Pražské Holešovice za třicet let... Mrakodrapy? | E15.cz

Pražské Holešovice za třicet let... Mrakodrapy?

27. května 2008 • 00:00
Do připravovaného územního plánu se zakládá představa, jakým směrem se bude městská část - a to nejen Praha 7 - rozvíjet. Co v tomto směru bude Městská část Praha 7 prosazovat?

?

„Nejpalčivější je otázka dopravy,“ reaguje na dotaz starosta Městské části Praha 7 Marek Ječmének a pokračuje:

Nyní je Praha 7 městskou částí tranzitní, ale rádi bychom z ní vytvořili městskou část klidovou, kde se dá žít, pracovat a taky odpočívat… Když porovnáme barvy na územním plánu, tak jsme se pokusili žlutou - tedy dopravní tepny - posunout na obvod městské části a příčné tahy se snažíme utlumit. Z ulice Argentinské převést dopravní tepnu na ulici Bubenskou, jež bude mít návaznost na komplex tunelů Blanka a na vnitřní okruh města. Chceme diskutovat tunel, aby dálnice nejela přes městskou část, ale aby na nové Bubenské sjela auta pod zem. Takhle to navrhujeme do změn územního plánu. Ověřovali jsme možnosti, zda je to možné, zda je to dopravně reálné. A víme, že je. Zabývali jsme se též propojením Letenských sadů a Stromovky, kde v případě výstavby rychlodráhy Praha-letiště-Kladno chceme překrytí této stavby, aby na tělese tunelu vznikl pochozí park. Má-li tu jezdit vlak po třech minutách, je zapotřebí vlak skrýt, takováto frekvence zvýší hlučnost prostředí.

Kdo to zaplatí?

Investor. A tím by mělo být Ministerstvo dopravy ČR nebo za spoluúčasti SFDI evropské fondy…

Štvanice, Letenské sady, Výstaviště, Stromovka - zelené oázy Prahy 7, ale všechny ve vlastnictví hlavního města. Co s nimi bude?

Můžeme ovlivnit, aby tam nevyrostlo něco negativního. Stavební povolení a stavební řízení je u nás na úřadě.

Jak je to s bytovým fondem?

Opustíme privatizaci bytového fondu, ve vlastnictví Městské části Praha 7 zůstane 21 domů. Tam, kde nemáme 100% vlastnictví, pokusíme se vyměnit, abychom těch 100 % měli. Stmelením majetku bude správa i další jednání podstatně efektivnější.

Před pár lety byl objekt Šlechtovky převeden na městskou část. Jaký je její stav a jaké jsou plány městské části?

Před několika lety byla magistrátu zapůjčena v rámci budování tunelových komplexů Blanka. Posléze, kdy bude dobudován tunel Blanka, bude městské části objekt vrácen a dodavatelé mají za povinnost objekt udržet, zpevnit tak, aby se s ním nic nestalo. V příštím roce budeme oživovat plány na rekonstrukci a začneme shánět dotace pro objekt.

Co bude na Letenské pláni? Pomiňme knihovnu - ale přece jen, ten projekt byste podpořil?

Ukažte mi v téhle zemi starostu, který by byl proti tomu, aby mohl mít ve svém teritoriu Národní knihovnu? Proč bych se tomu měl bránit? Taková unikátní stavba, mně tedy nepřipadá tak odpudivá, jak se k tomu ostatní stavějí. Ve světě obecně vznikaly stavby, které měly spoustu odporu, a teprve časem došly svého uznání. Nejsem oprávněn soudit, zda je na stavbu použit správný materiál, ale mě nepohoršuje. Mezinárodní architektonickou soutěž vyhrál architekt Kaplický, to bezesporu. Pokud se mě ptáte na vhodné či nevhodné umístění na Letnou, tak bych si uměl představit i jiný pozemek.

Když jsme u Letné, jak to vypadá s návrhem na národní fotbalový stadion?

