Soudní přezkum územního plánu: zásadní změny | E15.cz

Soudní přezkum územního plánu: zásadní změny

Dne 14. října 2011 byla ve Sbírce zákonů v částce 106 pod číslem 303/2011 Sb. vyhlášena významná novela zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního („s. ř. s.“), klíčového procesního právního předpisu pro potřeby řízení před správními soudy, mj. také v úseku regulace výstavby.

Dne 14. října 2011 byla ve Sbírce zákonů v částce 106 pod číslem 303/2011 Sb. vyhlášena významná novela zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního („s. ř. s.“), klíčového procesního právního předpisu pro potřeby řízení před správními soudy, mj. také v úseku regulace výstavby.

Aplikační zkušenosti se s. ř. s. a především s praxí soudních řízení přezkoumávajících správní rozhodnutí a opatření obecné povahy vedly k přijetí novely, která zásadně mění místní příslušnosti krajských soudů, koncepce řízení o kasační stížnosti i řízení o zrušení opatření obecné povahy a snaží se zvýšit ochranu proti nečinnosti a nezákonným zásahům správních orgánů.

#####Problémy praxe

K novele s. ř. s. vedla mj. současná neúnosná situace panující na některých soudech, zejm. Městském soudě v Praze. Jedná se především o nepřiměřenou délku soudního řízení, což vyplývá z toho, že rozložení agendy mezi správní úseky jednotlivých krajských soudů v rámci České republiky je podle platného právního stavu značně nerovnoměrné, což se mimo jiné mnohdy výrazně projevuje i v nežádoucí odlišné délce řízení u jednotlivých krajských soudů a přetíženosti některých jejich správních úseků. Zatímco žaloba podaná u krajského soudu mimo Prahu může být vyřízená i v řádech měsíců, v případě Městského soudu v Praze je to několik let. Městský soud v Praze vyřizuje zhruba polovinu všech správních žalob podaných v ČR.

Důvodem toho je právní úprava, která stanoví, že k řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v posledním stupni (s určitými odchylkami ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení, kde se řídí místem bydliště navrhovatele, popřípadě místem, kde se tento zdržuje, a ve věcech pojistného a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, kde je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci rozhodl v prvním stupni). Z hlediska rozhodování stavebních úřadů, tedy všechny žaloby vůči Magistrátu hl. m. Prahy a Krajskému úřadu Středočeského kraje, rozhoduje Městský soud v Praze. Ten k tomu ještě rozhoduje o přezkumu rozhodnutí ústředních orgánů státní správy se sídlem v Praze.

Protože v Praze sídlí velká většina ústředních orgánů státní správy (nepočítaje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Energetický regulační úřad), Městský soud v Praze rozhoduje také v porovnání s ostatními krajskými soudy právně složitější spory. Mnoho žalob u něj končí i v důsledku toho, že řada středočeských institucí má sídlo v obvodu Prahy. Problémy průtahů v řízení a dodržení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě se tak stávají mimořádně naléhavými. Objevily se i názory, že Městský soud v Praze se nachází před kolapsem, pokud v něm již není. Na konci roku 2009 v něm bylo na správním úseku pouze 26 soudců.

#####Hrozba neústavnosti správního soudnictví

Je nutno přiznat, že se české správní soudnictví, a to zejména v Praze, nachází nyní v době před novelou na hranici neústavnosti. Právo na projednání věci bez zbytečných průtahů, resp. právo na vyřízení věci v přiměřené lhůtě, je totiž podle Ústavního soudu „integrální součástí práva na spravedlivý proces, tedy základních práv garantovaných čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod…“ Ústavní soud dále judikoval, že „…je věcí státu organizovat své soudnictví tak, aby principy soudnictví zakotvené v Listině byly respektovány. Případné nedostatky v tomto směru nemohou jít k tíži těch, kteří od soudu právem očekávají ochranu svých práv v ,přiměřené lhůtě‘.“ Můžeme proto shrnout, že jedná-li soud v prokazatelně nepřiměřených časových dimenzích, zasahuje svou nečinností do práva na soudní a jinou právní ochranu, garantovaného Listinou základních práv a svobod (konkrétně do čl. 38 odst. 2 Listiny). Podle tohoto ustanovení má každý právo, aby jeho věc byla projednána bez zbytečných průtahů. Česká republika již prohrála značný počet řízení vedených před Evropským soudem pro lidská práva, který ve správních věcech konstatoval porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě.

