Spojení územního a stavebního řízení | E15.cz

Spojení územního a stavebního řízení

29. července 2008 • 00:00
Nový stavební zákon přinesl v ust. § 78 možnost spojení územního a stavebního řízení u těch druhů staveb, kde se vyžaduje stavební povolení.

Dalším předpokladem jsou jednoznačné podmínky v území, za což zákon považuje zejména schválený územní či regulační plán. Spojit obě řízení nelze u velkých staveb – především těch, které vyžadují posuzování vlivu na životní prostředí podle zák. č. 100/2001 Sb. V praxi s tímto jistě zjednodušujícím postupem není dostatek zkušeností a padá řada otázek. Například: je povinností stavebního úřadu tato dvě řízení spojit, pokud o to navrhovatel-stavebník požádá? Vydává se o případném nevyhovění – zamítnutí žádosti správní rozhodnutí (které může poté žadatel třeba napadnout řádnými opravnými prostředky)? Na jakém formuláři se žádost o spojení územního a stavebního řízení podává? Jak se stanoví okruh účastníků řízení – podle územního nebo stavebního řízení? Jak je to s účastí subjektů podle zvláštních předpisů? V praxi se některé stavební úřady spojováním řízení vyhýbají, protože právní úprava, jejich vedení a příslušné procesní úkony nejsou jasně upraveny.

Obecnou úpravou pro spojování správních řízení je ust. § 140 správního řádu. Základní otázkou je možnost volného správního uvážení stavebního úřadu, zda dané územní a stavební řízení spojí podle § 78 stavebního zákona, či ne. Je nutno říci, že zákon na žádném místě neukládá stavebním úřadům tato řízení spojovat na žádost stavebníka, na tento zvláštní postup tedy není právní nárok.

#####Postupy v případě zamítnutí spojení řízení

Pokud by stavebník s odmítnutím zásadně nesouhlasil, popřípadě považoval důvody odmítnutí za neobhajitelné, není povinností stavebního úřadu o zamítnutí vydat usnesení podle správního řádu. Takové rozhodnutí někdy stavebníci vyžadují, aby mohli rozhodnutí prvoinstančního stavebního úřadu napadnout opravným prostředkem. Ust. § 76 správního řádu, které se zabývá úpravou vydávání usnesení ve správních řízeních, k situaci ale praví, že usnesení se vydává tehdy, pokud je vyžaduje zákon. A ten v případě zamítnutí spojení územního a stavebního řízení o povinnosti vydávat usnesení nehovoří.

Jak má tedy potom postupovat stavební úřad? A naopak nespokojený stavebník? Stavební úřad by měl pokračovat pouze v územním řízení a stavební řízení přerušit podle § 64 správního řádu až do doby vydání územního rozhodnutí, respektive nabytí jeho právní moci. Navrhovatel pak je vyrozuměn o důvodech, které podle názoru stavebního úřadu vylučují postupovat v režimu § 78 stavebního zákona. Pokud by stavební úřad nekonal, má stavebník možnost využít postupu podle § 80 správního řádu (ochrana před nečinností). Lze se domáhat i přezkumu zákonnosti postupu stavebního úřadu, pokud by měl stavebník za to, že poměry v území a charakter návrhu zjevně spojení územního a stavebního řízení umožňují. Stavebník má na své straně i podprůné argumenty ve formě obecné zásady upravené v § 6 odst. 2) správního řádu, podle které má být účastník co nejméně zatěžován a nemají vznikat zbytečné náklady.

Dodejme, že pokud stavební úřad návrhu stavebníka na spojení řízení vyhoví, vydává o tom zvláštní druh usnesení, jež pouze poznamená do spisu podle § 140 správního řádu, který upravuje spojování správních řízení.

Pro žádost o spojení územního a stavebního řízení podle § 78 stavebního zákona neexistuje jednotný nebo předepsaný formulář. Lze proto doporučit, aby navrhovatel podal řádnou žádost o vydání územního rozhodnutí spolu s žádostí o vydání stavebního povolení ve formě, jak stanoví prováděcí předpisy (vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření a vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu). K tomu v samostatném podání požádá o spojení obou řízení ve smyslu § 78 stavebního zákona, přičemž by měl uvést důvody, které k takovému postupu vedou. V každém případě by měl existovat podklad pro to, že stavební úřad obě řízení na žádost spojí.

#####Výhody spojení obou řízení

Pro stavebníky představuje spojení územního a stavebního řízení nemalé výhody. Málo známá i využívaná je možnost zpracovat pouze jednu dokumentaci, která má náležitosti dokumentace pro vydání územního rozhodnutí i stavebního povolení. Pokud stavební úřad trvá na dvou samostatných verzích projektové dokumentace, nemá k tomu zákonné oprávnění. Pokud dotčení účastníci řízení se záměrem z nejrůznějších důvodů nesouhlasí, mohou uplatnit své námitky a podat odvolání pouze jednou.

Zvláštností je veřejné ústní projednání také u stavebního řízení, což jinak stavební zákon neumožňuje. Možnost oddělení veřejné a neveřejné části ústního jednání v případě spojeného územního a stavebního řízení je totiž prakticky velice problematická.

Výsledkem spojeného řízení je konečně jediné rozhodnutí obsahující dva výroky o umístění stavby (včetně podmínek) a povolení stavby (včetně příslušných podmínek provedení a užívání stavby). Oba dva výroky musejí být zvlášť odůvodněny a musí být rozhodnuto o námitkách.

Případné odvolání může být podáno proti kterémukoli výroku, to znamená například pouze proti umístění stavby, nebo naopak proti technickým aspektům jejího povolení. I když se odvolatel odvolá jen proti jednomu z výroků, má odvolání odkladný účinek pro oba. Odvolání proti výroku o umístění stavby tedy znamená automatický odklad vykonatelnosti stavebního povolení. Spojení územního a stavebního řízení přináší bezpochyby řadu výhod, skýtá ovšem i řadu na první pohled nepředvídatelných rizik pro stavebníka. Pokud jsou obě řízení vedena odděleně a po zahájení výstavby je z nejrůznějších důvodů zrušeno územní rozhodnutí (soudním rozhodnutím, v důsledku uplatnění mimořádných opravných prostředků podle správního řádu a podobně), stavební povolení zůstává v platnosti a stavebník může stavět (a tvářit se přitom, že je v dobré víře ohledně platnosti právní moci stavebního povolení). Naopak u spojeného řízení (a tedy i rozhodnutí) může mít zrušení rozhodnutí o umístění stavby, tedy zrušení celého rozhodnutí, katastrofální následky – zrušením rozhodnutí se ruší i stavební povolení a stavba nemůže legálně pokračovat až do doby vydání nového povolení.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!