V počtu, který byl prezentován - 40 tisíc návštěvníků - je to naprosto nereálné. To si neumím představit z jakéhokoli hlediska - bezpečnostního, dopravního, zatížení městské části. Jestliže dnes má Sparta 22 tisíc návštěvníků, tak se můžeme bavit o tom, že tato oblast může unést zatížení zvýšené maximálně o sedm tisíc osob. Jak toto místo lépe dopravně obsloužit? To nejde. Je to soukromý pozemek, ale stavební úřad jako samospráva se bude ke stavbě vyjadřovat. Zastupitelstvo k tomu má jednoznačně záporné stanovisko - jako městská část nechceme přijít o Spartu, to je ikona Prahy 7, jsme připraveni jednat -ale o reálných věcech. Jestliže tato republika potřebuje národní fotbalový stadion - ano, jsem pro, ať ho má, ale jednoznačně nepatří do centra.

Proběhla zpráva, že budete stavět nový úřad. Jak? A kde?

Víme kde, máme projekt, ale zatím nevíme, za co budeme stavět. Parcela je nad stanicí metra Vltavská, je ve vlastnictví městské části. Máme připravenou studii, která vznikla již v době, kdy se úřad stěhoval z „dřeváku“, tedy dřevěného objektu, kde původně sídlil. Dnes platíme ročně za pronájem městských příspěvkových organizací kolem 20 milionů korun za nájmy a služby. Budou-li organizace pod jednou střechou, ušetříme. Od renomovaných finančních skupin jsme si nechali vymodelovat finanční krytí, jak projekt financovat. Pracovní skupina předkládá na zastupitelstvu návrh dvou nejvýhodnějších a nejreálnějších variant. Vize vedení radnice je, abychom se jako celé zastupitelstvo rozhodli, jak pokračovat. To je odpovědnost ne celé radnice, ale každého zastupitele.

Díváme-li se na plán Prahy 7, tak hnědou barvou byly označeny tovární objekty, a to je po zelených plochách obrovská část území. To je území určené k rozvoji?

Ano, podíváme-li se na místa, která se mohou v Holešovicích rozvíjet, prakticky se jedná o polovinu plochy celých Holešovic. Je to řada projektů a řada investorů. A tak je logickým vyústěním, aby městská část usedla k jednomu jednacímu stolu s investory, kteří tu jsou a jsou aktivní, proto jsme iniciovali sdružení Nová Praha 7. Jsou-li na jedné ulici tři developeři, již se může jednat o 3x 500 bytových jednotek a k tomu další kancelářské prostory - to je podstatný rozdíl, než když tam bude projekt jeden. Jedná se o celý kontext ulice, je-li to 1500 bytů, pak se musíme začít bavit o parkování, školce, občanské vybavenosti - už to není jeden mikroprojekt, ale otázka k řešení… Proto je nezbytné sednout k jednomu stolu a začít se bavit globálně, co potřebuje městská část, co pro ni vyplývá z této výstavby.

Komunikujete se sedmi investory. Co v tomto okamžiku aktuálně řešíte?

Řešíme výstavbu druhé etapy projektu v přístavu. S ING Real Estate a s Afi Europe řešíme rekonstrukci školky, která přiléhá k holešovickému pivovaru.

Co je cílem iniciativy?

Cílem Nové Prahy 7 je komunikace tohoto území jako celku a ne jednotlivých developerů-investorů, tedy řady jednotlivých projektů. Tak se musejí na území dívat i investoři, a ne jako solitéři. Investoři se stávají součástí města, součástí života a nelze na to pohlížet jen tak, že se tu objeví, zanechají stopu, která neladí s okolím, a zmizí. Jejich potenciální kupci tu budou dál žít a budou chtít slyšet reference, že je to to správné místo k životu…

Developer a investor J&T navrhuje pro Holešovice výškové domy. Souhlasíte s jejich projektem?

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!