Na pražském trhu se rozpoutala cenová válka luxusních hotelů | E15.cz

Na pražském trhu se rozpoutala cenová válka luxusních hotelů

Jedním z projevů současné ekonomické krize je výrazný úbytek zahraničních návštěvníků České republiky, a to jak z řad turistů, tak zejména obchodních cestujících či účastníků různých kongresů a konferencí. Zlé časy zažívají zejména velké luxusní hotely, které o zákazníka bojují dumpingovými cenami. Tyto praktiky ale podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací ČR a zároveň generálního ředitele skupiny OREA HOTELS Pavla Hlinky ničí zejména pražský hotelový trh.

Jak se na českém hotelovém trhu projevila krize?

Dvěma způsoby. Jednak dramaticky klesla celková poptávka po ubytování a snížily se jeho ceny, což velmi negativně působí na ekonomické výsledky ubytovacích zařízení. Druhý problém je v tom, že i přes negativní dopady krize se stále ještě dokončují dostavby či rekonstrukce nových hotelů. Tyto nově otevřené hotely ještě více podtrhují fakt, že Praha má zhruba o čtvrtinu pokojů více, než by potřebovala. V regionech není situace tak dramatická, protože tam byly hotely zvyklé žít skromněji a dopady krize na ně nejsou tak drtivé. Pozitivní zprávou je, že Češi přestali jezdit do zahraničí a začínají objevovat Českou republiku. To je první příslib k tomu, že bychom se mohli dostat do takového normálu jako všude jinde, kde domácí klientela v hotelech představuje minimálně 60 až 70 procent. U nás je to v Praze tak asi 15 procent a mimo Prahu maximálně 40 procent.

Říkal jste, že v Praze je už lůžkových kapacit nadbytek, platí to pro všechny kategorie?

Myslím si, že to platí pro hotely všech kategorií. Další problém je v tom, že kvůli cenám, za které se momentálně prodávají pobyty v pražských hotelech, se stírají rozdíly mezi pětihvězdičkovým a tříhvězdičkovým hotelem. Je zde řada velkých pětihvězdičkových hotelů, které nyní prodávají své pokoje za tříhvězdičkové ceny. To výrazně zkresluje trh a nabourává jeho fungování. Největší hráči vrhnou na trh stovky pokojů za nízké ceny, pro ty menší je pak obtížné na tento trend reagovat.

Jaká je situace v regionech, pokud jde o kvalitu ubytování v hotelech?

I tam roste mnoho nových hotelů, hotýlků a penzionů, je vidět jistý progres, ale stále si myslím, že ubytovacích zařízení v regionech není dostatek. Na druhou stranu problém není jen v nedostatečném počtu ubytovací kapacity v regionech, ale zejména v chybějící infrastruktuře pro turisty. Pokud někde není infrastruktura, která by hosta lákala k návštěvě daného regionu, pak tam není nutné ani stavět hotely.

Dá se očekávat, že v Praze některé hotely v blízké době skončí?

Zatím nemáme informace o tom, že by některé hotely přímo zanikaly. Nicméně pravda je, že řada hotelů je zadlužena a jejich budoucnost je nejistá. Máme první signály o tom, že existují hotely vybudované z bytových domů, u kterých jejich majitel uvažuje o změně na malometrážní byty. Po těch je momentálně daleko větší poptávka než po hotelových pokojích.

Řada hotelů se chlubí kongresovými sály, chce se zapojit do kongresové turistiky. Jak se krize dotkla tohoto segmentu trhu?

Toto se dotkla úplně nejvíce. Problém není ani tak v nižším počtu turistů jako právě v poklesu korporátní klientely, v poklesu počtu lidí, kteří do Prahy přijíždějí za obchodem, kteří navštěvují kongresy a konference. Právě tato klientela vždy utratila za ubytování a poskytované služby nejvíce peněz. Já jen doufám, že firmy, které v mnoha případech šetřily jen účelově, zjistí, že nemohou dělat vše po telefonu a vrátí se k pořádání kongresů. Myslím si, že v mnoha případech se kongresy zrušily ne proto, že by na ně firmy neměly peníze, ale bály se provokovat tím, že na to mají a že si budou žít stále stejně.

[file:4493:small:left]

Může hotelům pomoci to, že se orientují na něco nevšedního a nabízejí nějaký nevšední zážitek, jako například orientaci na orient a podobně?

