Právo žalovat obce může vést k bezbřehé právní anarchii | E15.cz

Právo žalovat obce může vést k bezbřehé právní anarchii

16. března 2011 • 12:53
V současné době probíhají v rámci tzv. protikorupční strategie politické úvahy o možnosti změny právní úpravy zákona o obcích. Uvažovaná změna vychází z principu, že každý občan obce (města) by mohl podat žalobu na určení neplatnosti smlouvy, jejímž předmětem je nakládání s majetkem obce.

V současné době probíhají v rámci tzv. protikorupční strategie politické úvahy o možnosti změny právní úpravy zákona o obcích. Uvažovaná změna vychází z principu, že každý občan obce (města) by mohl podat žalobu na určení neplatnosti smlouvy, jejímž předmětem je nakládání s majetkem obce.

Každý občan obce by tedy mohl napadat uzavřené smlouvy o převodu majetku a požadovat od soudu prohlášení neplatnosti takových smluv. Jakkoli je takovýto návrh (legislativně) zcela novátorským trendem, může mít významné negativní praktické dopady. Přijetí nové úpravy by mohlo nalomit velmi výrazným způsobem investice do stále významné části nemovitostního portfolia vlastněného obcemi. Mohlo by zároveň dojít k zpochybnění již existujících transakcí. Samozřejmě nejde jen o nemovitosti.

#####Občan dnes nemůže jen tak žalovat obec

Jaký je současný stav právní úpravy? Žádný právní předpis neumožňuje občanům přímo podávat zcela bez dalšího žaloby na neplatnost smluv o prodeji majetku obce. Chybí zde totiž tzv. „aktivní legitimace“ k podání žaloby. Navíc občané by museli za současného stavu právní úpravy prokazovat tzv. „naléhavý právní zájem“. Ústavní soud se v této souvislosti vyjádřil, že o naléhavý právní zájem může zásadně jít jen tehdy, jestliže by bez soudem vysloveného určení (že právní vztah nebo právo existuje) bylo buď „ohroženo právo žalobce, nebo by se jeho právní postavení stalo nejistým“.

Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že názor o tom, že občané mohou podávat žaloby o určení neplatnosti smlouvy o převodu obecního majetku, je „absurdní“. Přestože existoval v nedávné minulosti pokus Krajského soudu v Českých Budějovicích o přiznání takového práva občanům, tento pokus zcela jednoznačně ztroskotal u Nejvyššího soudu České republiky. Právní názor Nejvyššího soudu České republiky byl mimo jiné potvrzen i nedávným rozhodnutím Krajského soudu v Brně z prosince 2010. Občané by mohli žalovat smlouvy, pokud by se sami účastnili výběrového řízení. Nestačí být pouze občanem obce.

Navíc podle současné právní úpravy soudům v občanskoprávním řízení nepřísluší hodnotit, zda platné právní předpisy poskytují občanům obce dostatečné nástroje kontroly hospodaření obce, protože toto značně přesahuje rozsah jejich pravomoci. Za současné právní úpravy je kontrola občanů nad smlouvami uzavíranými obcemi vykonávána zejména principem veřejnosti (např. formou zveřejnění záměru prodat majetek, schválení prodeje zastupitelstvem obce atp.). Každý občan může samozřejmě podat trestní oznámení a převést konkrétní případ do roviny trestněprávní.

Nelze tedy konstatovat, že neexistuje kontrola. Opak je pravdou. Sama obec podat žalobu na neplatnost smlouvy samozřejmě může. Často však chybí ochota k podání žaloby. Ochota či neochota obce (vždy se jedná o konkrétní osoby) podat žalobu však nemůže být nahrazována nekontrolovatelným právem občanů, neboť konkrétní složení orgánů obcí je výsledkem komunálních voleb. Volby jsou výsledkem demokratického procesu a je nezbytné to zcela respektovat.

#####Nová úprava hrozí anarchií v právních vztazích

V současné době však již existují dostatečné mechanismy, které umožňují postih při nezákonném nebo nehospodárném nakládání s majetkem obce. Místo využívání stávajících mechanismů se však předkládají návrhy vedoucí k právní nejistotě. Pokud by bylo zavedeno právo občanů žalovat, pak je zcela legitimní otázka, zda může podávat občan žaloby na smlouvy uzavírané krajem. A proč by nemohl každý občan České republiky (z titulu občanství) podávat žaloby na Českou republiku? Teoreticky by tedy mohl podávat žaloby každý. Chceme-li být důslední, vzniká otázka, proč omezovat žaloby pouze na občany obce. Proč by nemohly žalovat osoby, které v obci dlouhodobě žijí, byť v obci nejsou přihlášeny k pobytu?

#####Zájem o ochranu obce bývá druhořadý

Kdokoli zastupoval investory v soudních řízeních, jistě potvrdí, že žaloby jsou podávány primárně s cílem politické agitace žalobců a (často předstíraný) zájem o ochranu obce je zpravidla pouhým formálním prostředkem. Žaloby jsou tak často zneužívány k osobním ambicím různých politických a pseudopolitických aktivistů. Nelze opominout, jaké problémy působí jakákoli žaloba o určení vlastnického práva k nemovitosti (bez ohledu na to, zda je žaloba řádná, či šikanózní). Podaná žaloba totiž znemožňuje reálně nakládání s pozemkem a zcela zásadním způsobem ohrožuje postavení investora v případě poskytnutých úvěrů, kdy takovéto pozemky jsou zpravidla předmětem zástavního práva.

Předkladatelé návrhu však mají legitimní právo na úpravu vyšší kontroly hospodaření s majetkem obcí, ale tohoto záměru je možné dosáhnout efektivně i jinými mechanismy, než je žaloba na neplatnost právního úkonu. Klíčem budoucích úvah může být např. posílení odpovědnosti osob, které činí úkony jménem obce. Nikdy by však neměla být úvaha vedena k bezbřehému rozšiřování okruhu osob oprávněných podat žalobu a k zahlcování soudního systému zčásti i (často) nesmyslnými žalobami. Stabilita právního prostředí je velmi významnou hodnotou, kterou je nezbytné podporovat a která by měla mít přednost před potenciální anarchií.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!