pro firmu, která dělá franšízing, a byl jsem velmi spokojen. Na druhou stranu franšízing rozhodně není pro každého. Jelikož u nás chybí obecně daná kultura obchodování na realitním trhu, jaká je běžná ve vyspělých zemích, každý franšízingový řetězec, který sem přijde, přinese část této kultury ze své domovské země. To může českému trhu jenom pomoci. Není to ale řešení pro všechny. Být součástí franšízy totiž znamená například chodit na povinná a poměrně velmi drahá školení a platit různé poplatky. Pro toho, kdo byznys umí a umí prodávat nemovitosti, není problém zaplatit měsíčně třeba 10 až 20 tisíc korun za to, že je franšízantem. Kdo ale prodá jednu menší nemovitost za čas, už může mít problém, pro něj to pak jsou poměrně velké náklady. Každý si tedy musí rozmyslet, zda se mu franšíza vyplatí nebo ne.

Vy podnikáte na realitním trhu od roku 1973, většinu času jste strávil v zahraničí. Proč jste se vůbec vracel do České republiky a rozjel tady podnikání?

Z části to byly osobní důvody, pak jsem si trochu naivně myslel, že se změnou politickou musí rychle přijít i další změny. Nějak jsem si neuvědomil, že potrvá delší čas, než nějaké změny nastanou, a že nějaké změny nenastanou vůbec. Pokud tady nebude dostatek dobré vůle, tak některé změny, o kterých se mluví velice dlouho, vůbec nemusí přijít. To je věc třeba licencování realitních kanceláří. Některé evropské země tyto licence rovněž nemají, makléři se nemusejí školit, ale jsou to zavedené demokracie, kde jsou zvyklí na vysoký standard služeb. Tam to může fungovat. Pokud necháte lidi, kteří na to nebyli zvyklí, aby si sami pro sebe vytvořili určitá pravidla, tak to trvá dlouho a občas to dopadne špatně.

V logu vaší firmy máte slogan Jméno doporučené přáteli. Znamená to, že se dá dělat byznys jen na doporučení přátel?

Určitě ano, je to věc dlouholetého budování image. Pro nás nesmí být na prvním místě vydělat peníze za každou cenu, ale poskytovat velmi dobré služby. Peníze pak přijdou samy. Spokojený klient to řekne svým známým, ti to řeknou dále a získáváte okruh nových zákazníků. Někteří zákazníci se k nám zase vracejí, když se rozhodnou po letech znovu změnit své bydlení nebo koupit další nemovitost jako investici.

Jak se letos daří vám jako firmě?

Určitě jsme zaznamenali pokles, lidem trvá mnohem déle, než se rozhodnou. A pokud se rozhodnou, tak narazí na to, že jim banka zpřísnila poskytnutí hypotéky nebo požaduje vyšší hotovost. Chování bank se letos velmi rychle měnilo.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!