Vláda umožnila prodej zemědělské půdy cizincům | E15.cz

Vláda umožnila prodej zemědělské půdy cizincům

25. listopadu 2010 • 08:01
Vláda v těchto dnech schválila novelu devizového zákona, která umožňuje prodej zemědělské půdy cizincům. Uvedl to premiér Petr Nečas (ODS). Zákaz prodeje si vyjednalo Česko při vstupu do Evropské unie s tím, že výjimka skončí v květnu 2011. Dosud podle zákona cizinci zemědělskou půdu kupovat nesmějí. Desítky tisíc hektarů české zemědělské půdy však již dnes vlastní zahraniční právnické osoby, které mají v ČR sídlo.

Vláda zároveň podle Nečase uložila ministru zemědělství, aby do konce ledna příštího roku připravilo změny zákonů o státní půdě a o Pozemkovém fondu. „Každý, kdo hospodaří na půdě v majetku státu, bude mít přednost při koupi této půdy. U cizinců bude časová podmínka 36 měsíců. Cílem je zabránit spekulacím,“ uvedl premiér. „V situaci, kdy se vláda rozhodla nebojovat za další prodloužení, je to jediné možné řešení, jak tohle ošetřit,“ řekl následně prezident Agrární komory Jan Veleba. Sousední Slovensko, ale také Maďarsko na rozdíl od Česka letos na jaře zažádaly Brusel o prodloužení moratoria. Chtějí tak zabránit spekulativním nákupům půdy v situaci, kdy ceny půdy i podmínky hospodaření zemědělců v jejich zemích i západních státech Evropské unie zůstávají nadále výrazně rozdílné. Již od května 2009 mohou cizinci v Česku kupovat nemovitosti určené k bydlení. Česká republika si před vstupem do Evropské unie vyjednala na prodej nemovitostí určených k bydlení pětileté a zemědělské půdy sedmileté přechodné období. V případě bydlení se již ovšem ustanovení devizového zákona nevyužívá, protože v tomto případě je smlouva o přistoupení k EU nadřazenou právní normou.
Kromě v ČR sídlících firem zahraničních majitelů mohou podle výjimky zemědělskou půdu v Česku nakupovat také občané EU, kteří zde nejméně tři roky žijí a hospodaří. Přes prostředníky mohou půdu získávat i ze státního Pozemkového fondu, který pozemky odstátňuje. Podle květnového vyjádření ředitele fondu Radima Ziky není známo, jakou měrou se cizinci na odstátňování podílejí.

„Nezbytnost uvedení devizového zákona do souladu s primárním právem EU je dána skutečností, že Evropská komise může zahájit proti České republice řízení o porušení Smlouvy o fungování Evropské unie, které by mohlo skončit případným odsuzujícím rozsudkem Soudního dvora Evropské unie s možným negativním finančním dopadem do státního rozpočtu,“ uvedlo v návrhu ministerstvo financí. Úřad uvedl, že v takovém případě by mohla být Česká republika nucena platit až několika tisíc eur denně až do zjednání nápravy.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!