V exekučním řádu dochází k zásadním změnám | E15.cz

V exekučním řádu dochází k zásadním změnám

14. ledna 2010 • 09:28
Od 1. listopadu 2009 nabyla účinnosti novela exekučního řádu, která přináší do praxe řadu změn. Novela umožňuje exekutorovi odložit exekuci nebo ji zastavit, například výrazně posiluje pozici dlužníka na úkor věřitele. „Nová úprava exekučního řádu administrativně výrazně zatěžuje exekutory, když na ně přenáší mnohé z toho, co doposud v rámci exekučního řízení činily soudy.

Konkrétně pro náš úřad novela znamená nutnost přijetí dalších šesti až osmi zaměstnanců na administrativní činnosti,“ říká soudní exekutor Tomáš Vrána z Exekutorského úřadu Přerov. Nová úprava exekučního řádu není navíc vůbec zohledněna adekvátní změnou exekučního tarifu a rovněž zbytečně komplikuje některé procesní postupy a nezanedbatelně posiluje pozici dlužníka na úkor věřitele. Na druhou stranu jsou v novele některé nové a zajímavé instituty.

Podle Tomáše Vrány se jedná například o možnost exekutora rozhodnutím zrušit zákaz dlužníkovi nakládat se svým majetkem (v případě uložení dlužné částky u exekutora), možnost exekutora odložit exekuci nebo ji zastavit či možnost vyškrtnout ze soupisu movitých věcí některé položky (na žádost třetí osoby s majetkovým právem k těmto věcem). U těchto institutů však nelze předem odhadnout, jak se v praxi osvědčí. Uvádíme dopad některých změn do praxe, jak je vidí soudní exekutor JUDr. Tomáš Vrána.

#####1/ Přiměřenost

Dosavadní stav: Způsob provedení exekuce volí exekutor a je oprávněn k vymožení pohledávky věřitele zvolit jeden nebo několik způsobů provedení exekuce, zpravidla tedy kombinuje několik způsobů provedení exekuce tak, aby byla pohledávka věřitele efektivně vymožena. Ten je přitom povinen postupovat tak, aby zvolený způsob nebyl zřejmě nevhodný.

Po nabytí účinnosti: Nově postihuje exekutor majetek, který bezpečně postačuje k úhradě celkově exekuované pohledávky. Při postihování majetku nejprve soudní exekutor použije přikázání pohledávky srážkami ze mzdy a jiných příjmů a zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech. Pokud toto nepostačuje, provede exekuci prodejem movitých věcí nebo nemovitostí.

Dopad v praxi: Oslabení vymáhání, bude záležet na směrech výkladu těchto ustanovení, neboť je zde široká škála výkladových možností. Exekutoři budou tápat v zavedení těchto institutů do praxe.

Hodnocení: Negativní. Bude záležet na výkladu legislativních pojmů, a tedy na případné judikatuře. Současná úprava bezpečně postačuje.

#####2/ Zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitostech

Dosavadní stav: Doposud upraveno pouze soudcovské zástavní právo.

Po nabytí účinnosti: Podle nové úpravy bude mít soudní exekutor možnost stejně jako soud zřídit na nemovitosti povinného exekutorské zástavní právo.

Dopad v praxi: Jde o zajišťovací institut, o kterém bude moci nově rozhodnout soudní exekutor, bude-li se to týkat nemovitosti dlužníka. Věřitel tak bude mít možnost zajistit si pro svou pohledávku pro případ uspokojení z prodeje zástavy lepší pořadí.

Hodnocení: Pozitivní.

#####3/ Zahájení řízení

Dosavadní stav: Návrh na nařízení exekuce podává věřitel soudu. Ten rozhodne o exekuci tak, že ji nařídí, případně vyzve věřitele k doplnění nebo opravě návrhu (případně rozhodne o zamítnutí návrhu na nařízení exekuce). Usnesení o nařízení exekuce pak doručí soudnímu exekutorovi, který exekuci provede.

Po nabytí účinnosti: Návrh na nařízení exekuce podává věřitel soudnímu exekutorovi. Ten zajistí, aby návrh splňoval všechny náležitosti (případně vyzve věřitele k doplnění nebo opravám) a postoupí podání soudu s žádosti o pověření. Ke zrychlení postupu má sloužit elektronická komunikace. Poté soud exekutora pověří k provedení exekuce.

