Urbanistické hodnoty kontra drobné provokace | E15.cz

Urbanistické hodnoty kontra drobné provokace

16. prosince 2010 • 00:21
Podle § 90 stavebního zákona má stavební úřad povinnost posuzovat soulad stavebního záměru s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území. To není rozhodně nijak zaviděníhodný úkol.

Nejvyšší správní soud (NSS) přišel s nekonformním výkladem, podle kterého je v urbanismu za určitých podmínek přípustná i „architektonická provokace“. Podle prováděcích předpisů ke stavebnímu zákonu je nástavba staveb nepřípustná tam, kde by mohlo navrhovanými úpravami dojít k narušení dochovaných historických, urbanistických a architektonických hodnot daného místa nebo k narušení architektonické jednoty celku, například souvislé zástavby v ulici. Změnou stavby (§ 2 odst. 5 stavebního zákona) nesmí být narušeny urbanistické a architektonické hodnoty stávající zástavby.

#####Správní orgány námitky vyhodnotí

Nejvyšší správní soud v minulosti opakovaně potvrdil právní názor, že účastníci územního řízení mají právo namítat například narušení klidové zóny a architektonického charakteru zástavby, hodnotit estetickou úroveň stavby nebo se vyjadřovat k jejímu architektonickému ztvárnění a začlenění do území. Správní orgány mají takové architektonické hledisko vyhodnotit a vypořádat se s námitkami.

[file:8071:small:right]

Při své úvaze zpravidla přihlížejí stavební úřady k tomu, zda dané území má výraznější architektonické a urbanistické hodnoty, zda není součástí žádného plošně chráněného území, tj. památkové rezervace, památkové zóny ani ochranného pásma. Urbanistická hodnota území spočívá například v uspořádání, návaznosti i vlastnostech prostorů a staveb, zejména přístupných veřejnosti (průhledové osy, orientační, architektonické dominanty území, členitost a různorodost zástavby apod.). Jedná se nejen o hodnotu dlouhodobě rozvíjené urbanistické struktury jednotlivých sídel a jejich vazeb, ale i o hodnotu krajiny.

#####V souladu s urbanistickými hodnotami v území?

Urbanistické hodnoty mohou úzce souviset i s pohodou bydlení, protože pokud stavby odporují charakteru předmětné lokality, mohou být zdrojem závad nebo vlivů, které jsou podle charakteru lokalit neslučitelné s pohodou bydlení v lokalitě samotné nebo v jejím okolí. Svoji úvahu o tom, jak je stavba v souladu s urbanistickými hodnotami v území, musí stavební úřad opřít zejména o její vliv na architektonický ráz dané lokality. Přitom zejména uváží, zda a do jaké míry je tento ráz jednotný a charakteristický určitým typem architektonicky hodnotné výstavby, anebo zda a do jaké míry se naopak jedná o stavby architektonicky v podstatě bezcenné, nevytvářející ve svém celku žádný charakteristický styl dané lokality, a tedy umožňující, že se do ní organicky začlení i stavba s „cizími“ prvky jako její oživení, ozvláštnění či doplnění.

Nejvyšší správní soud přišel v letošním roce s neomšelým výkladem, že organicky začleněnou stavbou může za určitých okolností být dokonce, citujeme „jakási architektonická provokace“, tedy „stavba jsoucí ve vědomém a architektonicky promyšleném protikladu s dosavadním stylem zástavby“. Taková stavba může být podle NSS naopak nezřídka stylotvorným prvkem či základem postupně se profilujícího nového architektonického rázu dané lokality. Významnou součástí úvahy stavebního úřadu musí být podle NSS zhodnocení architektonické zdařilosti a přínosnosti, či naopak kýčovitosti a neestetičnosti samotné posuzované změny.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!