Nový zákon přinesl pozitiva i negativa | E15.cz

Nový zákon přinesl pozitiva i negativa

Česká republika má za sebou první rok fungování zákona č. 182/2006, o úpadku a jeho řešení, tedy insolvenčního zákona, který vstoupil v platnost v lednu 2008, a nahradil tak dřívější zákon o konkurzu a vyrovnání.

„Jeho přínosem je procesní fázování celého řízení, kdy všem zúčastněným subjektům zákon jednoznačně ukládá, co musejí udělat. To řízení urychluje a zpřehledňuje,“ říká advokátka JUDr. Sylva Rychtalíková, která se spolu s dalšími odborníky na jeho tvorbě podílela.

Insolvenční zákon má své výhody, ale i mnohé nedostatky. Bezprostředně se týká společností zpeněžujících majetek firem v konkurzu. Mezi ně patří Naxos, jeden z prvních dražebníků v republice, který se zpeněžováním společností v úpadku začínal. Naxos působí na trhu s realitami 15 let, a za tu dobu vydražil majetek za více než pět miliard korun, z toho drtivou většinu právě v rámci konkurzních řízení. Zkušenosti má zejména s realizací velkých a složitých obchodních případů. Nyní je využívá při dražbách podle nového insolvenčního zákona a je také jednou z prvních společností, které již takovou dražbu realizovaly.

#####K pozitivům patří hlavně rychlost

Nový insolvenční zákon vznikl podle Sylvy Rychtalíkové proto, že s aplikací dřívějšího zákona o konkurzu a vyrovnání panovala všeobecná nespokojenost. Mimo jiné byly kritizovány zdlouhavost řízení, malý rozsah práv věřitelů v konkurzním řízení a zastaralá koncepce způsobu řešení úpadku, která preferovala likvidační konkurz. „Jeden z našich zahraničních poradců situaci českého dlužníka, kterému hrozí úpadek či který je v úpadku, komentoval tak, že náš dlužník si může vybrat mezi vraždou a sebevraždou,“ uvádí Rychtalíková. „Z obchodního pohledu není žádný podstatný rozdíl mezi tím, co je draženo na základě insolvenčního zákona, a co podle dřívějšího zákona o konkurzu a vyrovnání. Změnily se ale podmínky pro zpeněžení,“ vysvětluje obchodní ředitel společnosti Naxos Libor Nevšímal. Dříve totiž o tom, kdo bude takovou nemovitost prodávat, rozhodoval správce konkurzní podstaty. Nyní je to věřitel, který má oproti minulosti mnohem větší pravomoci. Zejména pak zajištěný věřitel má výsadní postavení ke zpeněžovanému majetku. K pozitivům insolvenčního zákona patří podle Nevšímala především rychlost. „Naše dosavadní zkušeností ukazují, že interval mezi začátkem insolvenčního řízení a zpeněžením majetku je mnohem kratší než dříve, protože nové postupy jsou svižnější,“ říká. Kladně také hodnotí větší transparentnost insolvenčního řízení. Naopak nedostatky vidí Libor Nevšímal zejména v nejednoznačnosti zákona. Může se například stát, že se koná předtím již správcem schválená dražba. A na poslední chvíli na ni přijde jeden z věřitelů, který s ní nesouhlasí. Zůstává pak otázka, co se s dražbou stane.

#####Komplikovaná reorganizace firmy

Nedostatky zákona spočívají podle několika insolvenčních správců mimo jiné v uplatňování možnosti reorganizace. Ta by měla zachraňovat společnosti, které jsou životaschopné. „Má ale tak přísné podmínky, že je takřka žádná firma v insolvenci nemůže splnit. Za celý loňský rok bylo v České republice soudem odsouhlaseno šest reorganizací, z toho dvě v Praze, a například ve Středočeském kraji žádná,“ říká insolvenční správce Vít Jungbauer. Podle dalších správců je reorganizace, i když ji soud schválí, drahá a složitá a je jen pro velké firmy a společnosti. Dalším problémem je to, že zajištění věřitelé, především banky, nechtějí snižovat svůj výtěžek o náklady na výrobu či provoz tak, aby podnik dál fungoval. Chtějí totiž zpeněžit soubor nebo jednotlivé části movitého a nemovitého majetku, jimiž jsou jejich pohledávky zajištěny. Je proto až na výjimky velmi obtížné takový podnik provozovat. „To všechno ale ve svém důsledku zcela otáčí původní smysl, podle něhož insolvenční zákon vznikal,“ pokračuje Jungbauer a poukazuje na současné krachy skláren a porcelánek, kdy v zásadě u všech probíhá likvidační konkurz, přestože většinou mají zakázky. Podle jeho slov se v insolvenčním zákoně připravuje zhruba 14 změn směřujících k provozování a zachování zaměstnanosti.

#####Vyžaduje se větší odpovědnost a profesionalita

Povinnosti a odpovědnost insolvenčního správce jsou výrazným způsobem širší a přísnější, než tomu bylo podle dřívějšího zákona. To s sebou nese i daleko větší důraz na kvalitu a pečlivost práce toho, kdo zpeněžení majetku realizuje. Naxos byl ale na profesionalitu a preciznost zvyklý již od svého vzniku. „Mnohé postupy, například návyky a metodika práce zpeněžovatele, jsou velmi podobné těm minulým v době platnosti dřívějšího zákona. Tehdy, stejně jako nyní, byly důležité zkušenosti, zvládnutá metodika i právní zázemí. Teď se nám pečlivost, která vyžadovala při přípravě transakce vždy maximum podkladů, informací a co nejkvalitnější práci, vyplácí,“ upozorňuje Libor Nevšímal a dodává, že nyní je takový pečlivý a profesionální přístup zpeněžovatele ceněn více než dříve.

#####Insolvenční zákon a celosvětová hospodářská krize

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!