Samozřejmě každý hotel, který má nějakou specifiku, má výhodu. Stejně je výhodou to, když je hotel součástí nějakého hotelového řetězce. V tomto případě má totiž mezinárodní rezervační systém, má zajištěnou propagaci v zahraničí. Má určitě standardy služeb, na které jsou hosté zvyklí ze zahraničí. Stejnou výhodu získají hotely, které podepíšou management contract nebo franšízovou smlouvu i s řetězcem působícím na území republiky, jako je třeba ten náš – OREA Hotels a. s. Podle mého názoru jsou na tom nyní nejhůř individuální hotely, u kterých si jejich vlastník myslí, že je může provozovat sám. Ano, jsou i takové, které prosperují, ale ve většině případů už mají nebo brzy budou mít problémy.

Letos končí první období certifikace českých hotelů a dalších ubytovacích zařízení. Budete v této certifikaci pokračovat?

Podepsali jsme dohodu s asociacemi v Rakousku, Německu, ve Švýcarsku a připravujeme se na dohodu s Maďarskem. Všichni bychom se měli podílet na jednotném klasifikačním systému, který bude platit v těchto zemích s tím, že v momentě, kdy skončí současná klasifikace ve Francii a v severských státech, budou se postupně připojovat další evropské země. Cílem je do budoucna vytvořit jednotnou evropskou klasifikaci a my jsme na tom dobře tím, že na konci letošního roku nám končí první klasifikační období. Měli jsme sice připravenou svoji klasifikaci na další období, ale byla by škoda nevyužít šance a nejít společně s ostatními zeměmi. Museli bychom čekat tři roky na další konec klasifikačního cyklu. Od Nového roku by u nás měla platit stejná klasifikace, jako je v Německu či Rakousku.

Je nějaký rozdíl mezi českou klasifikací a společnou evropskou?

Naše současná klasifikace, respektive ta, kterou jsme připravovali, má minimálně rozdílů oproti tomu, co obsahuje evropská klasifikace. Máme jen trochu jiný pohled na počet povinných a nepovinných kritérií. Změna do budoucna bude v tom, že se budou udělovat ještě takové mezihvězdy. Někdo má dnes tři hvězdy, ale má ještě spoustu vybavení nad rámec této kategorie. Nemá ho ale dostatek na čtyři hvězdičky. Nová klasifikace tak vytvoří ještě jednu mezikategorii, což je takové znamení navenek, že hotel je sice tříhvězdičkový, ale jsou tam výrazně vyšší služby, než by u hotelu této kategorie mělo být.

Jsou dnes jiné požadavky třeba na tříhvězdičkový hotel, než byly před třemi roky, kdy se udělovaly první certifikáty?

Certifikace je zatím dobrovolná. Je cílem vaší asociace prosadit ji jako povinnou?

My už jsme i toto projednávali se současným ministrem pro místní rozvoj, diskutujeme o tom. Pokud by měla být certifikace povinná, pak bychom vždy trvali na tom, aby jejím nositelem byla profesní organizace, a ne ministerstvo. Máme zkušenosti, že úředníci se vždycky dívají na celou problematiku trochu jinak než lidé, kteří v daném oboru působí. Aby tady někdo vytvářel podmínky certifikace, aniž by to financoval, aniž by se spolupodílel na provozu, aniž by znal přání hosta, to by nebyla správná cesta. To je zatím hlavní překážka, myslím si ale, že se nám podaří najít společnou cestu s ministerstvem. Rozhodně se nebráníme povinné certifikaci, protože na českém trhu momentálně neexistují rovné podmínky k podnikání, každý si může na svůj hotel dát hvězd, kolik chce.

Kontroluje se dodržování standardu služeb příslušejících k dané kategorii ubytovacího zařízení i během klasifikačního období, můžete nějakou hvězdu odebrat?

Může se to stát poté, co dostaneme signál, že něco není v pořádku, případně si host stěžuje. Provádíme následnou kontrolu podobných stížností a na základě jejího výsledku rozhodneme o případném postihu. Pokud se prokáže, že host měl pravdu, existuje možnost, že majiteli hotelu či penzionu hvězdu odebereme. Za poslední tři roky se to stalo asi ve dvou případech.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Mohlo by vás zajímat