Paragraf 196a obchodního zákoníku má ochránit před nepoctivým jednáním | E15.cz

Paragraf 196a obchodního zákoníku má ochránit před nepoctivým jednáním

Ustanovení § 196a bylo do obchodního zákoníku (ObchZ) vloženo s účinností od 1. července 1996. I přes takto dlouhou existenci, několik novelizací a upřesnění v podobě judikatury Nejvyššího soudu České republiky je nejen jeho interpretace v některých částech stále nejednoznačná, ale mnohdy je dokonce zcela opomíjeno.

Ustanovení § 196a bylo do obchodního zákoníku (ObchZ) vloženo s účinností od 1. července 1996. I přes takto dlouhou existenci, několik novelizací a upřesnění v podobě judikatury Nejvyššího soudu České republiky je nejen jeho interpretace v některých částech stále nejednoznačná, ale mnohdy je dokonce zcela opomíjeno.

Protože se jedná o ustanovení, jehož nerespektování může mít při zamýšlených realitních transakcích či běžné korporátní praxi společností za následek absolutní neplatnost právního úkonu, je jistě vhodné věnovat mu zvýšenou pozornost. Výše uvedené ustanovení ObchZ je zpravidla problémem při due diligence obchodních společností a nemovitostních projektů. Následky porušení § 196a ObchZ mohou působit zcela zásadní komplikace. Účelem § 196a ObchZ je zajistit ochranu obchodní společnosti před nepoctivým jednáním osob, které jsou oprávněny za ni činit právní úkony (jednatelé, členové představenstva).

Jinými slovy jde o to, aby osoby, které mají možnost ovlivnit jednání společnosti, neuzavíraly ve svůj prospěch obchody, které budou pro obchodní společnost nevýhodné, nebo aby nedocházelo ke zneužívání jejího majetku. Na základě tohoto ustanovení tak akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným budou vždy pro vymezený okruh smluv uzavíraných mezi konkrétními subjekty potřebovat schválení valné hromady či ocenění hodnoty převáděného majetku soudem jmenovaným znalcem. A při jakých úkonech je tedy třeba zpozornět?

#####Finanční smlouvy a bezplatné převody majetku

Podle § 196a odst. 1 a 2 ObchZ je společnost vždy povinna zajistit předchozí souhlas valné hromady a současně uskutečnit transakci za podmínek obvyklých v obchodním styku v případě, že na jedné straně zamýšlené smlouvy má stát společnost a na straně druhé některá z kvalifikovaných osob:

* člen představenstva (jednatel),

* člen dozorčí rady,

* prokurista či jiná osoba, která je oprávněna jménem společnosti smlouvu uzavřít (obecně je za takovou osobu považován např. likvidátor či nucený správce, nejširší výklad sem však zahrnuje i osoby jednající na základě plné moci); nebo

* osoba kterékoli z těchto osob blízká (judikatura dovodila, že za osobu blízkou se považují nejen všechny osoby spadající pod definici uvedenou v § 116 občanského zákoníku, ale také osoby právnické).

Současně se musí jednat o smlouvu:

* o úvěru nebo půjčce (společnost může být jak na straně dlužníka, tak i věřitele),

* jejímž obsahem má být zajištění závazku kvalifikované osoby (musí být tedy zajišťován závazek takové osoby z úvěru či půjčky, nikoli závazek společnosti); nebo

* na jejímž základě má být na kvalifikovanou osobu bezplatně převeden majetek společnosti (kvalifikovaná osoba má být na straně obdarovaného).

Pokud zde existuje personální propojení kterékoli z kvalifikovaných osob ve vztahu k jinému subjektu (např. taková osoba je současně členem statutárního orgánu jiné společnosti), pak se obě povinnosti (souhlas valné hromady a podmínky obvyklé v obchodním styku) vztahují i na smlouvy uzavírané ve prospěch takového jiného subjektu, a to dokonce bez ohledu na skutečnost, zda kvalifikovaná osoba v konkrétní transakci vystupovala či nikoli. Povinnost souhlasu valné hromady se vztahuje i na bezúplatný převod majetku společnosti na akcionáře.

#####Podpisu smlouvy musí předcházet souhlas valné hromady

Naopak výjimku z povinnosti zajistit souhlas valné hromady představují situace, kdy ovládající osoba poskytuje osobě ovládané úvěr či půjčku nebo zajišťuje její závazek.

V praxi to tedy bude znamenat, že v případě, kdy zamýšlená smlouva svým předmětem a účastníky spadá do okruhu § 196a odst. 1 nebo 2 ObchZ, musí společnost nejen zajistit předchozí souhlas valné hromady s uzavřením takové smlouvy, ale pro její platnost je současně nutné, aby obsah smlouvy odpovídal podmínkám „obvyklým v obchodním styku“. Co se takovými podmínkami rozumí, není zcela jednoznačné, nicméně obecně se jimi rozumí podmínky, za kterých poskytují obdobná plnění na společnosti nezávislé, v daném oboru komerčně fungující subjekty, a to v obdobném místě a za stejných či obdobných podmínek. To se bude týkat zejména výše úroku ve smlouvách o úvěru a půjčce. Je nutné zdůraznit, že souhlas valné hromady musí být v tomto případě vždy předchozí, tedy že společnost je povinna jej zajistit ještě předtím, než přistoupí k samotnému podpisu smlouvy. Nedodržení tohoto požadavku má za následek absolutní neplatnost takové smlouvy pro rozpor se zákonem a takovou vadu již nelze žádným způsobem (a to ani dodatečným souhlasem valné hromady) napravit.

