Realitní poradna

27. května 2009 • 09:54
Vím, že neexistuje žádný cenový předpis, který by taxativně určoval výši odměny za zprostředkování realitní kanceláře. Mohli byste mi ale sdělit, v jakém přibližném rozmezí si realitní kancelář účtuje provizi v praxi? Jedná se o pevně stanovenou částku, nebo o procenta?

Tato rubrika vzniká ve spolupráci s Asociací realitních kanceláří ČR

Vím, že neexistuje žádný cenový předpis, který by taxativně určoval výši odměny za zprostředkování realitní kanceláře. Mohli byste mi ale sdělit, v jakém přibližném rozmezí si realitní kancelář účtuje provizi v praxi? Jedná se o pevně stanovenou částku, nebo o procenta?

Máte pravdu, provize neboli odměna za zprostředkování prodeje (koupě), respektive pronájmu (nájmu) nemovitosti i její výše je dána předchozí vzájemnou dohodou zakotvenou ve zprostředkovatelské smlouvě. Nařizování i doporučování uplatňování provize v té či oné výši by bylo v rozporu s naší platnou legislativou. V případě prodejů bývá určena procenty z realizované prodejní ceny (například čtyři procenta apod.), v případě pronájmů pak vychází obvykle z výše měsíčního nájemného (například 1,5 měsíčního nájmu apod.).

Již delší dobu hledám v Praze vhodný byt k pronájmu. Když už mi realitní kancelář našla jeden vyhovující a zejména výše měsíčního nájemného i služeb spojených s užíváním bytu je pro mne akceptovatelná, přišla na mne realitní makléřka s požadavkem složení jakési kauce ve výši dvou měsíčních nájmů pronajímateli. Je to obvyklé?

Ano, jedná se o často využívaný instrument, kterým si pronajímatel zajišťuje své případné pohledávky vůči nájemci bytu. Tuto možnost upravuje zákon č. 107/2006 Sb., kterým byl novelizován občanský zákoník. Vložení nového ustanovení § 686a přineslo nový institut nazvaný „složení peněžních prostředků k zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu a k úhradě jiných svých závazků v souvislosti s nájmem“ neboli „kauce“. Se zmíněnou úpravou je spojena řada skutečností, mimo jiné to, že maximální výše kauce nesmí přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného a záloh na úhradu za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu a má být složena na zvláštním účtu pronajímatele.

Bydlím v obecním bytě. Ten mi nabídla obec k odkoupení za cenu, která mi připadá nepřiměřená. Před pěti lety byly obdobné byty nabízeny nájemníkům za nižší ceny. Je možné, abych se o stanovení ceny bytu soudil?

Domnívám se, že byste v takovém případě nedosáhl požadovaného úspěchu. Zastupitelé musí zejména ctít zásadu hospodárnosti při nakládání s majetkem obce. Tento příkaz dává obci zákon a prodej výrazně pod cenou může být diskutabilní. V zásadě by měli volit ceny v místě a čase obvyklé, tj. tržní. Mohou přistoupit ke schválení cen nižších, pokud tento postup odůvodní. Jedná se o svébytné rozhodnutí obce, které může být jen velmi komplikovaně zpochybněno. Nájemníci mají již tak výsadu. Jedná se o přednostní právo na koupi bytu, který mají v nájmu. Obec totiž nesmí byt stávajícího nájemníka prodat jinému bez dodržení řádného postupu spojeného s předkupním právem. Pak může obec byt nabídnout, i s nájemníkem, třetím osobám. Jiné nemovitosti v obci se vždy prodávají na základě výběrového řízení. Obecně totiž platí, že o tom, jakým způsobem a za jaké ceny, může každá obec rozhodovat sama. Musí však respektovat určité hranice. Pokud si obec nechá zpracovat znalecké posudky, jejichž výstupy porovná s cenami realizovanými v místě a čase obvyklými, a k cenám takto zjištěným přihlédne při stanovení cen, které pro prodej schválí zastupitelé, pak její rozhodnutí s největší pravděpodobností obstojí.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!