PPP projekty nabízí nové zdroje finančních prostředků | E15.cz

PPP projekty nabízí nové zdroje finančních prostředků

3. listopadu 2010 • 12:31
Jednou z možností soukromých subjektů, větších i menších, jak využít svých finančních zdrojů a odborných schopností a uspokojit aktuální potřeby státu, je spolupráce na projektech Public Private Partnership (PPP). Základní myšlenkou PPP projektů je dlouhodobý smluvní vztah (typické je rozmezí 20 až 30 let), ve kterém veřejný a soukromý sektor sdílejí užitky a rizika plynoucí ze zprostředkování veřejné infrastruktury a veřejných služeb.

Jednou z možností soukromých subjektů, větších i menších, jak využít svých finančních zdrojů a odborných schopností a uspokojit aktuální potřeby státu, je spolupráce na projektech Public Private Partnership (PPP). Základní myšlenkou PPP projektů je dlouhodobý smluvní vztah (typické je rozmezí 20 až 30 let), ve kterém veřejný a soukromý sektor sdílejí užitky a rizika plynoucí ze zprostředkování veřejné infrastruktury a veřejných služeb.

Výhodou takového partnerství je výměna a sdílení zkušeností, znalostí a schopností obou partnerů a přenesení kompetencí na sektor, který je k tomu povolanější. Výhodou je rovněž přenesení rizik na sektor, jenž je dokáže lépe spravovat a řídit. Zkušenosti dokazují, že při projektech PPP dochází k příznivému dopadu na státní finance a ekonomiku, ke zvýšení kvality a efektivity služeb veřejné správy, zrychlené realizaci významných projektů a efektivnímu využití odbornosti soukromého sektoru.

#####PPP versus veřejná zakázka

PPP je svou podstatou blízká standardním veřejným zakázkám, jelikož se jedná o uspokojení veřejné potřeby soukromým sektorem. Hlavním znakem oddělujícím PPP od běžné veřejné zakázky je podstatný přenos rizik projektu na soukromý sektor, např. projekční a stavební riziko, provozní riziko, riziko poptávky. PPP má řadu variací a forem, od „štíhlejších“ projektů řešených formou BOT (Build-Operate-Transfer) či DBFO (Design-Build-Finance-Operate) až po projekty s maximálním možným zapojením soukromého sektoru formou koncese.

V tomto případě je soukromý sektor zodpovědný za návrh, výstavbu, údržbu, financování, provozování a rovněž za výběr poplatků od uživatelů infrastruktury. Koncese se tedy od veřejné zakázky liší především formou protiplnění. U běžné veřejné zakázky se jedná o objednávku zboží či služeb veřejným sektorem a protiplnění je (obvykle) peněžní. U projektů vznikajících z koncesních smluv, tedy u projektů PPP, naproti tomu dochází k uspokojení finančních nákladů dodavatele přímo z provozování určitého díla či služby a výběru příslušného poplatku za využití daného díla či služby. Právní úpravu projektů PPP v české legislativě nalezneme ve dvou úzce propojených zákonech; v zákoně o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. a v koncesním zákoně č. 139/2006 Sb.

Koncesní zákon se vztahuje na projekty, které obsahují přenos rizika poptávky po veřejné službě na soukromý sektor. Příkladem takovýchto projektů by mohla být stavba dopravní infrastruktury s rizikem poptávky veřejnosti po jejím využití či výstavba administrativní budovy, částečně využívané státní správou a částečně soukromými subjekty, s rizikem pronájmu budovy. Případy, kdy toto riziko zůstává na straně veřejného sektoru, se označují jako „kvazikoncesní veřejné zakázky“ a využívá se ustanovení obou zákonů.

#####Koncesní zákon

Koncesní zákon upravuje podmínky a postup veřejného zadavatele při výběru dodavatele v koncesním řízení, a dále upravuje podmínky vztahující se k uzavírání koncesních smluv, jejich obsahu a plnění. Významné je, že úprava v koncesním zákoně přesahuje povinný rámec daný směrnicí Evropské unie a kromě koncesních smluv na stavby upravuje rovněž koncesní smlouvy na služby, které na evropské úrovni regulovány nejsou. Koncesní řízení počíná oznámením veřejného zadavatele o zahájení koncesního řízení a končí uzavřením koncesní smlouvy.