#####Změna místní příslušnosti soudů

Novela s. ř. s. mění obecná kritéria pro určení místní příslušnosti jednotlivých krajských soudů rozhodujících ve správním soudnictví. Podle současné právní úpravy jsou k rozhodování v soudním řízení správním věcně příslušné krajské soudy, nestanoví-li soudní řád správní, že věcně příslušný je Nejvyšší správní soud. Ustanovení § 7 odst. 2 s. ř. s. upravuje místní příslušnost tak, že k řízení je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v posledním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany.

Namísto dosavadního pravidla, že místně příslušným je soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v posledním stupni, bude nově rozhodné sídlo orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni.

Jako příklad lze tedy uvést, že bude-li přezkoumáváno rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ve vztahu k prvoinstančnímu rozhodnutí stavebního úřadu v Benešově, bude žalobu projednávat a rozhodovat Krajský soud v Praze, nikoli Městský soud jako doposud.

#####Změna příslušnosti k rušení územních plánů

Podle současné právní úpravy může územní plán přijatý ve formě opatření obecné povahy zrušit pouze Nejvyšší správní soud, přičemž včasnost lhůty pro podání žaloby není omezena. Asi nejpodstatnější změnou v právní úpravě řízení o zrušení opatření obecné povahy je změna věcné příslušnosti z Nejvyššího správního soudu na krajské soudy. Podle novely bude Nejvyšší správní soud rozhodovat o souladu opatření obecné povahy nebo jeho částí se zákonem pouze v řízení o kasačních stížnostech proti rozhodnutím krajských soudů. Krajské soudy budou tedy věcně příslušné pro rozhodování o návrzích na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí v prvním stupni.

Dalším významným momentem je regulace včasnosti podání žalobního návrhu. Nové znění ust. § 101b s. ř. s. zavádí omezení návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části lhůtou tří let, jejíž zmeškání nelze prominout. Tato lhůta vychází ze lhůty stanovené v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád, podle kterého lze soulad opatření obecné povahy s právními předpisy posoudit v přezkumném řízení.

Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu návrhů na rušení územních plánů (resp. jiných opatření obecné povahy) novela ruší dosavadní úpravu, podle níž v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Nově bude tedy platit obecný princip náhrady nákladů řízení podle procesního úspěchu ve věci.

#####Ochrana před nečinností

Novela s. ř. s. mění současnou úpravu soudní ochrany před nečinností správních orgánů, která upravuje jen takové případy nečinnosti, která spočívá v nevydání rozhodnutí ve věci samé. Nová úprava rozšíří ochranu proti nečinnosti správního orgánu i na případy, kdy příslušný orgán vůbec nezahájí řízení z moci úřední, ač je k tomu ze zákona povinen. Účastníci se tedy nově budou moci domáhat toho, aby stavební úřady zahájily řízení, pokud jsou k tomu zákonné důvody (typicky např. odstranění stavby). V důsledku nezahájení správního řízení z moci úřední za situace, kdy je stavební úřad povinen takovéto řízení zahájit, může dojít (a v praxi také často dochází) k závažným zásahům do veřejných subjektivních práv osob, která jsou primárně porušována či ohrožována právním stavem, na který by nečinný stavební úřad měl, pokud by postupoval podle zákona, právě zahájením správního řízení z moci úřední reagovat.

#####Účinnost novely, dopady a cíle

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!