#####Úplatné převody majetku

Ještě o něco širší je pak vymezení osob, na něž se vztahuje ustanovení § 196a odst. 3 ObchZ. V případě, že společnost nabývá či úplatně převádí na:

* zakladatele,

* akcionáře (společníka s. r. o.) či osobu jednající s akcionářem (společníkem) ve shodě,

* člena představenstva (jednatele), člena dozorčí rady, prokuristu či jinou osobu, která je oprávněna jménem společnosti takovou smlouvu uzavřít, nebo osobu kterékoli z těchto osob blízkou; nebo

* osobu ovládanou či osobu, se kterou tvoří koncern,

majetek za protihodnotu ve výši alespoň jedné deseti upsaného základního kapitálu společnosti ke dni nabytí, musí být hodnota takového majetku stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Pokud k nabytí majetku dochází v době do tří let od vzniku společnosti, musí jej navíc schválit valná hromada společnosti. Na rozdíl od finančních smluv a bezplatného převodu majetku zde zákon nevyžaduje souhlas předchozí, a proto jeho absence nezpůsobuje neplatnost, ale pouze neúčinnost smlouvy. To znamená, že smlouva bude platná, avšak do okamžiku schválení valnou hromadou nenastanou jí předvídané právní účinky a nelze ji vymáhat. Znalecký posudek nebude potřeba u smluv, jejichž obsahem je (a) nabytí nebo zcizení majetku v rámci běžného obchodního styku, (b) nabytí z podnětu či pod dozorem nebo dohledem státního orgánu (např. na základě rozhodnutí soudu či správního orgánu), nebo © nabytí na českém nebo zahraničním regulovaném trhu či v českém nebo zahraničním mnohostranném obchodním systému.

#####Posudek může zhotovit jen soudní znalec

Jestliže má tedy zamýšlená transakce být uskutečněna mezi výše vymezeným okruhem osob, její hodnota přesahuje zákonem stanovený limit a nejedná se o některou z výjimek, musí společnost před samotnou realizací zajistit vyhotovení znaleckého posudku, kterým bude předmět převodu oceněn. Nemůže však jít o posudek libovolného znalce, ale pouze takového, kterého za tímto účelem jmenuje soud na návrh společnosti. Ačkoli společnost může ve svém návrhu sama určit konkrétního znalce, soud není tímto návrhem vázán. Náklady za zpracování znaleckého posudku hradí společnost a stanoví se dohodou. V případě, že se strany na výši odměny znalce nedohodnou, určí ji na návrh kterékoli z nich soud.

Pokud jde o hodnotu převáděného majetku, společnost je vždy povinna respektovat cenu, kterou znalec v posudku určil. To znamená, že kupní cena uvedená v převodní smlouvě musí vždy odpovídat znalcem stanovené hodnotě a nelze se od ní odchýlit, a to ani směrem nahoru, ani dolů. V případě, že znalecký posudek úplně chybí nebo cena uvedená ve smlouvě není totožná se závěrem znalce, smlouva je považována za absolutně neplatnou. Takovou neplatnost již nelze zhojit, a to ani dodatečným vypracováním znaleckého posudku. V praxi developerských společností se lze právě v konfrontaci s převodem majetku setkat s nejvyšším počtem pochybení.

#####Při uzavírání smluv je nutné splnit zákonné požadavky

Jak již bylo uvedeno výše, akciová společnost nebo společnost s ručením omezeným je oprávněna uzavřít smlouvu o zajištění závazků spřízněných osob pouze po předchozím souhlasu valné hromady a za podmínek obvyklých v obchodním styku. Stejná povinnost se bude týkat i situací, kdy společnost jednostranným úkonem (nikoli dvoustrannou dohodou) převezme ručení za cizí závazek. U převzetí ručení však není nutné zajišťovat ocenění hodnoty závazku znaleckým posudkem. Význam § 196a ObchZ je tedy zřejmý. Jestliže společnost zvažuje uzavření smlouvy, jejíž smluvní strany jsou ve výše uvedeném smyslu personálně propojeny, měla by vždy důkladně ověřit, zda se na takový obchod nevztahují zákonné požadavky. Může se totiž stát, že jejich opomenutím neplatně převede či nabude nemovitost nebo obchodní podíl, přičemž náprava takové vady už nemusí být možná. Není bohužel výjimkou, že tato skutečnost, která je zpravidla odhalena při akvizičních právních prověrkách, má významné finanční dopady a nezřídka představuje překážku uskutečnění plánované transakce.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!