Dopad v praxi: V počátku se bude jednat o „hledání praktických východisek“, novela přinese jistý zmatek mezi jednotlivé účastníky procesu. Přenesení části agendy spojené s nařízením exekucí na soudní exekutory nebude nutně znamenat ulehčení práce soudům, spíše dojde ke dvojímu vyřizování téže věci. Klidně pak může dojít k situaci, kdy návrhu, který soudní exekutor shledal jako úplný, soud nevyhoví a bude oprávněného prostřednictvím exekutora vyzývat k opravě.

Hodnocení: Dopad novinky pro věřitele prokáže praxe.

#####4/ Zákaz nakládání s majetkem (generální inhibitorium)

Dosavadní stav: Dlužník nesmí po doručení usnesení o nařízení exekuce nakládat se svým majetkem. Právní úkon, kterým by toto porušil, je neplatný.

Dopad v praxi: Možnost dlužníka v případě, kdy disponuje dostatečným majetkem, aby byly jeho úkony ekonomické činnosti v průběhu exekuce platnými, neboť nebude osob, které by se v případě zaplacení exekuce dovolávaly neplatnosti právních úkonů. Zřejmě účelově přijato kvůli exekucím na tzv. „velké ryby“ kvůli například bagatelním částkám.

Hodnocení: Negativní.

#####5/ Vyškrtnutí věcí ze soupisu

Dosavadní stav: Neexistovala úprava možnosti „nahradit“ řízení o vyloučení movitých věcí takovýmto institutem.

Po nabytí účinnosti: Soudní exekutor může na návrh třetích osob, kterým svědčí právo k sepsané věci, vyškrtnout věc ze soupisu. Pokud to navrhne věřitel, exekutor věci vyškrtne vždy. Pokud na návrh třetích osob nevyškrtne, mohou si tyto podat vylučovací žalobu.

Dopad v praxi: Věřitel v případě, že by neunesl důkazní břemeno vylučovací žaloby, může sám požádat o vyškrtnutí věci. Soudní exekutor, pokud je mu dostatečně prokázáno třetími osobami právo k věcem postiženým výkonem rozhodnutí, může věci vyškrtnout, a předejde se tak další náročné administrativě s vylučovacím řízením.

Hodnocení: Ukáže až praxe.

#####6/ Vyplacení vymoženého plnění věřiteli

Dosavadní stav: Neexistuje úprava, která by stanovovala okamžik, kdy má být plnění, které soudní exekutor přijal, vyplaceno věřiteli.

Po nabytí účinnosti: Soudní exekutor je povinen vyplatit vymožené plnění ve lhůtě do 30 dnů od vymožení plnění vyššího než tisíc korun.

Dopad v praxi: Věřitelé mají přímo ze zákona upraveno, že jim bude plnění zasláno v zákonem stanovené lhůtě.

Hodnocení: Pozitivní.

#####7/ Rozhodování o odkladu a zastavení

Dosavadní stav: Svěřeno výlučně do pravomoci exekučního soudu.

Po nabytí účinnosti: Soudní exekutor bude rozhodovat v tzv. nesporných věcech, tj. vyhoví návrhu, jinak veškeré podklady k tomu postoupí k rozhodnutí soudu. Soudní exekutor rozhoduje též o odmítnutí návrhu, jestliže pro nesrozumitelnost, neurčitost a neúplnost podání nelze o návrhu věcně rozhodnout. V případě zastavení pak může soudní exekutor rozhodnout o zastavení exekuce i bez návrhu, pokud s tím věřitel souhlasí.

Dopad v praxi: Složitější administrativní agenda pro soudní exekutory, větší odpovědnost za řízení, na druhou stranu je poskytováno legitimní řešení pro případ „ukončení exekuce“ se souhlasem věřitele, což je efektivní např. v případě, kdy se v řízení zjistí, že je povinný nemajetný, oprávněný souhlasí se zastavením exekuce pro nemajetnost, ale už např. „není ochoten“ podat návrh na zastavení.

Hodnocení: Ukáže praxe.

 

Hlavní zprávy

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!