Opomenutý účastník řízení může zkomplikovat stavbu

23. srpna 2010 • 10:26
Odpovědnost za správné určení okruhu účastníků řízení má stavební úřad, ale pokud udělá chybu, může se taková chyba stát důvodem pro neplatnost celého řízení včetně výsledného územního rozhodnutí a stavebního povolení. Nejedná se o nový problém, ale jeho důsledky jsou pro praxi stále aktuální.

Domáhá-li se osoba postavení účastníka řízení a tvrdí, že s ní nebylo jednáno ani jí nebylo doručeno rozhodnutí, musí stavební úřad nejdříve zjišťovat, zda podle zákona toto postavení má. Byla-li osoba účastníkem řízení, musí být jako předběžná zodpovězena otázka, zda rozhodnutí vydané v řízení bez její účasti nabylo právní moci nebo ne. Od jejího zodpovězení se odvíjejí úvahy o tom, jaké procesní prostředky k nápravě existují, resp. zda by mohly nebo nemohly být využity. Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího správního soudu, správní orgán nemůže zhojit opomenutí účastníka řízení tím, že mu následně poskytne k nahlédnutí a vyjádření projektovou dokumentaci stavebních úprav a požaduje po něm vznesení konkrétních námitek, které bylo možno uplatnit ve stavebním nebo územním řízení.

#####Několik rozdílných postojů NSS

Nejvyšší správní soud přijal k problematice opomenutí účastníka řízení několik rozdílných názorů, které se liší také v tom, podle jakých procesních předpisů bylo předmětné rozhodnutí vydáno (nový či starý správní řád, nový či starý stavební zákon). Existují tři základní názory:

• Důsledkem neoznámení rozhodnutí účastníkovi řízení je to, že vydané rozhodnutí nenabývá právní moci. Opomenutý účastník proto může podat odvolání kdykoli až do okamžiku, kdy mu bylo rozhodnutí řádně oznámeno a následně mu uplynula odvolací lhůta (Nejvyšší správní soud sp. zn. 4 As 27/2003, 3 As 58/2003, 3 As 14/2004).

• Druhý názor dovozuje, že opomenutý účastník může proti neoznámenému rozhodnutí podat odvolání, avšak jen ve lhůtě tří měsíců od okamžiku, kdy se o existenci rozhodnutí a řízení dozvěděl (Nejvyšší správní soud sp. zn. 3 As 35/2004, 2 As 20/2005, 4 As 36/2005 nebo 4 As 6/2006).

• Podle třetího menšinového názoru opomenutý účastník může podat odvolání jen do skončení běhu lhůty pro podání odvolání neopomenutým účastníkům (Nejvyšší správní soud sp. zn. 5 As 47/2003).

Typickým případem je situace, kdy opomenutý účastník vystoupí poté, kdy správní orgán již vyznačil nabytí právní moci, a účastenství současně správní orgán popírá. Co tedy dělat, když máme např. pravomocné územní rozhodnutí, proti jehož vykonatelnosti začne brojit (údajně) opomenutý účastník řízení?

#####Zvrátit právní moc nelze jen kvůli formalitám

Právní moc rozhodnutí automaticky nekončí jen tím, že při oznamování rozhodnutí byl opomenut účastník, jestliže jsou splněny dva předpoklady:

• Opomenutý účastník se s dostatečnou jistotou a včas seznámil s vydaným rozhodnutím, především tedy, kdy a kým bylo vydáno, jak jej lze identifikovat, jakým způsobem a v jakém rozsahu mu takové rozhodnutí zasahuje do práv, a měl tedy účinnou možnost se proti němu účinně bránit opravnými prostředky. Obvykle tu půjde o případy, kdy se opomenutý účastník s obsahem rozhodnutí seznámil prostřednictvím jiné osoby nebo se s ním seznámil jinak, a to prokazatelně a v rozsahu potřebném pro účelnou obranu proti němu (nahlížením do spisu v jiné procesní roli atp.).

• Opomenutý účastník ve výše uvedeném rozsahu seznal obsah rozhodnutí v době, kdy ještě ostatní účastníci nemohli vycházet z toho, že rozhodnutí nabylo právní moci.

[file:6933:small:right]

Za výše uvedených předpokladů samotný nedostatek formálního doručení rozhodnutí automaticky nezpůsobí, že by rozhodnutí pozbylo právní moci. Jedná se pouze o procesní vadu, kterou správní orgán zhojí tím, že stejnopis rozhodnutí účastníkovi vydá, a to bez právních účinků doručení, které by znamenaly počátek běhu lhůt pro podání opravných prostředků.

Nelze na újmu ostatních účastníků řízení zvrátit právní moc rozhodnutí jen proto, že některému (opomenutému) účastníkovi nebylo rozhodnutí řádně formálně oznámeno (doručeno), jestliže přitom takový účastník obsah rozhodnutí znal buď fakticky (např. pošta vydala zásilku s rozhodnutím nesprávně sousedovi, rozhodnutí nebylo doručeno do vlastních rukou), nebo proto, že si takovou vědomost zjednal z jiného zdroje (např. od jiného účastníka řízení, který mu předal kopii rozhodnutí, s rozhodnutím se seznámil v jiné věci, nahlížením do spisu v pozdější době atd.). V takovém případě nastává fikce oznámení, a od ní se odvíjí běh lhůt stejně tak jako by došlo k oznámení řádnému.

Nejsou-li ale splněny uvedené předpoklady, tedy pokud stavební úřad dospěje k závěru, že naznačené předpoklady k „setrvání“ právní moci splněny nebyly a rozhodnutí v právní moci pro opomenutí účastníka nenabylo (fikce oznámení nenastala), nezbývá než řádně doručit vydané rozhodnutí účastníkovi, kterému tím počne běžet lhůta pro odvolání. Vyplatí se proto extenzivnější výklad okruhu účastníků řízení, a to jak územního, tak stavebního. Každé rozhodnutí musí podle § 69 správního řádu obsahovat seznam účastníků řízení, bez ohledu na to, zda je doručováno veřejnou vyhláškou či nikoli.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!