Otazníky mezi paragrafy

14. dubna 2011 • 08:56
Vlastním starší dům, který se nachází v památkové zóně. V letošním roce plánuji rozsáhlejší rekonstrukci tohoto domu, jelikož je ve špatném stavu a je nadále neobyvatelný. Za jakých podmínek je možné takový dům rekonstruovat? Jsou nějaká omezení pro rekonstrukci domu, který se nachází v památkové zóně?

#####Na dotazy odpovídá JUDr. Richard Gűrlich, Ph. D. právní poradce

Vlastním starší dům, který se nachází v památkové zóně. V letošním roce plánuji rozsáhlejší rekonstrukci tohoto domu, jelikož je ve špatném stavu a je nadále neobyvatelný. Za jakých podmínek je možné takový dům rekonstruovat? Jsou nějaká omezení pro rekonstrukci domu, který se nachází v památkové zóně?

[file:9360:small:right]

Dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, je vlastník nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové zóně nebo v ochranném pásmu památkové zóny, povinen k zamýšlené stavbě, změně stavby, terénním úpravám, umístění nebo odstranění zařízení, odstranění stavby, úpravě dřevin nebo udržovacím pracím na této nemovitosti si předem vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností. V závazném stanovisku se pak obecní úřad obce s rozšířenou působností vyjádří, zda práce tam uvedené jsou z hlediska zájmů státní památkové péče přípustné, a vymezí základní podmínky, za kterých lze tyto práce připravovat a provést.

Závazné stanovisko není třeba, pokud krajský úřad vydal plán ochrany, tj. opatření obecné povahy o ochraně památkové zóny nebo její části. V tomto plánu ochrany je pak stanoven způsob zabezpečení kulturních hodnot památkové zóny z hlediska státní památkové péče, přičemž v tomto může být také určeno, u jakých nemovitostí, nejsou-li kulturní památkou, ale jsou v památkové zóně, nebo u jakých druhů prací na nich, včetně výsadby a kácení dřevin na veřejných prostranstvích, je vyloučena povinnost vlastníka, správce či uživatele vyžádat si předem závazné stanovisko. Pokud by byla samotná nemovitost kulturní památkou, byl by postup obdobný, avšak ochrana nemovité kulturní památky je poněkud přísnější, než je tomu v případě nemovitosti, jež se nachází v památkové zóně, avšak kulturní památkou není.

Jsem vlastníkem pozemku o výměře 1450 metrů čtverečních, jenž je v katastru nemovitostí veden jako orná půda. Co vše je potřeba udělat, aby byl tento pozemek změněn na stavební parcelu?

Nejprve je nutné zjistit, zda existuje pro dané území územní plán a jak je v tomto územním plánu předmětný pozemek veden. Pokud je pozemek v územním plánu veden jako zastavitelná či zastavěná plocha, tj. tento je určen k zastavění, je celý proces jednodušší a rychlejší. Pokud není, je nutné žádat o změnu územního plánu, což je proces velmi zdlouhavý. Jelikož orná půda náleží do zemědělského půdního fondu, je k nakládání s pozemkem k jiným než zemědělským účelům potřeba vynětí ze zemědělského půdního fondu.

K odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely je zásadně třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který je nezbytný k vydání rozhodnutí dle stavebního zákona, nejde-li o situace, kdy souhlasu orgánu zemědělského půdního fondu není třeba (viz ustanovení § 9 odst. 2 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu), přičemž i zde bude záležet zejména na tom, zda je pozemek v zastavěném či zastavitelném území, jaký druh stavby zamýšlíte na tento pozemek umístit a pro jaké účely bude tato stavba určena.

Vzhledem k tomu, že pozemek přesahuje výměru 300 metrů čtverečních, je stavebním zákonem vyžadováno územní rozhodnutí o změně využití území, které stanoví nový způsob užívání pozemku a podmínky jeho využití. Pokud zamýšlíte umístit na pozemek stavbu, bude potřeba získat územní rozhodnutí o umístění stavby, popřípadě územní souhlas. Souhlas s odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu je pak závaznou součástí územního rozhodnutí.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!