Stavební zákon – novela či rekodifikace?

30. prosince 2008 • 00:00
O přípravě novely stavebního zákona se začalo hovořit již krátce poté, co vstoupil v účinnost k 1. lednu 2007. Dosud ale proběhla jen menší, tzv. „malá novela“, o které jsme psali podrobně již v Realitu č. 7/2008.

V průběhu přípravy se z obyčejné novely stala „velká novela“ a její poslední stav, jak vznikl na ministerstvu pro místní rozvoj, vyvolává u některých právníků dojem, že by se nemusela stydět ani za označení „rekodifikace“, neboť některé pasáže jsou zcela přepsány a změněny. Zda budou nové zásadní změny českého veřejného stavebního práva krokem správným směrem, ukáže až praxe. Nyní si pojďme představit některé novinky a změny, které se na nás chystají. Novela stavebního zákona by měla přesněji a taxativně definovat liniovou stavbu jako stavby pozemních komunikací, drah, vedení pro přenos a distribuci elektřiny, stavby pro rozvod tepelné energie, plynovodů, produktovodů, ropovodů, vedení elektronických komunikací, vodovodů, kanalizací, letištních drah a vybraných zařízení pro regulaci vodních toků. Liniové stavby jsou terčem velmi živých sporů, které se týkají zejména výstavby pozemních komunikací (dálnic). Připomeňme úspěšné snahy některých obcí prosadit stavební uzávěry na liniové stavby přes svá území.

#####Obecní úřady získají novou pravomoc

Nová pravomoc čeká na představitele obecních úřadů, které nejsou stavebním úřadem. Ty budou mít poměrně revoluční pravomoc vykonávat kontrolní prohlídky staveb a zjištění stavební nekázně hlásit příslušnému stavebnímu úřadu. Z hlediska právního má jít o výkon přenesené působnosti. Snahou zákonodárce je posílit výkon stavebního dozoru, na který stavební úřady bohužel nestačí. Nový stavební zákon přitom kladl na kontrolní prohlídky staveb velký důraz, když se nová česká úprava inspirovala podobnými instituty v zahraničí. Nová pravomoc obecních úřadů vykonávat tento „stavebně-policejní“ dohled bude v řadě obcí jistě vítaná, v praxi však může přinést nejistotu a případný střet výkonu pravomocí stavebního úřadu a místně příslušného obecního úřadu. Po implementaci nového § 188a tzv. „malou novelou“ stavebního zákona, který dává obcím postavení dotčeného orgánu při výstavbě v obcích bez územního plánu, respektive bez územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, jde o další posunutí obcí do sféry výkonu přenesené působnosti a výkonu státní moci. Obec může být ve stejném řízení účastník a uplatňovat svůj názor, a v tom samém řízení na provádění stavby dohlížet. To může způsobit odůvodněné námitky podjatosti nebo neobjektivnosti výkonu „stavebně-policejních“ pravomocí. Posilování pravomocí obecních úřadů ve snaze ulehčit přetíženým stavebním úřadům je jistě vedeno také neutěšenou personální situací na některých stavebních úřadech. Ty se dlouhodobě potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Obecné kvalifikační požadavky na výkon funkce pracovníka stavebního úřadu má nově upravovat § 13a stavebního zákona. Za odborně kvalifikačně způsobilou se bude považovat osoba, která má vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo bakalářském studijním programu nebo studijním oboru stavebního, architektonického nebo právního směru.

#####Příprava regulačních plánů se asi změní

Změnami by měl projít proces pořizování regulačních plánů. Podrobně je rozváděna fáze zadání regulačního plánu, tj. stadium před přípravou návrhu regulačního plánu. Návrh zadání regulačního plánu by měl být zveřejněn veřejnou vyhláškou, aby se s ním mohla seznámit (dotčená) veřejnost a dále zaslán dotčeným orgánům státní správy a dotčeným obcím. Lhůta pro připomínky se stanoví na 30 dnů a může je podat každý (tj. podobně jako u procesu tzv. EIA). Podrobněji je upraven proces vydání regulačního plánu na žádost právnické nebo fyzické osoby, typicky developera. Ten je povinen hradit veškeré náklady spojené s pořízením. Novinkou je možnost převodu práv z regulačního plánu veřejnoprávní smlouvou.

Institut veřejnoprávní smlouvy, která může nahradit i územní rozhodnutí, je dosud málo využíván. Pro většinu stavebních úřadů a stavebníků je stále velkou neznámou, a volí proto osvědčenou cestu územního řízení. Problémem je nedostatečná úprava veřejnoprávních smluv v zákoně, zejména ve stavebním. Současný stavební zákon v § 78 odst. 4 jen odkazuje na prováděcí předpis, vyhlášku č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, která je v příslušném § 16 velmi strohá. To se snaží chystaná novela řešit a přináší zcela nový § 78a, který podrobněji rozvádí proces pořizování a projednávání veřejnoprávní smlouvy včetně jejího obsahu. Upraven je i proces zrušení veřejnoprávní smlouvy, což byla dosud velká neznámá a nezbylo než postupovat podle interpretace obecných ustanovení správního řádu, což vyvolávalo značnou nejistotu. Žadatel (stavebník) by měl mít možnost ze zákona odstoupit od veřejnoprávní smlouvy, pokud nebyl záměr (tzn. výstavba) ještě zahájen. Chystaná „velká novela“ stavebního zákona je skutečně obsáhlá a není možné ji celou probrat v jediném článku. K tématu se tedy určitě vrátíme v některém z příštích čísel, zejména ve vztahu k připravovaným novinkám v územním a stavebním řízení.

 

Hlavní zprávy

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!