Oznámení o zahájení koncesního řízení je výzvou neomezenému počtu dodavatelů k podání žádostí o účast v koncesním řízení a k prokázání splnění požadované kvalifikace, která zcela jasně vymezí předmět koncese, kvalifikační kritéria a způsob prokázání kritérií. Tato kvalifikace by měla pouze prokázat, že dodavatelé jsou schopni projekt realizovat, a nemůže být hodnotícím kritériem nabídek. Další fází koncesního řízení je výzva k podání nabídek. Zde má zadavatel značnou volnost postupu a zákon mu umožňuje o nabídkách jednat či si je vyžádat bez dalších jednání s možnými koncesionáři.

V každém případě musí výzva obsahovat koncesní dokumentaci s vymezením obchodních, technických, hodnotících a dalších podmínek. Dokumentace zpravidla rovněž obsahuje požadavek na určení příjmů koncesionáře, tedy na plnění, která bude koncesionář brát z provozu infrastruktury. Po dodání nabídek následuje jednání o nabídkách a hodnocení nabídek, v nichž platí obdobná ustanovení zákona o veřejných zakázkách.

#####Koncesní smlouva

Celý proces končí výběrem koncesionáře a uzavřením koncesní smlouvy. Koncesní smlouva je soukromoprávní smlouvou, která je obchodním závazkovým vztahem ve smyslu § 261 obchodního zákoníku, to znamená, že se jedná o projev vůle smluvních stran, a ne o jednostranný vrchnostenský akt. Koncesní zákon neurčuje, kdo musí být vlastníkem majetku, jehož se koncese týká, a je tedy na smluvních stranách, aby toto vyřešily dohodou. Naprosto klíčovými ustanoveními koncesní smlouvy jsou ustanovení týkající se předčasného ukončení smlouvy a souvisejícího vypořádání majetkových poměrů.

[file:7652:small:right]

I v tomto případě mají strany smluvní svobodu, a často právě zde dochází k dlouhým jednáním. Mezi podstatné náležitosti koncesní smlouvy patří stanovení důvodů, pro které může dojít k předčasnému ukončení smlouvy, vymezení právních vztahů k majetku, jenž je určen k realizaci koncesní smlouvy, a stanovení pravidel vypořádání vztahů k majetku. Neobsahujeli smlouva tyto náležitosti, je absolutně neplatná. Koncesní smlouva by měla rovněž obsahovat závazek koncesionáře poskytovat služby nebo provést dílo, závazek zadavatele umožnit koncesionáři brát užitky z poskytování služeb nebo užívání díla a přenesení podstatné části rizik spojených s braním užitků na koncesionáře.

Pakliže smlouva neobsahuje některý z těchto bodů, nejedná se o koncesní smlouvu a právní režim koncesního zákona se na ni nevztahuje. Využitím projektů PPP se veřejný sektor nezbavuje odpovědnosti za poskytování služeb. Dojde-li tedy například k využití PPP při provozu nemocnice a koncesionář není schopen dostát svým závazkům, zůstává zadavatel odpovědný za poskytování nemocničních služeb. Koncesní zákon určuje, že v takovém případě bude odpovědnost za škody způsobené koncesionářem spočívat na zadavateli.

#####Rozvoji PPP projektů možná pomůže krize

Jelikož zkušenosti s PPP v České republice jsou minimální, a to jak ve veřejném sektoru, tak v soukromém sektoru, zřídila vláda České republiky PPP Centrum České republiky, které má pomoci rozvoji PPP. Jeho cílem je příprava metodiky PPP, šíření zkušeností z již realizovaných projektů a účast na legislativním procesu týkajícím se PPP. Rozvíjet PPP projekty chce také soukromý sektor, který pro tyto účely založil Asociaci PPP. Zkušenosti s projekty PPP a s vývojem trhu v zahraničí dávají tušit, že i v České republice může dojít v blízké době k většímu využití PPP v budování infrastruktury, poskytování administrativních služeb a v oblasti utility.

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!