Novela zákona umožnila nákup nemovitostí cizinci | E15.cz

Novela zákona umožnila nákup nemovitostí cizinci

Novela devizového zákona č. 206/2011 Sb., která je účinná od 19. července 2011, upravuje nová pravidla ve vztahu k nabývání nemovitostí cizozemci. Přestože dotyčná novela opravila také některé legislativně-technické chyby týkající se směnárenské činnosti, daleko podstatnější změnou bylo zrušení § 17 devizového zákona, který doposud upravoval postavení cizích státních příslušníků při nabývání nemovitostí na území České republiky.

Vzhledem k tomu, že právo nabývat nemovitý majetek omezovalo právě toto ustanovení, odpadla zásadní překážka pro volný obchod s českými nemovitostmi ze strany zahraničních investorů. Devizový zákon upravoval ve svém § 17 nabývání nemovitostí v tuzemsku již od svého vzniku v roce 1995. Právě zde byla stanovena některá omezení pro tzv. cizozemce, tedy osoby, které neměly trvalý pobyt (v případě osob fyzických) nebo sídlo (v případě osob právnických) na území České republiky. Přistoupením České republiky k Evropské unii se zrušení daných omezení stalo nevyhnutelným, přestože se tento krok podařilo díky výjimce založené přílohou č. V „Aktu o podmínkách přistoupení“ odložit o pět, respektive sedm let. Nutnost zrušit § 17 devizového zákona vyplývá ze Smlouvy o fungování Evropské unie , která stanoví zákaz všech omezení pohybu kapitálu mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi.

#####Platnost výjimek již vypršela

Výjimka, která umožňovala odložení plnění této povinnosti s ohledem na nabývání nemovitého majetku, byla dvojího druhu. Jednak se týkala nemovitostí sloužících k bydlení (pětileté přechodné období vypršelo 1. 5. 2009), jednak zemědělských pozemků v soukromém vlastnictví (zde vypršelo sedmileté přechodné období 1. května 2011). Vzhledem k přednostní aplikaci unijního práva by po vypršení dotyčných období byl § 17 sice platný, nicméně neúčinný. Proto katastrální úřady nemohou od 1. května 2011 zamítat žádosti o vklad do katastru nemovitostí s odkazem na dotyčný paragraf, přestože zákonodárce ustanovení zrušil až o měsíc později. Vyhnul se tak případným právním sankcím ze strany Evropské komise a zajistil vyšší míru právní jistoty, nicméně kdyby ke zrušení vůbec nedošlo, běžná praxe by přesto měla probíhat stejným způsobem.

V řadě případů bylo možné nabývat tuzemské nemovitosti ze strany cizinců ještě před 1. květnem 2009, a to například na základě povolení k trvalému pobytu nebo prostřednictvím cizinci vlastněné tuzemské právnické osoby. K nákupu domu či zemědělského pozemku tak často postačovalo založit si, případně rovnou zakoupit obchodní společnost nebo družstvo se sídlem v ČR. Regulace bylo možné obcházet i řadou jiných způsobů, jako například smlouvou o dlouhodobém pronájmu nemovitosti s možností její pozdější změny na smlouvu kupní, a to bez jakýchkoli dalších finančních doplatků, či dosti rizikovým nákupem nemovitostí na jméno českých občanů. Nabývání tuzemských nemovitostí sloužících k bydlení vůči zahraničním osobám se řídilo § 17 odst. 2 devizového zákona. 1. května 2009 skončilo pětileté přechodné období, po které si mohla Česká republika ponechat určitá omezení při nabývání tuzemských nemovitostí sloužících k bydlení vůči zahraničním osobám.

#####Cizinec si dnes může koupit téměř jakoukoli nemovitost

[file:11790:small:right]

Přestože nebyla příslušná zákonná ustanovení zrušena, přednost práva EU vyplývá jak z čl. 10 ústavy, tak i z §31 devizového zákona. Druhý odstavec § 17 tak pozbyl své účinnosti přes svou trvající platnost. Proto tehdy nebylo možné zamítat žádosti o vklad do katastru nemovitostí, pokud se taková žádost týkala nemovitosti sloužící k bydlení. V případě, že by přesto došlo k zamítnutí žádosti z těchto důvodů, měl by žadatel možnost podat žalobu na náhradu škody pro rozpor vnitrostátní právní úpravy s právem EU. Omezení nabývání tuzemských nemovitostí se tak od 1. května 2009 týkalo již pouze pozemků tvořících zemědělský půdní fond a plnících funkci lesa. Úprava této regulace byla obsažena v prvním odstavci § 17, který pozbyl uplynutím přechodného období od 1. května 2011 svou účinnost.

Novelou devizového zákona č. 206/2011 Sb. došlo k harmonizaci práva EU s českým vnitrostátním právem a k úplné právní liberalizaci českého trhu s nemovitostmi. Cizozemec nyní může nabývat veškeré tuzemské nemovitosti, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Ten by však nic takového činit neměl, jinak by došlo opět k rozporu s právem EU, přičemž další přechodné období nepřichází pro ČR v úvahu. Poslední novelou devizového zákona se již v konečné podobě umožnil převod tuzemských nemovitostí bez ohledu na místo trvalého pobytu nebo sídlo nabyvatele. Vyřešil se tak problém, kdy musel cizozemec hledat nejrůznější způsoby, jak zákaz nabývání nemovitého majetku obcházet.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!